Datasets:

CZLC
/

propaganda_zanr

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (2)

train · 7.64k rows

id int64 0 8.65k	query stringlengths 70 118k	choices sequencelengths 3 3	gold int64 0 2
2,500	Kandidátem Babiše na ministra průmyslu je Tomáš Hüner. Muž známý z velké nadnárodní firmy Kandidátem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na pozici ministra průmyslu a obchodu je podle zdrojů ČTK Tomáš Hüner. Celou svou profesní kariéru se Hüner pohybuje v oblasti energetiky a průmyslu. Od roku 2006 do roku 2011 byl na ministerstvu náměstkem, působil například také v ČEZ. V současnosti pracuje ve společnosti Siemens Česká republika. Hüner dnes na dotaz ČTK svoji nominaci nepotvrdil ani nevyvrátil. „Informaci zatím nemůžu komentovat,“ napsal v SMS. Babiš v úterý řekl, že sehnal kandidáta na ministra průmyslu do své připravované menšinové vlády. Sdělil, že je to nestraník, jméno ale odmítl prozradit. Osmapadesátiletý Hüner je absolventem strojní fakulty VUT Brno. V letech 1994 až 2003 vykonával funkci předsedy představenstva a generálního ředitele Severomoravské energetiky. Během své kariéry působil také v dozorčích radách provozovatele přenosové soustavy ČEPS, Operátora trhu s elektřinou (OTE) a Vršanské uhelné. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je Hüner velmi známou a respektovanou osobností, zejména v energetice. „Byl by určitě dobrým ministrem a oceňuji, že do toho jde i v situaci, kdy podpora vládě není jistá, to vyžaduje odvahu,“ řekl dnes ČTK.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,343	Církevní restituce: Každý vám řekne, že to upekl Kalousek, odsoudil zákon Andrej Babiš a řekl, jak to chce „pajcnout“ Šéf hnutí ANO Andrej Babiš začal hovořit o tom, že finanční náhrady církvím ve výši 59 miliard korun za nevydaný majetek by bylo možné zdanit. Odmítá však, že by se tím chtěl zavděčit komunistům, aby podpořili jeho menšinovou vládu. Píše o tom dnešní deník Právo. Babiš uvádí, že církevní restituce jako takové nezpochybňuje, co však podle svých slov zpochybňuje, je o 54 miliard předražený kšeft, jenž nazývá Kalouskovým. „Mám na to jasný názor už čtyři roky a mám na to jasný názor jako většina obyvatel naší země, že šlo o podvod na daňových poplatnících,“ nechal se slyšet Babiš, jehož udivuje i skutečnost, že toto nikdy nevyšetřovala policie. Částka 54 miliard podle jeho slov vychází z ocenění zemědělské půdy a lesů a z propočtů, ke kterým se v čase vyjadřovala řada expertů. Obzvlášť nechápe, jak uvádí v rozhovoru pro Právo, inflační doložku. „Jsem přesvědčen, že zdanit náhrady možné je. Kdyby to nešlo, tak proč by to jinak navrhovalo jihočeské zastupitelstvo pod vedením hejtmana Zimoly, KSČM nebo z toho jeden ze svých hlavních předvolebních slibů udělala sociální demokracie? Říkáme, že pokud je to příjem, tak má být zdaněn,“ poznamenal Babiš se slovy, že vše chce prověřit, bude-li vskutku ve vládě. V závěru rozhovoru pak Babiš odmítl, že by o zdanění církevních restitucí začal hovořit až kvůli podpoře menšinové vlády ze strany komunistů. „Čtyři roky opakuji, že náhrady mají být zdaněny,“ řekl rázně. „Podsouváte lidem, že chci zdanit církevní restituce, protože chci podporu komunistů ve vládě. To s tím nemá nic společného,“ sdělil Babiš.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,419	Šéf státní firmy ČEPS padl. Podle ministra Mládka musí podnik nabrat nový směr Předseda představenstva provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský (54) byl dnes dozorčí radou ke konci března odvolán z funkce. ČTK o tom informovala mluvčí ČEPS Barbora Peterová. Ministerstvo průmyslu a obchodu, přes které stát vlastní 100 procent akcií společnosti, uvedlo, že ho nahradí Jan Kalina (47). Stát by se tak mělo na prvním dubnovém zasedání představenstva ČEPS. Kalina působí ve vedení ČEPS od loňského září. „Rozhodnutí dozorčí rady respektuji. Odcházím z firmy, která je stabilní a vykazuje výborné hospodářské výsledky. Za to patří dík především klíčovým spolupracovníkům, bez nichž bych ve své funkci takových úspěchů nedosáhl,“ uvedl Tošovský. Lidové noviny (LN) dnes napsaly, že důvody pro Tošovského odvolání jsou v osobní rovině. Podle listu se o jeho výměnu zasazoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) údajně chtěl premiérovi dokázat, že personální výměna není zapotřebí, ale prověrka výběrových řízení provedených dozorčí radou ČEPS neskončila příliš uspokojivě. Mnohé ze zakázek dlouhodobě získávají elektromontážní společnosti ovládané Danielem Křetínským, což se nelíbí konkurenčním firmám, dodávají LN. „Vladimír Tošovský odvedl kus práce, nicméně společnost ČEPS potřebuje nový přístup k řízení,“ uvedl dnes Mládek. Peterová dále sdělila, že vedení společnosti doplní dosavadní místopředseda dozorčí rady ČEPS Karel Pícl. Novým předsedou dozorčí rady byl k dnešnímu dni zvolen Jiří Maceška, dodala. V letech 2007 až 2012 Kalina pracoval jako jednatel a generální ředitel ČEZ Správa majetku Členem představenstva ČEPS byl Tošovský od roku 2005, předsedou představenstva od roku 2006. Mezi roky 2009 a 2010 funkci opustil a stal se ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Jana Fischera. Následně se do funkce vrátil. Tošovský je absolventem Vysokého učení technického v Praze. Před nástupem do ČEPS působil mimo jiné v bývalé Středočeské energetické a ve společnosti ČEZ. Kalina vystudoval elektrotechnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Do loňského roku byl členem představenstva a obchodním ředitelem společnosti Severočeské doly. Na tyto funkce rezignoval v souvislosti se vstupem do představenstva ČEPS. V letech 2007 až 2012 Kalina pracoval jako jednatel a generální ředitel ČEZ Správa majetku. Ve společnosti ČEZ zastával různé pozice v nákupních útvarech. A.s. ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden s 71 transformátory. Loni firmě meziročně vzrostl zisk před zdaněním o více než polovinu na dvě miliardy korun. Výnosy klesly o sedm procent na 17,62 miliardy korun.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,091	Zprávu OSN o chemických útocích mohli napsat před vyšetřováním, oznámilo MZV Sýrie Zpráva expertů OPEC – OSN o použití chemických zbraní v Sýrii mohla být napsána ještě před vyšetřováním, domnívá se náměstek syrského ministra zahraničí Faisal Mekdad. Oznámil, že Společný mechanismus vyšetřování (SMV) nehledě na podporu ze strany Rady bezpečnosti OSN a plnohodnotnou spolupráci ze strany Sýrie jednal neprofesionálně. Podle Mekdada byla zpráva založena na informacích, které „poskytly strany podezřelé z těsných vztahů s teroristickými skupinami". „Pozorovali jsme lživé závěry a zpolitizované obvinění těch stran, které zadaly směr pro práci SMV. Chci se jich zeptat, jestli byla zpráva napsána předem? Jestli byla napsána předem, nemusíme ji projednávat, protože můžeme napsat cokoliv," oznámil náměstek syrského ministra zahraničí. Přitom podle něj Damašek „vždy spolupracoval a poskytoval SMV veškeré potřebné informace". „Ale oni odmítli naši spolupráci, nikdy nepřijeli na leteckou základnu Šajrát, aby prostudovali vzorky. Pouze jednou provedli oficiální návštěvu a diskutovali se svými svědky, kteří nebyli nijak spjati s incidentem," řekl Mekdad.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
3,068	Vydělává na odškodné? Bartík, který šířil, že prezident Zeman umírá, má hodně zvláštní přivýdělek Svatopluka Bartíka coby radního městské části Brno-střed pravděpodobně většina občanů České republiky dlouho neznala. Nedávno na sebe však strhl pozornost, když na sociální síti Facebook napsal, že prezident Miloš Zeman je těžce nemocen, má rakovinu a čeká ho už jen pár měsíců života. Teď na sebe Bartík upozorňuje znovu. Čím? Kolem uvolněného radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka (Žít Brno) se nedávno strhla bouře. Bartík na sociální síti Facebook napsal, že prezident Miloš Zeman je těžce nemocen a má před sebou jen pár měsíců života. Z obeznámeného zdroje, který ovšem nechtěl odhalit, se prý Bartík dozvěděl, že Miloš Zeman se vyrovnává s rakovinou. Hrad okamžitě přešel do protiútoku. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček informaci označil za lživou a pohrozil, že Kancelář prezidenta republiky bude požadovat omluvu a odškodné ve výši až pět milionů korun. Po pár dnech se Bartík rozhodl, že na sebe upozorní jinak. Rád by občany přiměl ke kandidatuře v nadcházejících komunálních volbách, které Česko čekají příští rok, byť o několik měsíců později než volba prezidenta, která proběhne už v lednu. Komunální volby se uskuteční pravděpodobně na podzim. Bartík hodlá pořádat kurzy pro občany, kteří se v těchto volbách rozhodnou kandidovat. Na serveru NaučmeSe.cz se lze dočíst, že kurz už absolvovalo 145 spokojených účastníků a Bartík by rád získal další. „Kdo se chystá kandidovat v roce 2018 do městského či obecního zastupitelstva, má nejvyšší čas začít promýšlet strategii, budovat síť příznivců a dostávat se do povědomí spoluobčanů. Ukážu vám, jak na to – čistě prakticky s orientací na váš co nejlepší volební výsledek,“ slibuje na serveru zastupitel městské části. Další informace o kurzu naleznete zde. Účastníky kurzu chce naučit, jak formulovat své vize a postoje, aby zaujali své spoluobčany. Kromě toho se budoucí kandidáti dozvědí, jak vystupovat v médiích, dozvědí se, kdy s kampaní začít a jak na svou stranu získat co nejvíce voličů, a to co nejlevnější cestou. „Účastník kurzu obdrží stručná skripta shrnující vše podstatné z kurzu. Navíc má každý absolvent u mne zdarma jednu hodinu konzultace, kterou lze čerpat i navíckrát e-mailem či telefonicky, případně i na osobní schůzce (naplánované po předchozí domluvě v Praze či v Brně),“ slibuje Bartík. A kde načerpal zkušenosti, které hodlá předávat? „Moje rady jsou podložené vlastní praxí. V roce 2006 a posléze i v roce 2014 jsem úspěšně kandidoval do zastupitelstva Městské části Brno-střed. Od roku 2000 jsem vedl necelou desítku volebních kampaní do senátu, komunálních i krajských voleb (4Koalice, Strana zelených, nezávislí kandidáti za SZ a TOP 09) a dalších veřejných kampaní (kampaň k brněnskému referendu v r. 2004). U dalších volebních kampaní jsem poskytoval strategické poradenství, příp. koučink klíčových kandidátů,“ prozrazuje uvolněný radní brněnské městské části.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,639	Štěpán Kotrba: Slávku, lidé už mají dost západního žvanění. Dienstbiera, Špidly a dobroserných Originálně reagoval na výsledek slovenských voleb mediální analytik Štěpán Kotrba. Premiéra vyzval ke změně politiky. „Liberální bordel podle kavárenských elit musí skončit,“ zdůraznil. V opačném případě prý přijde k moci krajní pravice, která se „nezakecá“. „Pokud se česká levice v čele s ČSSD domnívá, že posílí svůj ‚demokratický‘ charakter žvaněním Dienstbiera (či Jiřího Dolejše), vytvoří alianci takzvaně tradičních stran ‚s Kalouskem proti Babišovi‘ a dalším současným středovým populistům, mýlí se. Populisté budou sílit,“ domnívá se Kotrba. Stejně tak česká levice otevírá prostor pravicovým radikálům, pokud posílí současné prounijní a natoidní směřování, pokud bude stále fanaticky protiruská a prokyjevská, pokud bude podporovat americké války v Sýrii, Afghánistánu či Libyi, pokud bude jásat nad arabskými jary a pokud bude vstřícná k uprchlíkům. Pak podle Kotrby otevírá prostor pravicovým radikálům a národovcům všeho druhu k vytvoření většiny ve sněmovně. „Od vtipálka Sládka přes šibeniční humor Konvičky až po krematoria A. B. Bartoše,“ míní Kotrba. Lidé mají dost Dienstbiera, Tominové, Špidly Obrátil se i na premiéra, kterého oslovil poněkud familiérně „Slávku“. „I v Česku už mají lidé dost západního žvanění – Tominové, Dienstbiera, Špidly, Idealistů, zelených a dalších dobroserných liberálů. Mají dost bruselských bláznů. Chtějí zpátky kapitalistickými elitáři ukradenou Evropu. Nechtějí nulové úroky v bance. Nechtějí prozatím vystoupit z EU, pokud EU bude taková, jakou jsi jim slíbil před naším vstupem,“ vyzývá Kotrba premiéra. Lidé podle Kotrby mimo jiné chtějí konec levné práce, která nestačí k životu. Chtějí zpátky důstojné důchody a kvalitní sociální péči o seniory. „Chtějí zpátky televizi, která nyní každý večer lže, jak se mají dobře a jak ti za to mají být vděční. Chtějí zpátky policii, která bude pomáhat a chránit, ne buzerovat a tápat při stíhání zločinců. Chtějí politiky, kteří budou rozumět jejich chudobě. Lidé chtějí zpátky svůj stát, Slávku,“ obrátil se znovu na premiéra s tím, že lidé chtějí o podobě státu spolurozhodovat, ne se nechat opíjet kecy při předvolebních kampaních. „Buď to půjde s levicí, která se nebude stydět postavit se na náměstí čelem k lidem, nebo to půjde s krajní pravicí. Která se nezakecá... Ale liberální bordel podle kavárenských elit, který je teď, musí skončit. Co nejdříve. Moc času na změnu politiky už nemáš,“ ukončil svou výzvu premiérovi Kotrba. Celé znění příspěvku Štěpána Kotrby na jeho facebookovém profilu: Poučení z krizového vývoje v Polsku, Maďarsku a nejnověji na Slovensku: Pokud si česká levice v čele s ČSSD domnívá, že posílí svůj "demokratický" charakter žvaněním Dienstbiera (či Jiřího Dolejše), vytvoří alianci takzvaně tradičních stran "s Kalouskem proti Babišovi" a dalším stávajícím středovým populistům, mýlí se. Populisté budou sílit. Pokud česká levice posílí stávající prounijní a natoidní směřování, pokud bude stále fanaticky protiruská a prokyjevská, pokud bude podporovat americké války v Sýrii, Afghánistánu či Libyi, pokud bude jásat nad arabskými jary, pokud bude vstřícná k uprchlíkům a nárokově univarzalistická vůči lidským právům dle přání americké ambasády, včetně extenze práv GLBT komunity a mentálů, otevírá prostor pravicovým radikálům a národovcům všeho druhu k vytvoření většiny ve sněmovně. Od vtipálka Sládka přes šibeniční humor Konvičky až po krematoria ABBartoše. Slávku, i v Česku už mají lidi dost západního žvanění - Tominové, Dienstbiera, Špidly, Idealistů, zelených a dalších dobroserných liberálů. Mají dost bruselských bláznů. Chtějí zpátky kapitalistickými elitáři ukradenou Evropu. Nechtějí nulové úroky v bance. Nechtějí prozatím vystoupit z EU, pokud EU bude taková, jakou jsi jim ji slíbil před naším vstupem. Chtějí zpátky školu, která bude učit násobilku a kde maturita či vysokoškolský titul budou opravdu státními zkouškami, garantujícími znalosti. Nechtějí blíáznivé experimenty. Chtějí zpátky zdravotnictví, jehož ministr se nebude zabývat kouřením v hospodách, ale preventivními prohlídkami dětí. Chtějí jídlo, v němž nebudou otruby. Chtějí konec levné práce, která nestačí k životu. Chtějí zpátky důstojné důchody a kvalitní sociální péči o seniory. Protože to jsou jejich otcové a jejich matky, kteří dnes živoří s 10 tisíci důchodu a pro něž má tato vláda jen pár stovek ročně. Chtějí zpátky pracovní povinnost vězňů, aby kriminál nebyl fešáckou dovolenou pro grázly. Chtějí zpátky státními úředníky rozkradené peníze. Chtějí obecní sociální bydlení, aby nezaměstnaní a matky samoživitelky nekončili pod mostem. Chtějí ochranu před lichváři a jinými šmejdy. Chtějí zpátky tele vizi, která nyní každý večer lže, jak se mají dobře a jak ti za to mají být vděční. Chtějí zpátky policii, která bude pomáhat a chránit, ne buzerovat a tápat při stíhání zločinců. Chtějí politiky, kteří budou rozumět jejich chudobě. Lidi chtějí zpátky svůj stát, Slávku. A chtějí o jeho podobě spolurozhodovat, ne se nechat opíjet kecy při předvolebních kampaních. Buď to půjde s levicí, která se nebude stydět postavit se na náměstí čelem k lidem, nebo to půjde s krajní pravicí. Která se nezakecá... Ale liberální bordel podle kavárenskejch elit, který je teď, musí skončit. Co nejdříve. Moc času na změnu politiky už nemáš.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,127	Přímá volba byl omyl, zrušme ji, vyzývá novinář. Zeman prý ukázal, že lidé vybírat nedovedou Právník Tomáš Němeček se na webu Hospodářských novin vyjádřil k českým prezidentským volbám. Podle něj je Miloš Zeman dostatečným důvodem ke zrušení přímé volby a opětovnému návratu k volbě parlamentní, která má v České republice již stoletou tradici. Zeman totiž ukázal, že dát moc do rukou lidu byl omyl. Hned první věc, kterou Němeček zmiňuje, je Zemanovo rozhodnutí pozvat do Lán čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Je to pocta vyhrazená nejbližším spojencům a pro Miloše Zemana bude znamenat jeho vrchol letošního roku,“ píše Němeček a vysvětluje, že z této situace plynou hned dvě negativa. První je uvědomění si, kolik toho vlastně Zeman již napáchal a jak dlouho bude trvat odstraňování škod. Druhé pak fakt, že v tom může pokračovat až do roku 2023. A právě zde na scénu vstupuje přímá volba prezidenta, na které si Zeman zakládá a využívá daného systému na maximum. Němeček se však rozhodl vyvrátit všechny námitky těch, pro které je přímá volba tím správným řešením. Rovnou tedy zmínil skutečnost, že mnozí protestovali již před jejím samotným zavedením. „Možné je všechno, ale samotný institut přímé volby vytváří pobídku k tomu, aby prezident-kvazimonarcha u svých volitelů trvale udržoval hladinku zájmu,“ píše Němeček a dodává, že právě proto jezdí Zeman po krajích, kde se baví s voliči „o lidových tématech, která mají rádi čtenáři laciných novin (Kajínek, trest smrti, dnešní nevzdělaná mládež by se měla řezat apod.)“. Kdyby jej volili politici, šířil by dobré jméno země v zahraničí a snažil by se chovat střídmě v souladu s parlamentní většinou. Ti mu však jsou ukradení, což je podle Němečka zcela logické. Celý text zde Český prezident zároveň nemá moc pravomocí a spíš jen dohlíží na dodržování pravidel. Jako takový by neměl být volen přímo, ale právě spíš dosazen vládou. „Ale česká ústava i masarykovsko-havlovská tradice předpokládají, že prezident je strážcem pravidel.“ Zmiňuje i Slovensko, kde je premiérem Robert Fico, Slováci si však v přímé volbě zvolili Andreje Kisku. „Kiska vzešel z unikátní konstelace, kdy slovenská pravice byla rozdrobená a kdy premiér Robert Fico nenašel ve své straně lepšího kandidáta než sebe. ,“ míní Němeček a dodává, že Kiska nebyl tradičním politikem, měl však dost vlastních peněz na kampaň a na rozdíl od Andreje Babiše u něj nehrozí střet zájmů. „Bude-li prezident volen parlamentem, paradoxně to zvyšuje šanci na zvolení českého Kisky, protože to rozšiřuje okruh kandidátů na 10 milionů,“ uvažuje Němeček. Své zamyšlení uzavírá jednoduchým konstatováním: „Hlavu státu by měl v roce 100. výročí republiky raději opět volit parlament.“	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	1
132	Americký teenager si postavil pušku z lega a byl zadržen Čtrnáctiletý Američan byl zadržen poté, co si postavil napodobeninu pušky AR-15 z lega a fotku svého výtvoru publikoval na Instagramu. O tom informovala policie San Diega. Mladík pod obrázkem napsal: „Zítra nechoďte do školy." Jeden z jeho spolužáků ho žádal, aby tento příspěvek smazal, ten to ale neudělal. Nyní je obviňován z vyhrožování terorismem a nachází se v diagnostickém ústavu. „Vyjasnilo se, že mladiství měl přístup k lovecké zbrani. Vyšetřování vysvětlí, zdali měl také přístup k jiným zbraním," prohlásili zástupci policie. V polovině února zastřelil devatenáctiletý student z pušky AR-15 ve škole na Floridě 17 lidí.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,593	FOTO Prezident Zeman uvítal čínského prezidenta v Lánech. A dostal darem křeslo Český a čínský prezident Miloš Zeman a Si Ťin-pching zasadili dnes odpoledne v lánském zámeckém parku pamětní strom. Čínský prezident se taky zapsal do zámecké pamětní knihy. Oba politiky ještě čeká společná večeře. Si Ťin-pching je prvním prezidentem, kterého Zeman do letního sídla českých prezidentů pozval. (Foto: Hanka Brožková - KPR) Si Ťin-pching přiletěl na třídenní návštěvu Česka dnes. Do Lán se vydal z hotelu Hilton, v němž je ubytován. Zeman přivítal prezidenta komunistické Číny na zámeckém nádvoří, následně oba politici vyšli na balkon. Před krátkou procházkou po zámeckém parku k místu, kde již čekal k symbolickému zasazení jinan dvoulaločný, se Si Ťin-pching zapsal do pamětní knihy. Ke stromu vedl zelený koberec, oba politici přidali k dřevině několik lopat zeminy a zalili ji konvemi s českou a čínskou vlajkou. Zeman čínskému prezidentovi řekl, že vždy, když bude v Lánech, přijde a strom zavlaží. Jinan dvoulaločný, jenž je známý také jako ginkgo biloba, zůstal v minulosti zachován ve volném přírodě pouze v jihovýchodní Číně. Oba politici, kteří byli v Lánech oblečeni spíše neformálně bez kravat, si prohlédli také zrekonstruovaný palmový skleník v zámeckém parku a čeká je ještě večeře na zámku. Zeman a Si Ťin-pching se opět se sejdou i v úterý, tentokrát už při oficiálním jednání na Pražském hradě. (Facebook Jiří Ovčáček)	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,248	Budeme mít jednu světovou vládu a pozabíjím vás tolik, kolik budu moci! Vzkázal před smrtí Charlie Manson Ve světle vůdce vražedného kultu Charlese Mansona stojí zato připomenout fakt, který většina lidí nezná, že po svém uvěznění za řízení neblaze proslulé vražedné série z roku 1969 se Manson stal ekologickým bojovníkem, který kázal potřebu prořezávky lidstva, aby se zachránila planeta. Manson zemřel včera ve věku 83 let poté, co se kdysi pokusil rozpoutat brutální rasovou válku příkazem k zabití sedmi lidí včetně herečky Sharon Tate, kdy tento neblaze proslulý zločin podle tvrzení mnohých znamenal konec éry volné lásky hippies. Ve světle vůdce vražedného kultu Charlese Mansona stojí zato připomenout fakt, který většina lidí nezná, že po svém uvěznění za řízení neblaze proslulé vražedné série z roku 1969 se Manson stal ekologickým bojovníkem, který kázal potřebu prořezávky lidstva, aby se zachránila planeta. Manson zemřel včera ve věku 83 let poté, co se kdysi pokusil rozpoutat brutální rasovou válku příkazem k zabití sedmi lidí včetně herečky Sharon Tate, kdy tento neblaze proslulý zločin podle tvrzení mnohých znamenal konec éry volné lásky hippies. Avšak ač patří k obecné znalosti vědět, že Manson se stal proti-kulturním antihrdinou, tak většina lidí neví, že později přilnul k ekologismu jako k ospravedlnění svých šílených činů. Manson v sériích interview kázal o potřebě vyhubit velký počet lidí, aby se vyřešilo přelidnění a globální oteplování, tedy o mantře, kterou přejala celá krajní levice. Už při svém objevení v „Dnešní show“ v roce 1987 se Manson pokoušel očistit od viny za svou roli při těchto vraždách tvrzením, že to masakrování bylo ospravedlnitelné ve jménu životního prostředí, a projevoval lítost, že nemohl zabít více lidí. Při odpovědi na otázku, proč nařídil ta vraždění, Manson řekl: „Pracuji na tom, abych si zachránil vzduch, zachránil si vodu, zachránil si stromy a divokou přírodu, a tak se pokouším zbavit se společnosti.“ „Proč jim neřeknete, že polární čepičky tají, protože všemi těmi mašinami děláte moc tepla,“ pokračoval Manson… „Možná jsem měl zabít tak čtyři nebo pět set lidí, to bych se pak cítil lépe, to bych se cítil, že jsem společnosti opravdu něco nabídl… pravdou je, že Země hyne.“ V jiné části toho samého interview Manson děsivě konstatuje: „Kdybych se dal do vraždění lidí, tak z vás by nezůstal nikdo.“ Manson rovněž mluvil o potřebě zřídit „sebevražedné salóny,“ aby lidé, kteří se chtějí zabít, to mohli provést řádným způsobem tak, aby tím byl svět očišťován od lidí. V jiném interview s Geraldo Riverou šel Manson ještě dále tvrzením, že by bylo zapotřebí tak 50 milionů mrtvých, aby se zavděčil matce Zemi. „Pozabíjím vás tolik, kolik budu moci. Nahromadím vás k obloze v počtu tak 50 milionů,“ řekl Manson, „počítám, že kdybych tak 50 milionů z vás dostal, tak by mi to mohlo zachránit stromy a můj vzduch a vodu a moji divočinu.“ Manson charakterizoval zabití takových 50 milionů lidí ve jménu záchrany planety jako „pouhou kapku do vědra toho, co ve skutečnosti přichází.“ Ač koncem 80 let zakázali televizním sítím, aby s ním dělaly interview, tak Manson nadále získával nové přívržence, kteří lačně naslouchali jeho poselstvím o klimatické změně. „Manson si myslí, že ekologická zkáza je daleko závažnější, než jsme byli ochotni uvěřit,“ řekl CNN jeden takový jeho věřící. „Naše vláda zakrývá problémy se znečištěním, s uhlím, s automobily. Charlie říká, že je zapotřebí, abychom se vrátili zpět na koně.“ Dalším Mansonovým „přívržencem“ je 24letá žena, která Mansona prohlásila za „Hvězdu“ invokující děsivě proslulou publikaci Římského klubu z roku 1990 zvanou První globální revoluce, ve které tato organizace vytyčila, jak bude fabrikovat ekologické děsy, aby jimi manipulovala veřejnost za účelem přijetí uvalení diktatury světové vlády pod jejich vedením, když říkala, že Manson věří, že lidstvo je nepřítelem Země. „Cílem, skutečným hlavním cílem je v podstatě zachránit život na Zemi před lidmi,“ řekla. „Máme klíč k tomu, abychom tohoto cíle dosáhli, a tím klíčem je Charlie Manson,“ řekla. V roce 1975 se jeden příslušník Mansonovy „rodiny“ známý jako „Pištivec“ Fromme pokusil zabít prezidenta Geralda Forda ve jménu záchrany sekvojových lesů v Kalifornii. V jiném interview Manson konstatoval, že jediným řešením tohoto problému bude zřídit jedinou světovou vládu. „Budeme muset mít jednu světovou vládu,“ řekl Manson. „Musíme ji mít, člověče.“	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,520	Když Sobotka vykládal, že sní o zemi bez Zemana, moc nám to nepomohlo, připouští Hamáček. ČSSD prý musí získat zpátky 360 tisíc voličů, co uteklo k Babišovi Místopředseda ČSSD Jan Hamáček se nechce ucházet o předsednický post, ale jen znovu o post místopředsedy. Na postu předsedy by rád viděl hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka. V rozhovoru pro Aktuálně.cz také hovořil o voličích, kteří přešli k hnutí ANO a neopomněl ani zmínit pár slov k prezidentu Miloši Zemanovi. Téma Miloše Zemana a jeho zdraví bylo úvodním tématem rozhovoru. Hamáček tvrdí, že prezident je v dobré kondici. „Pan prezident byl odpočatý, v pohodě a hodinové jednání s ním bylo velmi příjemné, otevřené a přátelské,“ podotkl Hamáček k Zemanovi, s nímž se lídři ČSSD minulý týden sešli. V té souvislosti se Hamáček zmínil o tom, že sociální demokracie bude muset nějakým způsobem vztah k Zemanovi vyřešit. „Já jsem zastával názor, že když vedeme politický spor s Andrejem Babišem, tak bychom neměli otvírat ještě spor s prezidentem republiky. Tento názor nezvítězil, v reálu to nakonec dopadlo jinak, premiér Sobotka publikoval rozhovor, že sní o zemi, kde nebude Babiš ani Zeman, a rozhodně to sociální demokracii nepomohlo,“ řekl kriticky Hamáček. On sám se domnívá, že je potřeba se Zemanem komunikovat a diskutovat. Politika se podle jeho názoru nemá vést v osobní rovině, jako to například přešlo mezi prezidentem Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). „To je špatně,“ dodal Hamáček. Co se týče ČSSD, Hamáček nehodlá kandidovat na post předsedy strany. „Sociální demokracie potřebuje v této fázi jiného předsedu, než jsem já,“ řekl a zmínil, že strana potřebuje předsedu, jenž přijde odjinud než ze současného vedení. Původní text ZDE. „Ideálně někoho, kdo je úspěšný v tom, co dělá, a dokáže obstát na místě předsedy. Měl by to být někdo, kdo bude ve vedení čerstvou krví. My, co jsme byli dosud ve vedení, jsme spojeni s volebním neúspěchem,“ sdělil, jméno však specifikovat nechtěl. Podle všeho však jde o poslance Jiřího Běhounka, který však není v ČSSD. Cílem sociální demokracie by pak bezesporu měl být hlavně restart sociální demokracie. „Potom bychom měli zjistit, co je třeba pro to udělat, a až potom hledat cesty. Cesta se vždycky najde, jen je potřeba chtít,“ dodal Hamáček. Důležité podle něj je také opětné sjednocování a zapomenutí na spory. Zmínil také to, že 360 tisíc voličů odešlo sociální demokracii k hnutí ANO. Dalších 250 tisíc jich prý zůstalo doma, desítky tisíc odešly k SPD. „My musíme najít příčinu, proč tolik lidí odešlo k ANO, když hnutí hned po volbách řeklo, že bude vyjednávat s ODS, protože mají k sobě programově nejblíže. Usuzuji z toho, že se nám nepodařilo vysvětlit voličům rozdíl mezi námi a ANO,“ řekl Hamáček. Jan Hamáček ČSSD 1. místopředseda PS PČR Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky Sociální demokracie by nyní měla podle Hamáčka najít jedno či dvě silná témata a na ně se soustředit. Zmínil například bydlení a bezpečnost. Zároveň také zdůraznil, že ČSSD nemůže sedět ve vládě, kde je někdo trestně stíhaný nebo obviněný. Strana dál zůstane v opozici. Závěrem Hamáček dodal, že doufá, že ústřední výkonný výbor se nyní shodne na tom, že sjezd bude již 18. února. : Psali jsme: : : : : Nenecháme se vydírat, vzkazuje Faltýnek. O vládě ANO bez Babiše vůbec nemá smysl uvažovat : : : : ČSSD prý může zachránit Petra Buzková. A padají i další jména : : : : Státní veterinární zpráva: Aktuální informace k africkému moru prasat : : : : Slova, která nemůžeme dát do titulku. Někdejší disident je vmetl do tváře Monice Pajerové	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,316	Rusko navrhovalo NATO konsultace o letech vojenského letectva nad Baltem Ruští vojáci navrhovali NATO konzultace o otázkách letů vojenského letectva nad vodami Baltského moře, prohlásil představitel Ruska při NATO Alexandr Gruško. „Naše ministerstvo obrany navrhovalo provést konzultace o celém souboru otázek spojených s lety vojenského letectva a celkově o vojenské činnosti nad vodami Baltského moře. My jsme byli připraveni k opravdové depolitizované diskuzi na úrovni vojenských expertů. Bohužel, země NATO kolektivně a některé samy individuálně odmítly takové konzultace," řekl žurnalistům. Gruško dříve vyjadřoval znepokojení tím, že NATO odmítlo schůzku vojenských expertů v Moskvě k projednání otázek bezpečnosti v Pobaltí. Počet letů ruského letectva v oblasti Baltského moře je násobně menší než počet letů letectva NATO. Rusko mluvilo směrem k NATO o otázce zapínání transpondérů při letech vojenského letectva na Baltem ovšem v NATO se tomuto nápadu vyhnuli. Přitom, podle slov Gruška, „množství úsilí" NATO na východním křídle u hranic Ruska vážně zhoršuje situaci ve sféře bezpečnosti v regionu.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,836	V Kyjevě byla před očima kolemjdoucích unesena žena. Video Na Internetu se objevilo video únosu ženy na jedné z kyjevských ulic, které natočila pouliční kamera. Na video upozornila televize NewsOne. K incidentu došlo v sobotu odpoledne na Tyčinově třídě. Asi třicetiletá žena venčila psa, nedaleko se zastavilo auto a dva muži ji násilně vtáhli dovnitř. Na videozáznamu (v 11:04) je vidět, že se kolemjdoucí snažili v tom únoscům zabránit, ale to se jim nepodařilo. Auto odjelo z místa činu. Bylo upřesněno, že v Kyjevě byl vyhlášen plán Zachycení a policie pátrá po béžové Hyudai, kterou odjeli zločinci.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,229	Na tomto místě může dojít k teroristickému útoku během svátků, varuje americké ministerstvo zahraničí Ministerstvo zahraničí USA učinilo prohlášení o zvýšeném riziku teroristických útoků v Evropě v období svátků. „Ministerstvo zahraničí varuje občany USA před zvýšením rizika teroristických útoků po celé Evropě, zvlášť v období svátků," praví se v zprávě, kterou dostala agentura RIA Novosti. Američanům doporučili, aby byli ostražití během svátečních akcí. Zdůrazňuje se, že „termín platnosti daného varování vyprší 31. ledna 2018." MZV USA poznamenalo, že „nedávné incidenty ve Francii, Rusku, Švédsku, Velké Británii, Španělsku a Finsku svědčí o tom, že teroristické fronty Islámský stát, Al-Káida a jejich spojenci mají možnost naplánování a uskutečnění teroristických útoků v Evropě." „Nehledě na to, že místní úřady pokračují v protiteroristických operacích, má MZV USA i nadále obavy ohledně možných útoků v budoucnu," praví se v zprávě.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,135	Stephen Cohen: Rusko nevchází ani do první pětky hlavních hrozeb pro USA Rusko neohrožuje existenci USA, nehledě na to, že američtí politici už několik let tvrdí opak. To řekl americký politolog, expert na Rusko Stephen Cohen během pořadu Johna Batchelora. Podle jeho slov je možné v poslední době slova o ruské hrozbě slyšet v USA každý den, změnilo se to na „přiznanou realitu". Ovšem, z pohledu politologa, Rusko nepatří ani mezi první pětku největších hrozeb pro USA. Podle názoru Cohena je největším nebezpečím pro Spojené státy „russiagate" — skandál okolo nedokázaného napojení Donalda Trumpa na Moskvu. Jako druhou největší hrozbu nazývá démonizaci Vladimira Putina, která, podle jeho slov, nemá v historii žádné obdoby. Žádného sovětského ani postsovětského lídra neočerňovali natolik zuřivě a bez důvodu, jako Vladimira Putina, zdůrazňuje Cohen. Na třetí pozici je podle politologa Islámský stát a další mezinárodní teroristické organizace. „Tato reálná hrozba by byla hlavní, pokud by americká politická a mediální elita nevytvořila předchozí dvě," odpovídá. Na páté pozici v seznamu Cohena je globální oteplování a totální nerovnost v příjmech. Politolog zdůraznil, že ani Rusko, ani Čína se v jeho seznamu nenacházejí: obě tyto země, z jeho pohledu, jsou vymyšlené hrozby, které si vymyslel Washington.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
6,511	Naši vojáci pod palbou v Africe! Útok odrazili Čeští vojáci v pondělí v Mali odrazili útok muže vyzbrojeného útočnou puškou na velitelství výcvikové mise EU, kterou hlídají. Útočníka ve spolupráci s Malijci zneškodnili. Díky jejich zásahu se ozbrojenci nepodařilo do střeženého areálu proniknout, sdělil dnes ČTK v tiskovém prohlášení náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Nikdo z vojáků nebyl zraněn. Útok se stal v pondělí večer, když na hlavní vstup do areálu velitelství Výcvikové mise Evropské unie EUTM v Mali zaútočil muž vyzbrojený útočnou puškou AK. Hotel v Bamaku, hlavním městě Mali, kde velení mise sídlí, střeží česká jednotka. „Čeští vojáci zaujali v souladu se stanovenými postupy obranné postavení a po pozitivní identifikaci útočníka jeho střelbu opětovali. Následně jej na místě ve spolupráci s příslušníky Maliské národní gardy zneškodnili,“ uvedl Bečvář. „Naši vojáci úspěšně odrazili útok na velitelství mise EUTM v Bamaku, přičemž útočníkovi se nepodařilo proniknout do areálu. Za jejich odvahu a rozhodný postup jim náleží plné uznání,“ dodal náčelník generálního štábu. Po tomto incidentu k dalšímu útoku na areál velitelství podle tiskového oddělení generálního štábu nedošlo. Okolnosti útoku se nyní vyšetřují. „Příslušníci 7. jednotky Armády České republiky pokračují v plnění úkolů v rámci následných bezpečnostních opatření přijatých v areálu velitelství. V okolí velitelství patrolují rovněž příslušníci maliských ozbrojených a bezpečnostních sil,“ uvedl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Česká armáda má v misi pod patronací Evropské unie asi 40 vojáků. Většina z nich střeží právě velitelství v hlavním městě na jihu země. Na starosti mají také doprovod velitele a štábu mise. Další čeští vojáci pak cvičí maliské kolegy. Již sedmá česká jednotka je v Mali od poloviny března, její jádro tvoří vojáci 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce. Většina z nich má za sebou mise v Afghánistánu, Kosovu nebo v Iráku.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,461	Šimon Pánek přednášel po boku českého Syřana: Putin neuspěl na Ukrajině, tak vstoupil do syrské války Na zahájení regionální části festivalu Jeden svět v Brně s diváky filmu Syrská lovestory debatoval ředitel obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek a syrsko-český aktivista Assem Atassi, který působí v iniciativě Syrská revoluce. Ta se u nás snaží zvýšit povědomí o tom, co se v Sýrii aktuálně děje. Diskutovalo se hlavně o situaci v této zemi a tamním působení Člověka v tísni. Film Syrská lovestory švédského režiséra Seana McAllistera ukazuje příběh manželské dvojice syrských občanských aktivistů, kteří po věznění a útěku do Libanonu přesídlili do Francie. Assem Atassi, který v České republice žije osmnáct let, v úvodu debaty řekl, že mu film připomněl hlavně jeho vlastní situaci, kdy odcházel ze své země, a přitom tam zanechával celý svůj dosavadní život bez naděje na návrat. Podle Šimona Pánka Sýrie byla vzkvétající zemí, a kdyby tam byla více uvolněna diktatura a dostal šanci dialog, nemuselo dojít k občanské válce a země nemusela být ve stavu, v jakém se nachází dnes. Celá část jedné syrské generace čekala od roku 2002 od Bašára Asada jako od vzdělaného člověka, že začne Sýrii otevírat, bohužel se to ale nestalo. Revoluce byla nejdříve pokojná a trvalo měsíce zatýkání a bití ze strany státní moci, než došlo k ozbrojenému konfliktu. „Báli jsme se, že s ruskou podporou začne postupovat na sever intenzivně Asadova fronta“ Diskuse pokračovala otázkou pro Šimona Pánka na aktivity Člověka v tísni v Sýrii. „Velkou většinu pomoci tvoří základní potraviny a hygienické potřeby pro vybrané rodiny. Typickou rodinou je přitom žena s několika dětmi a její muž už buď není na živu, nebo někde bojuje. Základní výběr příjemců pomoci dělají místní výbory a část pomoci jde materiálně. Nakupujeme v Turecku i jinde a to pak vozíme přes hranici do Sýrie. Poměrně velká část má ale formu potravinových lístků, v severní Sýrii máme asi stovku obchodníků, kteří tyto lístky akceptují a my jim je pak ex post proplácíme,“ řekl o pomoci v severní části Sýrie Šimon Pánek. V oblasti, jíž se tato pomoc týká, žijí čtyři miliony lidí a z nich zhruba dvěma stovkám tisíc je určena pomoc Člověka v tísni. Podle Pánka jde o klasickou humanitární operaci, která kromě zmíněné pomoci drží v chodu asi třicet malých škol, kde zajišťuje platy učitelů. Také pomáhá zajišťovat některé komunální služby. Systém potravinových lístků je podle Šimona Pánka výhodný, protože pomáhá udržovat v provozu obchody a místní ekonomiku, odlehčuje převozu potravin apod. „Je to obecně moderní trend humanitární pomoci – nenakupovat, nebalit a nepřevážet, ale dát lidem systém, který nepodrývá místní ekonomiku a nabízí lidem i jistý výběr, co si za pomoc pořídí. I psychologicky to hraje roli,“ řekl Pánek, který uvedl, že tak lze postupovat, jen pokud se lidé nedají do pohybu. „Báli jsme se toho, že s ruskou podporou začne postupovat na sever intenzivně Asadova fronta, to se zatím nestalo. Kdyby k tomu došlo, vznikl by strašný přetlak a mohlo by dojít k vytlačení až milionu lidí do Turecka. Zatím ale tento systém držet můžeme,“ řekl Šimon Pánek. Ruská vize má prý i podporu USA V další části debaty se mluvilo o možném dalším vývoji v Sýrii. Podle Assema Atassiho současná situace vypadá tak, že Rusko dostalo určitý mandát, aby problém řešilo podle sebe a svým angažmá stanovilo hranice mezi znesvářenými stranami a vynutilo si současné příměří. „Rusové v současnosti fixují hranice a snaží se získat strategické území i pro kurdskou stranu a sami už mluvili o tom, že by bylo možné zemi vnutit určitou formu federace. Hrají na Asadovu kartu a budou jej co nejdéle držet. Jediný ústupek bude, že pak Asad odejde, ale zůstanou zachovány stávající bezpečnostní složky a armáda. To ale podle mne nemůže fungovat, protože škody v Sýrii způsobily právě tyto síly, a když zůstanou u moci, k žádné změně v Sýrii nedojde,“ řekl Assem Atassi. Ruská vize ale má v současnosti podle Atassiho i podporu USA. Co si přesně Američané dohodli s Ruskem, se podle Šimona Pánka dá těžko odhadnout a dohoda může zahrnovat i Ukrajinu nebo sankce a může jít i o výhrůžky Asadovým postupem na sever a hrozbou další vlny uprchlíků do Evropy. V Sýrii se tak dnes řeší zásadní geopolitické otázky Evropy, Středního východu a Ruska a jde o válku různých mocností, které do ní promítají své strategické zájmy. Podle některých analytiků ruské angažmá v Sýrii mělo za cíl odvrátit pozornost od Putinova neúspěchu na Ukrajině. „Putin pravděpodobně chtěl získat daleko větší část východní a jižní Ukrajiny. Pokus odtrhnout tuto část země nevyšel a zůstaly tam jen dvě malé enklávy, které jsou navíc oddělené. I to mohlo hrát roli v rozhodování, jestli Putin vstoupí do syrské války,“ řekl Šimon Pánek. Opozice je absolutně roztříštěná Pak padla otázka, jestli je naděje na změnu, dokud je prezident Asad u moci. Podle Atassiho je Asad příčinou celého problému, a kdyby se na začátku protestů aspoň formálně pokusil režim reformovat nebo včas odstoupil, naděje by byla, protože by se ukázalo, že režim je schopen dělat ústupky a lidé v Sýrii by měli naději na změny. „Samotný odchod Asada problémy nyní nevyřeší, ale mohl by to být první krok správným směrem. Je také pravda, že žádná ze stran v Sýrii by těch pět let bojů bez podpory ze strany lokálních a světových velmocí nezvládla. Dnes bohužel jde spíš o řešení, na kterém se nemají ani tak dohodnout Syřané, ale velmoci, které podporují jednotlivé strany konfliktu,“ vysvětlil Assem Atassi, který také řekl, že když se mluví o jednání v Sýrii, je to jen na oko a skutečné dohody se dělají někde jinde. Na otázku, zda jsou protivládní síly v Sýrii skutečně tak nejednotné, jak se ve zpravodajství říká, Šimon Pánek odpověděl, že syrská opozice je absolutně roztříštěná. „Kromě Kurdů, kteří drží při sobě a kteří se teď více a více kloní k Asadovi, protože tam vidí řešení a spojence proti Islámskému státu, je podle některých odhadů opozice rozdělena na čtyři sta sedmdesát skupin a skupinek. To bude obrovský problém, ať už bude dohoda jakákoli, protože demilitarizace těch lidí a začlenění do normálního života bude velmi těžká,“ řekl Šimon Pánek, podle nějž budou nespokojení radikálové přecházet i na stranu extremistů, jako je Islámský stát nebo skupina an-Nusrá. „Atomizace opozice je výsledkem toho, že válka trvá strašlivě dlouho a opozice přestala postupovat. Za flagrantní důkaz toho, jak negativní roli v některých chvílích Rusko a Čína hrají, považuji to, že při návrzích v Radě bezpečnosti OSN, aby nad Sýrií byla zřízena bezletová zóna, která by zabránila bombardování civilních cílů, tyto země návrh vetovaly,“ uvedl Šimon Pánek.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,999	Babišovec a ódéesák debatovali o obchodu s Čínou. Zkuste si tipnout, kdo jej hájil O našem obchodu s Čínou a o čínských investicích v ČR diskutovali v pondělních Událostech, komentářích předseda hospodářského výboru Ivan Pilný a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Pilný poukázal na to, že bychom se měli soustřeďovat na byznys s přidanou hodnotou. Posteskl si, že u nás chybějí investice srovnatelné s těmi japonskými nebo korejskými. Skopeček upozornil, že čeští podnikatelé nemají nedostatek úvěrů, ale potřebují otevírat dveře na čínský trh. Pilný si posteskl, že „jsme vyměnili Tibet a lidská práva za to, že několik sociálnědemokratických činitelů a prezident stáhli kalhoty před brodem“. „Takhle to vidím. Nevím, co jsme za to dostali, protože v ekonomické oblasti se to neprojevuje,“ uvedl Pilný. Skopeček považuje za správné, že se zajímáme i o čínský trh. Zdůvodnil to tím, že náš export míří v drtivé míře do EU. Ale když EU zažije recesi, stáhne do recese i nás. Proto je zaměřování se na asijské země správné. Uvedl také, že politici by měli otevírat dveře českým podnikatelům, protože překážek pro naše podnikatele v Číně je více než pro čínské podnikatele u nás. Pilný souhlasil s tím, že česká ekonomika potřebuje diverzifikaci. Poukázal na to, že probíhají jednání s Koreou, která se u nás snaží v investicích dohnat Japonce. Poukázal také na to, že velký trh je k dispozici také v Indonésii. Pilný přiznal, že existují jednotlivé podniky, které mají v obchodě s Čínou výsledky, celková čísla ale moc pozitivní nejsou. Skopeček poukázal na to, že za posledních deset let se vývoz do Číny zpětinásobil. K tomu je třeba připočítat část zboží, které vyvážíme do Německa, protože to se pak vyváží do Číny.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
401	Porošenko počítá s finanční podporou Německa Ukrajinský prezident Petro Porošenko v interview pro německou mediální skupinu Funke prohlásil, že počítá s politickou a finanční podporou ze strany SRN. „Od Německa očekáváme především politickou, finanční a humanitární podporu," řekl Porošenko. Podotkl kromě toho, že počítá s dodávkami zbraní z USA a také i z takových zemí jako jsou Kanada, Francie a Litva.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,877	TOP 09 chce zrušit smlouvu mezi Prahou a Pekingem Pražští zastupitelé TOP 09 shánějí podpisy, aby se pokusili zrušit usnesení o uzavření sesterské smlouvy města s Pekingem ještě před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na konci března. Potřebují ještě sedm zastupitelů, aby svolali mimořádné jednání zastupitelstva. Strana to dnes oznámila na tiskové konferenci. Smlouva obsahuje uznání jednotné Číny, tedy že Tchaj-wan je součástí Číny. Praha se smlouvou podle předsedy klubu zastupitelů TOP 09 na pražském magistrátu Václava Novotného staví do nedůstojného a nerovnoprávného postavení. "Se situací se nehodláme smířit, i toto usnesení může být revokováno," řekl Novotný na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Příští jednání zastupitelstva je na programu 31. března, čínský prezident má na návštěvu přijet o tři dny dřív, proto chce TOP 09 svolat mimořádné jednání. O to musí požádat alespoň třetina zastupitelů, což v Praze znamená 22 hlasů. TOP 09 jich dá 12 a další tři od nezávislých zastupitelů. "Hledáme sedm dalších statečných," uvedl Novotný. Obě metropole mají podle smlouvy schválené na konci února spolupracovat v obchodě, cestovním ruchu, kultuře, vzdělávání, zdravotnictví, dopravě a službách občanům. Pětiletá dohoda Prahu též zavazuje k tomu, že bude uznávat jednotnou Čínu. "Hlavní město Praha v souladu s vládou ČR nadále uznává politiku jedné Číny, stejně jako uznává Tchaj-wan jako nedílnou součást čínského území," píše se v dohodě. Ustanovení je podle TOP 09 dokonale absurdní a nepatří do smluvních vztahů mezi městy. Kontroverzní část smlouvy obhajoval například zastupitel ČSSD a náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký s tím, že jde o doslovnou citaci oficiální politiky ČR, kterou země zastávala i v době, kdy byl šéfem diplomacie předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek vysvětlil, že uznávání celistvosti a vlády nějakého státu nikoho nenutí, aby explicitně neustále určoval, co patří do jeho území. "Kdybyste se mě ptal, kolik uznáváme vlád Ruské federace, podepíšu vám, že jednu. Kdybyste chtěl vyjádření, že Krym je součástí Ruské federace, to byste ze mě nedostal ani na mučidlech," řekl na tiskové konferenci na dotaz ČTK.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,141	Proč by měl jít Ťok z vlády? Nitky vedou za jménem Ivo Rittiga Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš nevidí důvod k odvolání ministra dopravy za své hnutí Dana Ťoka. Rozhýbal podle něj opravy dálnic i silnic nižších tříd a vyřešil mýto. ČSSD by se ho chtěla zbavit, aby mohla znovu dělat kšefty, sdělil ČTK. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má na pondělí s Ťokem naplánovanou bilanční schůzku jako s prvním ze členů vlády za koaliční strany. Právu řekl, že by uvažoval o jeho výměně, kdyby mohl dělat revizi i u členů vlády z ANO a KDU-ČSL. Že by obyčejná msta sociální demokracie, která své ministry vyměnila, ovšem koaliční partneři nikoli? Tak to podle informací ParlamentníchListů.cz nevypadá. Za problémem, který bobtná uvnitř koalice, totiž může být něco zcela jiného. Klíč hledejme v nenápadné interpelaci poslance Úsvitu Marka Černocha. Ten opakovaně upozornil na zvláštní okolnosti, které provází výrobu a dodávání registračních značek. „Firma HICON dodává registrační značky 26 let, aniž by přitom vzešla z jakékoli soutěže. Za tuto dobu inkasovala cca 4 miliardy. Opakuji, nevzešla z jakékoli soutěže! A teď pár podezřelých a přinejmenším zvláštních “náhod”," sdělil Černoch. Firma HICON nabízela cenu 61 korun za registrační značku. Ministr dopravy Dan Ťok následně ruší zakázku a uzavírá dne 14. ledna 2015 se společností HICON dodatek č. 9, ve kterém je stanovena cena za jeden kus ve výši 77 korun. Tedy o 15,86 korun vyšší než cena, kterou HICON nabídl v zadávacím řízení. Důvod? Na to není Ťok schopen odpovědět. „V prosinci 2015 jste, pane ministře Ťoku, uzavřel s HICON dodatek č. 10 který rozšiřuje stávající plnění o dodávky TRZ na přání," konstatuje poslanec Úsvitu dále. Ty jsou mimochodem o třetinu dražší, než běžné značky (cca 103 korun). V rámci velkého tendru, který byl zahájen v létě 2015, ale zvýšilo ministerstvo předpokládaný počet značek na přání na 24 300. „Vaše ministerstvo, pane Ťoku, tak podle všeho odhad značek „účelově“ snížilo, aby se předpokládaná hodnota těsně vešla pod 2 miliony korun a vaše ministerstvo tak mohlo postupovat mimo režim zákona!" tvrdí zástupce Úsvitu. Ani na tato konkrétní slova nebyl Ťok schopen odpovědět. A nyní to nejzajímavější. Jak naši redakci upozornil jeden z poslanců ANO, máme se prý podívat na další společnost. Tou je Security Paper Mill. „Ministerstvo dopravy v rekordně krátké době, již 1. listopadu 2016, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky na tisk SPZ společnosti Security Paper Mill. Po letech netransparentních postupů a nehospodárného vynakládání veřejných prostředků se ministerstvo v řádu dnů rozhoduje pro nejnižší cenu, což by bylo dobře, kdyby náhle vaše ministerstvo nezvolilo postup, který byl pro něj v předchozích zadávacích řízeních nemyslitelný," stojí v materiálu, který naše redakce získala. Nabídková cena společnosti činí 45 korun za jeden kus. Co je na tom zvláštního? Zapátrejme. SPM – Security Paper Mill, a.s. se totiž v minulosti jmenoval NEOGRAPH. O něm se psalo především kvůli tisku jízdních dokladů Dopravního podniku Praha. Celou mapu vztahů připravil Nadační fond proti korupci, když v minulosti uvedl: „Společnost NEOGRAPH, a.s. v roce 2008 uzavřela s Dopravním podnikem hl. města Prahy (dále jen „DPP“) smlouvu na dodávku jízdních dokladů. Ovšem aby tuto smlouvu mohla uzavřít, musela již v roce 2007 uzavřít Smlouvu o poskytování poradenských a zprostředkovatelských služeb se společností COKEVILLE ASSETS Inc., organizační složka. Té se společnost NEOGRAPH zavázala platit 17 haléřů za jeden lístek. Nic za to přitom nedostávala. V praxi to probíhalo tak, že DPP zaplatil 34 haléřů za jeden lístek společnosti NEOGRAPH, a ta z této částky předala 17 haléřů firmě COKEVILLE ASSETS Inc., organizační složka. Celkem takto společnosti COKEVILLE ASSETS Inc., organizační složka byla v letech 2008-2011 vyplacena částka cca 40 mil. Kč. V roce 2006 uzavřel Ivo Rittig se společností COKEVILLE ASSETS Inc. (sídlo: Britské panenské ostrovy) poradenskou smlouvu, kde Ivo Rittig byl poradcem a náležela mu měsíční paušální odměna za poskytované služby 160 tis. EUR + 40 procent provize z příjmu, které získá společnost COKEVILLE ASSETS Inc. z obchodních transakcí, uskutečněných díky radám Ivo Rittiga. Z prezentace "Delty": NFPK získal dokumenty, které dokládají finanční transakce mezi osobou Ivo Rittig a společností COKEVILLE ASSETS Inc. a tudíž lze vyslovit domněnku, že Ivo Rittig mohl být faktickým příjemcem výše uvedené částky cca 40 mil. Kč od DPP." „Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby se slábnoucí Rittig touto cestou chytal znovu své šance. Jdou po něm v Praze Piráti kvůli nájmům restaurací, témata kolem něj hledají novináři a další. To, co jste mi popsali, dává smysl," sdělil pro ParlamentníListy.cz znalec pražského prostředí. I to může být jedním z důvodů, proč Sobotka navrhuje, aby Ťok ve vládě skončil. Ještě jedna zajímavá náhoda. V čele společnosti Security Paper Mill stojí Michael Broda, žijící na pražských Vinohradech. Ten je zároveň předseda představenstva Delta Capital a.s. A koho má ve svém týmu? Strategie projektů a mezinárodní development má na starost Petr Nečas, bývalý premiér, který padnul kvůli Janě Nagyové a jejímu vztahu s Ivo Rittigem. A asi netřeba dodávat, že SPM – Security Paper Mill patří právě do portfolia zmíněné Delta Capital...	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,606	Francie objevila u svého pobřeží ruskou ponorku Francouzský list Le Nouvel Observateur informoval 10. března s odkazem na nejmenované vysoké zdroje, že začátkem ledna byla v Biskajském zálivu v blízkosti francouzského pobřeží zpozorována ruská atomová ponorka. Na palubě mohla, podle zdroje, mít střely s jadernými bojovými hlavicemi. Le Nouvel Observateur připomíná, že jde o první od okamžiku skončení studené války případ objevení ruské ponorky v tomto regionu Francie, jejíž ministerstvo obrany nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo tuto informaci. Ponorky různých flotil lze potkat ve východní části Atlantiku pravidelně. V únoru 2009 došlo v blízkosti britského pobřeží k srážce francouzské atomové ponorky Le Triomphant s britskou Vanguard. Podle slov Hervého Morina, tehdejšího ministra obrany Francie, příčinou srážky byla nízká hlučnost ponorek, jejichž posádky mohly jedna druhou neuslyšet. V důsledku incidentu byly obě ponorky dány do opravy. Ruské ponorky se rovněž občas dostávají do východní části Atlantiku, zpravidla při přechodu ze základen za Polárním kruhem do Středomoří.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,607	Le Marin zjistil, jaká ruská ponorka “špionila” u břehů Francie Začátkem ledna francouzští vojáci objevili „tajemnou ruskou ponorku“ v Biskajském zálivu, píše Le Marin. Spolehlivé zdroje mluví o jakémsi „starém atomovém raketovém křižníku-ponorce“. Je zcela možné, že se jedná o BS-64 Podmoskovje, nedávno obnovenou „ponorku-špionku“, předpokádá informační portál. Samozřejmě, na první pohled to může vypadat divně. Nicméně je zajímavé, co dělala ponorka tak daleko od francouzských břehů. Přičemž takové submariny se v podstatě musí umět „rozpustit" ve vodě a nesmí se dát chytit. Takže stěží může jít o nějakou provokaci, jako v případě s ruskými bombardéry, pravidelně se objevujícími v evropském vzdušném prostoru. Le Marin předpokládá, že uvedená ruská submarina mohla být docela dobře Pomoskovje. Po modernizaci se změnila ve skutečnou „ponorku-špionku" s balistickými raketami, která může současně sloužit jako základna pro menší podmořské přístroje — s řízených i bezpilotních. „Rusové dělají to samé, co všichni", konstatuje Le Marin. „Ale zde je chytli za ruku". A jestli to skutečně byla ponorka Podmoskovje, tak submarina zjevně nezvládla svou misi a francouzské námořnictvo teď zná její akustickou signaturu a mohou ji objevit. Portál také dodává, že celkem se ve výzbroji námořnictva nachází 6 ponorek podobného typu. Jsou mnohem větší než francouzské atomové raketové ponorné křižníky — dosahují délky 166 metrů s výtlakem 18 200 tun. Podmoskovje může být základnou pro 70metrovou ruskou atomovou ponorku Lošarik, určenou k záchranným operacím a také k vědeckým a vojenským cílům. Křižník může být také vybaven bezpilotním vodním přístrojem Klavesin, který se používá ke sledování a k akustickým výzkumům.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,937	Tereza Spencerová: Ani petrodolar nepotrvá věčně. USA vznesly šokující dotaz na Ukrajinu... A s „aférou“ Trumpa je to jinak OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Ruská“ kauza v USA? Obvinění Manaforta se netýká Ruska, ale Ukrajiny za Janukovyče. A odtamtud brali peníze i manželé Clintonovi, upozorňuje editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová na nejednoznačnost vývoje kolem vyšetřování v Americe. Sděluje též, že zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu se zeptal, zda je Porošenko vlastně ještě prezidentem, což značí, že prezidentský čas ukrajinského oligarchy se krátí. Spencerová se věnuje též návštěvě Vladimira Putina v Íránu, kde může dojít k dalšímu upevnění pozic Ruska na Blízkém východě. Minulý týden jste předpokládala, že z vyšetřování „ruské stopy“ v amerických prezidentských volbách toho moc nebude. Zvláštní vyšetřovatel Mueller od té doby „máknul“ a obvinil jednak někdejšího šéfa kampaně Manaforta, tak dalšího pracovníka kampaně Donalda J. Trumpa, který byl však poměrně nízko postavený. Vyšetřování nyní stojí na tom, zda tito dva „zazpívají“. Měníte po týdnu názor na celou věc? Pokud to minule vyznělo tak, že se něco zásadního změní z týdne na týden, tak se omlouvám, nemyslela jsem to tak. Většina politických procesů má svou dynamiku a setrvačnost, které v časech, kdy máme skoro vše k dosažení „na jeden klik“, bývají k uzoufání zdlouhavé a nudné. Ale tak to prostě je. Čili na svém názoru, že budou padat hlavy, nic neměním, jen jsem minulý týden svým vyjádřením nemyslela, že budou padat okamžitě a že se jich hned několik stovek bude bezprizorně povalovat někde kolem Capitol Hill… A teď vážně. Zvláštní vyšetřovatel celé „ruské stopy“ a současně i Obamův šéf FBI Robert Mueller si předvolává první dva „Trumpovy muže“ a má pro ně připravenou obžalobu snad v tuctu bodů, ale… Právě Mueller musel z titulu šéfa FBI vědět o všech nezákonnostech/zločinech Hillary a Billa a jejich fondu a jako takový je musel/chtěl z politických důvodů krýt, a tak jeho samotného tipuju na jednoho z prvních, kdo časem padne. Tím spíš, že nový – po neúspěšných volbách nový – Národní výbor Demokratické strany dal od všeho, co kdy Hillary napáchala nebo si zaplatila, ruce pryč, jako že oni jsou teď ti muzikanti. Jistě, říkám, že „padne“, ale „v teplácích“ ho fakt nevidím. Na to se má (nejen) americký establishment napříč politickým spektrem až moc rád – kdyby šel do vězení jeden z nich, mohl by vyvolat dominový efekt… A co bychom si bez těch amerických nositelů „pochodní demokracie“ asi tak počali, kdyby byli všichni po zásluze v base, že? A třeba kauza Paula Manaforta není ani tak o Rusku, jako o Ukrajině, neboť zmíněný býval čímsi jako poradcem svrženého prezidenta Janukovyče. U nás Janukovyče nálepkujeme jako proruského, ale vlastně jen proto, že odmítl první nástřel dohody s EU a chtěl pro Ukrajinu vyjednat lepší podmínky. Byl za to svržen Majdanem, tedy „demokratickým vzepětím ukrajinského národa“ (nebo tak nějak) a proklet. Za Porošenka pak už Ukrajina před EU klekla, nyní je plně v kolenou a kotnících a všichni jsou spokojeni, neb tak, a ne jinak to mělo být. A Manafort přitom nyní může osvětlit i milionové „vklady“ do Clintonovic fondu, které pocházely z Ukrajiny. Dostupné údaje tvrdí, že ukrajinští oligarchové přispívali Clintonovým dokonce víc než Saúdové se svými petrodolary. A jistě za to něco i dostávali. Bude zajímavé sledovat, co z toho nakonec vyleze. Nicméně, v prvním týdnu skandálu kolem Hillary a ruského uplaceného vstupu do amerického uranového průmyslu například CNN celé kauze věnovala pouhé čtyři minuty zpravodajství, takže se mediálně zdá, že na této frontě je klid a všechno je v pořádku. Znáte to: Co není v televizi, neexistuje. Mezitím si ale obě strany – Trump údajně uplacený Ruskem a Hillary údajně uplacená Ruskem, z čehož mimochodem vyplývá, že celá ta supermocná Amerika je uplacená Ruskem a zobe mu z ruky (Chudák Janda!) – brousí nože na to, jak si to spolu rozdají. Anebo taky ne. Možná přijde vlna alibistické a pokrytecké přetvářky, že vlastně nikdo všechny ty své zlé sliny a obvinění nemyslel vážně... „a necháme to raději být“. Tedy, nechají to být ve stavu, kdy mají být hlavní americké politické síly zaplacené Ruskem? Bude to vcelku sranda, troufnu si předpovědět. A každý, kdo u nás bude dál trvat na tom, že naše „transatlantické vazby jsou životně důležité“ třebas pro „udržení demokracie, západních hodnot“… Vladimir Putin je v Teheránu, kam jistě nejel jen na výlet. Je zde Sýrie, je zde otázka ropy či zbrojních kontraktů, je zde společná nechuť vůči USA. Jaké další nepříjemnosti pro Američany by mohli Rusové společně s Íránem upéct? A jak špatné jsou tradičně špatné vztahy mezi Íránem a Saúdy, s nimiž Rusové také jednají? Nemá smysl předbíhat, uvidíme, jak rozhovory – Putin je v Teheránu už potřetí – ve finále dopadnou. Osobně bych ale žádné větší „diskrepance“ nečekala, protože obě strany si jasně uvědomují pozitiva jejich aliance. Spolu s dalšími státy – namátkou Sýrií, Tureckem, Libanonem, Jordánskem, nejspíš i Egyptem – mají nakročeno k utvoření mocenské osy, která překreslí tradiční politické mapy Blízkého východu, a tak nemají zapotřebí si navzájem házet klacky pod nohy. Přitom ale samozřejmě existují i body, v nichž si až tak moc nerozumějí – například otázka budoucího postavení iráckých i syrských Kurdů nebo třeba izraelské požadavky získat od Ruska nějaké záruky, že Írán nebude židovský stát přímo ohrožovat, i kdyby to někdy náhodou vůbec chtěl. Mnohé z těchto problémů jsou přitom otázkou výkladu slov – co Rusové myslí tím, když pro syrské Kurdy navrhují „federalizaci“? Jaké podmínky jsou v tomto návrhu, který by syrské Kurdy jednou provždy vyvedl z americké mocenské orbity, přijatelné pro Írán, Turecko a samozřejmě Sýrii? Dokud nevíme, co si Sýrie, Írán nebo Turecko představují pod pojmem „přijatelná vysoká míra autonomie“, budeme jen tápat. Další problém je politický – izraelský premiér Benjamin Netanjahu někdy už v roce 1993 poprvé zahrozil, že Írán „do tří let“ vyvine jadernou zbraň, s níž židovský stát okamžitě zničí. Od té doby svou „tříletou“ hrozbu pravidelně opakuje, až se z toho stává kafemlejnek. Nově se ale i v důsledku nerealistické izraelské politiky (a stejně nerealistické americké politiky, kterou Izrael adekvátně „řídí“) íránské nebo šíitské jednotky zjevily – sice bez jaderných zbraní – ale za to hned u Izraelem anektovaných syrských Golanských výšin. Nikdo nemá zájem na válce mezi Izraelem a Íránem, a dokonce ani Izrael – místo sebe do ní posledních dvacet let marně tlačí Ameriku. A tak se přijatelná stabilita nějak dojednat zcela určitě může. Uvidíme. Politických témat je hodně. A k tomu jsou samozřejmě i ta obchodní. Írán s Ruskem například spolupracuje na dopravě íránského zemního plynu do Evropy (což nám nevadí, protože se přece potřebujeme zbavit závislosti na ruských energiích); mluví se o tom, že Rusové postaví „trouby“, které íránské energie dopraví do Indie… Zkrátka, uvidíme, co všechno se stane. Nové americké sankce komplikují mezibankovní platby mezi Ruskem a Íránem, ale Teherán beztak navrhuje, aby si mezi sebou platili v národních měnách. A Putin na nedávném Valdajském klubu zněl hodně rezignovaně. Oproti předchozím letům Západu už nenavrhoval žádnou spolupráci a „návrat k normálu“, jako by mezi řádky říkal: „Dělejte si, co chcete, už jste nám ukradení, a taky si budeme dělat, co chceme“… Na něčem takovém se s Teheránem snadno shodne. Doufám, že to na Západě někdo zaznamenal. Jistě, hned vzápětí v Moskvě přistál německý prezident se svou suitou… Mimochodem, když jsme zmínili ty Saúdy... Výhrůžka, že by mohli přestat obchodovat ropu v dolarech, byla dle vás jen rétorická figura, nebo by se to skutečně mohlo stát a mít reálný dopad? Aktuálně to vypadá, že pokud budou chtít Saúdové prodávat ropu do Číny, budou muset už zakrátko vzít za vděk „jüany krytými zlatem“ a na dolary zapomenout. Znovu říkám, uvidíme, co bude, ale nepopiratelnou pravdou je, že nic netrvá věčně. Ani petrodolar. Američané i nadále otálejí s dodávkou smrtících tzv. letálních zbraní Ukrajině. Cynik by možná mohl říct, že DJT má tolik problémů s vyšetřováním, vlastními odbojnými republikány, Sýrií a občas i s KLDR, že mu na kočkování Ukrajiny a Ruska nezbývá čas. Čím si vysvětlit americkou relativní pasivitu vůči Ukrajině? A je na Donbasu klid jen proto, že už je prostě zima? Nejsem sice expertka na zbraně, ale jejich dělení na tzv. smrtící a nesmrtící mi připadá divné, protože mám silné podezření, že zabít se dá jakoukoli zbraní. Uznávám ale, že věta „Dodáme vám nesmrtící zbraně“ zní mnohem lépe – takřka až osvíceně – než obsahově stejné: „Vyzbrojíme vás po zuby.“ Nevím přesně, proč USA s těmito dodávkami dál váhají, ale odpověď se bude nejspíš skrývat v samotné vnitropolitické situaci na Ukrajině. Trumpův zvláštní emisar Kurt Volker se prý minulý týden v Kyjevě ze všeho nejvíc zajímal o to, jestli je Porošenko ještě pořád prezidentem, potažmo jestli v zemi ještě vůbec něco ovlivňuje a kontroluje. Netuším, k jakému závěru dospěl, ale ukrajinská média otevřeně píší o tom, že Porošenkova „trvanlivost“ už vypršela a jeho „životní cyklus“ se přiblížil ke konci. Zajímavá je i otázka ohledně „klidu“ na Donbasu. Ukrajinský hlavní vojenský prokurátor Matios spolu s ministrem obrany Poltorakem v týdnu prolomili tabu a oznámili, že ukrajinská armáda mimo bojové zóny od roku 2014 přišla o 2150 vojáků v důsledku „nebojových“ činností, zatímco přímo „na frontě“ a stejně nebojově o dalších 3700 vojáků. Celkem prý nebojová činnost – neopatrné zacházení se zbraněmi, alkoholismus, rvačky, nemoci a špatný zdravotní stav, rozbroje mezi ukrajinskými a ruskojazyčnými vojáky a tak podobně – připravila ukrajinskou armádu o 10 tisíc mužů. A v samotných bojích proti donbaským rebelům za tu samou dobu padlo „jen“ něco přes tři tisíce ukrajinských vojáků a příslušníků Národní gardy. K tomu prý mezi demobilizovanými účastníky bojů na Donbasu jich asi 360 tisíc trpí posttraumatickými syndromy, čímž jsou prý vesměs myšleny důsledky těžkého alkoholismu… To jsou neuvěřitelná čísla a neuvěřitelná fakta, tedy pokud si furt někdo hraje na to, že je Ukrajina „poslední výspou demokracie“ tváří v tvář „divošskému Rusku“. Vlastně není ani jasné, odkud „kyjevští“ skoro každý den berou informace o bojových činnostech, když je jejich armáda – unuděná a uzoufaná marným čekáním na ruskou agresi – v totálním rozkladu a deliriu tremens. Takže cynicky k otázce: Proč Američané váhají s dodávkami zbraní? Na jedné straně vidí další politickou černou díru, u níž se neví, kde končí a co je za ní, a na straně druhé je tu reálná hrozba, že se ukrajinská armáda s dalšími tunami zbraní ve finále jen o to rychleji sama zlikviduje. Silovou iniciativu by totiž pak plně převzaly různé dobrovolnické oddíly, ať už mají v hlavách Banderu, nebo jen ekonomický zisk v tradicích loupeživých rytířů… Jupí! Sláva všem našim „demokratickým revolucím“ na Ukrajině! Vláda Španělska převzala přímou kontrolu nad Katalánskem, odvolala místní vládu a premiér Puigdemont utekl do Bruselu, kde ovšem nebude žádat o azyl. Nutno dodat, že v Barceloně se demonstrovalo za setrvání ve Španělsku. Kde se tedy ocitla celá ta „katalánská věc“? A do jaké míry přehánějí ti naši spoluobčané, když srovnávají Katalánsko s Kosovem? Upřímně, v téhle kauze se začínám pomaličku ztrácet a netuším třeba, co přesně katalánské vedení hledá v Belgii nebo na jakém právním či jiném základě tam vlastně je, a tak řeknu snad jen to, že pro další vývoj bude nejdůležitější, kolik Katalánců zvolí v současné situaci „občanskou neposlušnost“. Je očividné, že skoro polovina z nich nezávislost odmítala, nyní je ale „míč na druhé straně“. Pokud bude pár milionů lidí důsledně a dejme tomu ještě rok dva odmítat účastnit se „hry na španělský stát“, Madrid prohraje. Má možná vojenskou a policejní kapacitu, aby vše „srovnal“, ale jak už dějiny mnohokrát prokázaly, myšlenka se silou zadupat nedá. A už jen samotný fakt, že Belgie přijala lídry katalánského separatismu, naznačuje, že pro Evropu tahle kauza ani zdaleka nekončí. Belgie je sama rozpolcená a Katalánci jsou tam kvůli sympatiím, nebo benevolenci... Aby je Madrid neumlátil zaživa? Nic nekončí. Už je mi to trapné opakovat, ale uvidíme, jak bude Evropa vypadat za takových deset let. Rusové tvrdí, že Daeš bude zcela eliminován do konce roku. Je to příliš odvážné tvrzení? Není to spíše přání otcem odhadu? A jinak, když je v Rakka dobojováno, jaký je finální účet devastace tohoto někdejšího hlavního města Daeše? Je to lepší než v Aleppu? OSN na konci léta tvrdila, že Daeš v Sýrii skončí do konce října, takže nový ruský odhad vypadá ještě vcelku konzervativně. Problém je spíš v tom, co si kdo pod pojmem „konec Daeše“ představuje. Jistě, ona teroristická organizace přichází o své poslední městské bašty. Ale co dál? Přesouvají se do pouštních oblastí a třeba jen v Damašku za poslední měsíc spáchali každý týden jeden teroristický útok a povraždili na pět desítek lidí. Američany podporovaní Kurdové nechali vyjít Daeš z Rakká, aby město snáz obsadili, což ve finále znamená, že se tisíce teroristů jen přesunou do jiných oblastí k dalšímu boji. A samozřejmě platí, že někteří z nich už toho budou mít „plné kecky“ a zamíří domů do Evropy. A nastává další problém: včera britský The Independent například zaujatě vysvětloval, že si i tito lidé, kteří páchali ve jménu fanatického výkladu islámu ta nejhorší myslitelná zvěrstva, zaslouží spravedlivé zacházení, protože jinak bychom se prý dostali na jejich úroveň… Jedny švédské noviny nedávno psaly o třech navrátilcích Daeše, kteří si na úřadech stěžovali, že je nikdo nechce zaměstnat, protože jsou hrdlořezové, a tak jim švédské úřady povolily změnu jména. No, nevím. Znamená to, že jsou v Evropě síly, které chtějí přijmout teroristické hrdlořezy jako „občany“? Osobně jsem proti trestu smrti, ale v případě Daeše tak nějak doufám, že Rusové, Syřané, Íránci a jejich spojenci – na rozdíl od Západu, který na Daeš dál svým způsobem sází – pozabíjejí přímo na bojištích co nejvíc z nich. Tohle už není o nějakém malém zlodějíčkovi, jehož krádež autorádia se dá omluvit těžkým sociálním zázemím a neláskou v dětství. Bavíme se tu o lidech, kteří masakrují ve jménu masakrování. O fanaticích. O skutečných teroristech. A jestli se dá Rakká srovnat s Aleppem? Nedá. Američané Rakká rozbombardovali z 80 procent na padrť, aby syrskému státu z tohoto důležitého města na východě země nenechali do budoucna vůbec nic. Killroy was here! V Aleppu se bojovalo jen o několik čtvrtí a v 90 procentech pětimilionového města šel – a jde – život dál. Jsem fakt ráda, že jsem se před rokem na osvobození Aleppa jela osobně podívat. Byla jsem tam. Nikdo mi už nic nenamluví. Co bychom měli v příštích dnech sledovat? Děje se toho tolik, že si každý své téma určitě najde…	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
5,324	Další smutná zpráva pro Brusel a Obamovu Ameriku. Tentokrát přišla z Estonska Zatímco se v posledních dnech hovořilo o údajné lhostejnosti Donalda Trumpa v případě napadení Pobaltí Ruskem, v Estonsku stanula v čele nově vytvořené koalice strana, kterou nejvíce podporuje zdejší ruská komunita. Přestože tvoří etničtí Rusové v estonské populaci „jen“ asi čtvrtinu, budou mít nyní „svého“ premiéra. Stal se jím bývalý starosta hlavního města Tallinnu a vůdce Estonské strany středu Juri Ratas. Osmatřicetiletý politik a jeho strana jsou přitom vnímáni jako spojenci Jednotného Ruska Vladimira Putina. Právě z tohoto důvodu byla i přes skutečnost, že má v parlamentu druhý nejvyšší počet křesel, až doposud jejich účast ve vládní koalici odmítána. Před necelými čtrnácti dny však byla vyslovena nedůvěra premiéru a vůdci Reformní strany Taavimu Roivasovi, z jehož koalice odešli socialisté i konzervativci. Z následného vyjednávání parlamentních stran potom vzešla koalice, kterou nyní tvoří socialisté, konzervativci a právě Estonská strana středu v čele s Ratasem. Jak konstatuje deník New York Times, Ratasovi se tak podařilo vytvořit koalici, jejíž členové zastávají z ideologického hlediska naprosto odlišné postoje. Celý text v angličtině najdete ZDE. Vláda by měla být schválena v průběhu dnešního dne, což by měla být vzhledem k pohodlné většině v parlamentu pouhá formalita. Vzniku koalice podle amerického deníku předcházel důležitý krok, kdy se Estonská strana středu zbavila svého dlouholetého předsedy Edgara Savissara. S jeho odstraněním se tak partaj distancovala od více než deset let staré smlouvy, v rámci které bylo uzavřeno partnerství s Jednotným Ruskem. Nový premiér Estonska Ratas však svého někdejšího šéfa brání a tvrdí, že smlouva jeho stranu k ničemu nezavazovala. „Tato dohoda nebyla nikdy uvedena do praxe. Situace se nezmění do té doby, než Kreml opět začne dodržovat mezinárodní právo,“ říká Ratas o smlouvě, jež hovořila mj. o vytvoření mezistranických výborů v oblasti vzdělávání a kultury. Budoucí ministr zahraničí a socialista Sven Mikser uvedl, že právě změna na pozici šéfa strany odstranila poslední překážku, která bránila ve vytvoření společné koalice. Přes jisté obavy však patrně v oblasti zahraniční politiky Estonska k zásadním změnám nedojde. Premiér Ratas již avizoval, že vláda hodlá dostát svým závazkům k NATO i Evropské unii. „Vysoce si ceníme spolupráce s EU i NATO. Plně podporujeme politiku EU vůči Rusku. Jsme přesvědčeni, že Rusko musí ctít mezinárodní právo a suverenitu sousedních států,“ cituje americký deník Ratase s tím, že by po odstranění jeho předchůdce mohlo dojít ke vzniku nové strany. Spousta ruských voličů volila tuto stranu právě kvůli Savissarovi.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,330	Královna Velké Británie podepsala zákon o sledování občanů Královna Velké Británie Alžběta II. podepsala parlamentem schválený zákon o sledování občanů s cílem národní bezpečnosti. Píše o tom The Guardian. Uvádí se, že tento zákon dostal název Charta sledujících. Podle zákona budou mít britské bezpečnostní orgány a tajné služby bezprecedentní práva při sledování občanů. The Guardian zdůrazňuje, že přijetí tohoto zákona mělo ve Velké Británii nejednoznačnou odezvu. Podle názoru mnoha občanů tento zákon odporuje demokratickým zásadám. Sněmovna lordů britského parlamentu před časem schválila návrh tohoto zákona.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,611	Francouzský prezident vylučuje ustupování Turecku ohledně lidských práv a víz Turecku se nesmí nijak ustupovat v otázce dodržování lidských práv a kritérií bezvízového styku. A to ani v rámci jednání o omezení přílivu imigrantů přes Egejské moře do Evropy. Prohlásil to dnes francouzský prezident François Hollande, který s ostatními lídry EU bude 17. a 18. března v Bruselu pokračovat ve složitém vyjednávání s Tureckem. Informoval o tom server České noviny. Nejvyšší francouzský představitel na tiskové konferenci v Paříži podle agentury AP zdůraznil, že v jednání Evropské unie s Tureckem o dohodě ohledně imigrační krize a ochraně vnější hranice unie v Řecku se věci musejí více „vysvětlovat“ a musejí být „transparentnější“. Celá zpráva je ZDE Hollande po dopoledním setkání s asi 15 vedoucími představiteli levicových stran ze zemí EU dále řekl, že je nutné ochránit vnější hranice Unie. Je podle něj totiž nezbytné předejít tomu, aby se opět vytvořily vnitřní hranice v schengenském prostoru pro volný pohyb osob.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
256	Do východní Ghúty přijel humanitární konvoj Konvoj z 15 automobilů mezinárodních humanitárních organizací, který odjel v pátek ráno z kontrolního stanoviště v syrské osadě Muhajam al-Wafedín, přijel do východní Ghúty, oznámil novinářům mluvčí Centra pro usmíření znepřátelených stran v Sýrii generálmajor Vladimir Zolotuchin. „Podle naší informace dorazil konvoj k místu určení a začalo vykládání náklaďáků," řekl. Kromě toho po ukončení akce mohou na kontrolní stanoviště přijet spolu s konvojem obyvatelé východní Ghúty. „Očekáváme rovněž východ humanitárním koridorem několika desítek pokojných obyvatel a ozbrojenců s jejich rodinami, jimž bylo dříve navrženo, aby tuto oblast opustili," podotkl Zolotuchin. Dříve bylo poslání do východní Ghúty 15 automobilů s potravinami a léky odloženo v souvislosti se stále častějším ostřelováním ze strany teroristů.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,348	Dělejte něco, než začnou umírat lidé. Šéf lékařů Kubek burcoval národ ze studia ČT Prezident České lékařské komory pronesl ve čtvrtečním Interview ČT24 hrozivá slova. Naše zdravotnictví na tom je opravdu zle a snad se to začne řešit dříve, než začnou umírat lidé. Musí to začít řešit celá vláda. Nestačí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) nebo ministr financí Andrej Babiš (ANO). Slova šéfa státní kasy prý často lékaře urážejí. Má buď doložit, že zdravotnictví je černou dírou, nebo má raději mlčet. Doktoři by si prý zasloužili 70 tisíc měsíčně. „My bychom rádi, aby se situace vyřešila dříve, než začnou umírat lidé,“ konstatoval prezident České lékařské komory Milan Kubek. V České republice není dost doktorů a ti, které máme, jsou přetížení. Kubek to opakuje už osm let, ale to prý jen ukazuje, že se za tu dobu nic nezměnilo. Politici prý tuto situaci neřeší. Údajně je to už natolik složité, že to nezvládne vyřešit sám ministr zdravotnictví. Je to problém, který musí řešit celá vláda. Proto se Kubek obrátil přímo na premiéra. Lékaři pracují lépe než politici ČLK také nabízí nemocnicím personální audit, a pokud jím projdou, dostanou certifikát „Nemocnice pro 21. století“. Zatím ho má jen pár nemocnic. Kubek však odmítl, že se tím snaží zakrýt jen případné chyby lékařů. Pacienti se teď budou bát, ale lékaři jsou jediní, kteří pronášejí podobně hrozivá slova. Host na nich ovšem trvá a jasně se vymezuje proti slovům politiků či novinářů. „Já bych dal ruku do ohně za to, že čeští lékaři a sestry pracují lépe než politici. A pokud jde o pana Babiše, ten už dva roky opakuje to samé. My jsme ho proto už vyzvali, ať svá podezření doloží, ať je řeší, ať se obrátí na policii, ale pokud důkazy nemá nebo se jen bojí, ať raději mlčí, protože tím jen uráží lékaře a sestry. Z této situace ale existuje určitá cesta. „Voliči by se měli rozhodnout, jaké chtějí zdravotnictví, a podle toho volit. Zdravotnictví něco stojí, není to perpetuum mobile a lidé by si to měli uvědomit. Především potřebujeme více lékařů. Vůbec prý není pravda, že by lékaři vydírali společnost. Usilují jen o to, aby lékař za základní pracovní dobu dostal řádně zaplaceno. Chceme 70 tisíc bez přesčasů „Je obvyklé, že lékaři dostávají asi dvou a půl- až trojnásobek průměrné mzdy, takže by to mělo být asi sedmdesát tisíc korun za základní pracovní dobu bez příplatků za přesčasy,“ předložil ve vysílání svou představu Kubek. Jistě je možné doplnit lékařské stavy doktory z východu, kteří k nám chtějí přijít, jenže i tak bychom jim museli platit více. Pro doktory z Ukrajiny a dalších zemí jsme prý jen vstupní branou dál na Západ. Stejně tak nám prý nijak nepomůže, když budeme lékařům zakazovat odchod na Západ. „To si pak můžeme zemi obehnat ostnatým drátem, nikam nikoho nepouštět, potom můžeme předstírat, že lékařům platíme hodně, ale v podstatě se jen vrátíme do reálného socialismu,“ hřímal Kubek. Zdá se mu pokrytecké, když občané na jednu stranu velebí hokejistu či fotbalistu, když se prosadí v zahraničí, ale na lékaře, který se takto zachová, hledí jako na zrádce. V závěru popřál všem občanům pevné zdraví a požádal lidi, ať ve svém vlastním zájmu pomohou lékařům v boji za lepší podmínky k práci, vyšší platy nevyjímaje.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
356	Fico prohlásil, že je připraven ve čtvrtek podat demisi Slovenský ministerský předseda Robert Fico prohlásil, že je připraven ve čtvrtek podat demisi a hodlá představit kandidáta na nového premiéra. Slovenský premiér Robert Fico ve středu večer prohlásil, že je připraven odstoupit ze své funkce. „Navštívil jsem dnes prezidenta republiky Andreje Kisku a sdělil jsem mu, že jsem připraven odstoupit z funkce," řekl Fico na tiskové konferenci vysílané síťovými televizními kanály. Před tím bylo uvedeno, že poslanci Slovenské národní rady (parlamentu) příští pondělí na zvláštním zasedání projednají otázku důvěry premiéru Robertu Ficovi. V případě, že poslanci většinou hlasů přijmou rozhodnutí o nedůvěře premiérovi, bude muset odstoupit z funkce i celý kabinet. Vážná politická krize se rozpoutala na Slovensku před dvěma týdny po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho nevěsty. Kuciak dlouhou dobu vedl vyšetřování o stycích mafiánských struktur s politiky. Podle slov policejního prezidenta Tibora Gašpara profesionální činnost novináře je ve vyšetřování případu hodnocena jako hlavní motiv vraždy.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,503	Sněmovna: Kalousek, ODS i komunisti šli proti Babišovi a smáli se mu. A ministr financí... Poslanci hned ráno projednávali novelu o rozpočtových pravidlech, která zjednodušeně řečeno má za úkol rozšiřit okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce a další instituce. Jenže jak se ukázalo, problém měli poslanci s tím, že se v novele počítá i se začleněním zdravotních pojišťoven. „Peníze, které posíláme na povinné zdravotní pojistné, mají mašličky a smějí být použity jen na poskytovaní zdravotní péče. A teď se to má rozšířit tak, aby to zalátalo cash flow?“ divil se třeba předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Proti tomu však protestoval ministr financí Andrej Babiš. Poslanci nakonec ale normu schválili a tak ji budou posuzovat senátoři. Pokračuje březnová schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci hned ráno poslali do Senátu novelu, která rozšiřuje okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce, jejich dobrovolné svazky, regionální rady, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Do České národní banky (ČNB) by si měla podle novely převést své účty i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a také zdravotní pojišťovny. Ovšem ty by měly převést do ČNB jen ty bankovní účty, na nichž mají peníze ze zdravotního pojištění. Podřízením účtů dalších institucí státní pokladně chce vláda zejména zmírnit růst státního dluhu a také snížit výdaje na úroky z tohoto dluhu. „Tento zákon upravuje tvorbu, funkce, obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státní závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka. státu, Bezpečnostní informační služby a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v národním fondu,“ zmínil ve svém příspěvku v Poslanecké sněmovně ministr financí Andrej Babiš (ANO). Babiš řekl, že stát dotuje systém zdravotního pojištění z více než jedné čtvrtiny a pokaždé, když některá skupina ve zdravotnictví požaduje víc peněz, žádá současně zvýšení přísunu peněz ze státního rozpočtu. Záměrem ministerstva podle něj není, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze na platby. Poukazoval na to, že i běžné komerční banky stanovují podmínky na hotovostní i bezhotovostní operace. Ujistil, že peníze zůstanou ve vlastnictví pojišťoven a nehrozí, že by je pojišťovny nemohly použít na úhradu péče. K problematice začlenění zdravotních pojišťoven ministr financí také zdůraznil, že zcela totožné otázky se řešily již během diskuse v rámci druhého čtení. „Těžko lze striktně oddělovat státní a ostatní veřejné prostředky,“ podotkl k tomu. Opoziční poslanci ale protestovali ve svých vystoupeních hlavně proti začlenění zdravotních pojišťoven. Prý by převod všech účtů pojišťovny poškodil. Zaznívaly i argumenty, že jde o postupné zestátňování systému zdravotního pojištění. Občanský demokrat Petr Bendl třeba zmínil, že rozumí ministrovi financí v tom, že chce koncentrovat moc a mít vliv i na oblast zdravotnictví, tedy že chce ovlivňovat i to, co se děje v oblasti poskytování zdravotní péče. „Celá ta snaha je o koncentraci moci a o tom v podstatě budete rozhodovat, zdali chcete, aby ministr financí vlastně svým způsobem neumožňoval nebo více ovlivňoval hospodaření jednotlivých zdravotních pojišťoven a zároveň je tudíž více ovládal. Sami se rozhodnete, zdali chcete předat více moci ministru financí,“ vyzval Bendl poslance před hlasováním. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek po něm zmínil, že peníze, které posíláme všichni státu, sice mašličky nemají, ale tyto ano. „Peníze, které posíláme státu z daní, nemají mašličky a on je může použít libovolně. Peníze, které posíláme na povinné pojistné v případě zdravotního pojištění do veřejných zdravotních pojišťoven, mašličky mají a smějí být použity pouze pro poskytování zdravotní péče. Jediný význam, který má tato změna navržená v rozpočtových pravidlech, je, aby se ten účel rozšířil," varoval Kalousek. Podle něj jde velmi zjednodušeně o to, že když vznikne přebytek na účtu zdravotní pojišťovny, tak pak se peníze z něj použijí do rozpočtu na řízení dluhové služby. „Tedy tak, aby to ho mohlo Ministerstvo financí použít pro cash-flow své dluhové služby? To je pro mě jako pro pojištěnce výrazná změna...Když se podívám na výdaje státního rozpočtu, na které si půjčujete a sanujete z té dluhové služby, dovolte, abych vám jako zdravotní pojištěnec řekl, že vám fakt půjčit nechci!“ zmínil Kalousek. Proti novele ale protestovali i další poslanci. Třeba komunistka Soňa Marková, topkař Leoš Heger, či předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Návrh, který je tady předkládán, jde podle mého názoru proti logice vzniku veřejného zdravotního pojištění, kdy se zavedlo financování zdravotní péče odděleně od státu prostřednictvím zdravotního pojištění,“ zdůraznila Marková. Podle ní totiž v navrženém znění pod státní pokladnu spadnou i účty zdravotních pojišťoven, které nejsou generovány ze zdravotního pojištění, ale z tzv. zdaňované činnosti, není tak podle ní důvod k tomu, aby spadaly pod státní pokladnu. Pojišťovny by přišly prý i o výnosy z úroků, které využívají na fondy prevence. "Já se ptám, jestli už rozpočtový výbor spolu s panem ministrem financí předpokládají, že budeme znárodňovat za chvíli všechny pojišťovny, které pojišťují zdravotnická zařízení...," podotkl jízlivě bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Já té debatě příliš nerozumím,“ vypálil ale ke shora uvedeným protestům ministr financí Babiš. Opozice se mu přitom smála. „Pokud chcete debatovat o penězích, tak se zkuste naučit, co je to hospodářský výsledek, cash-flow a dluh, protože někteří z vás to vůbec neovládají.To, co navrhujeme, nemá vůbec nic společného se zdravotní péčí a za druhé je to jenom o penězích. A ty peníze nemají nic společného s pojištěnci,“ připomněl okamžitě poté Babiš všem oponentům. „Pokud se bavíme o penězích zdravotních pojišťoven, pak to nemá nic společného s výdaji státního rozpočtu a s hospodařením. Takže prosím vás, co tu povídáte o zdravotní péči? To jsou všechno nesmysly a lži... Ty peníze (vybrané ze zdravotního pojištění) tam jsou v bankách, v komerčních bankách! A co ty banky dělají? No půjčujou! Dávají úvěry! A to vám nevadí? My chceme jen, aby ty peníze půjčily státu na jeden den. Nejsou to peníze pojištěnců, ale zdravotních pojišťoven. Takže to je absurdní debata,“ zdůraznil ještě Babiš s tím, že by byl rád, aby poslanci hovořili k věci. „Já bych chtěl, aby stát ty peníze použil v rámci cash-flow a nemá to vliv na péči,“ zdůraznil. Sněmovna nakonec normu schválila v závěrečném čtení. Pro novelu zvedlo ruce 126 poslanců, proti bylo 35 poslanců. Nyní ji tak bude posuzovat Senát. Novela také umožní Ministerstvu financí přijímat úvěry od mezinárodních finančních institucí bez potřeby samostatného zákona. Nyní spadají pod státní pokladnu například peníze na výdajových a příjmových účtech státního rozpočtu, účtech pro spravování daňových příjmů, účty rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů nebo účty měst a krajů k příjmu dotací.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,335	Dánsko se páře s migranty čím dál méně. Došláplo si už i na ty, kteří jim pomáhají porušovat zákony Dánsko s migrační krizí bojuje po svém. Skrze stále se zpřísňující opatření se země snaží odradit migranty od vstupu na své území. Zabavuje jim cennosti a prodlužuje lhůty. Přísnější opatření mají však dopad i na dánské občany, kteří chtějí uprchlíkům pomoci. Jednou z nich je i spisovatelka a aktivistka za práva dětí Lisbeth Zornigová. Za to, že autem svezla syrskou rodinu, ji hrozí pokuta v řádu tisíců korun. Dánsko je jednou z tranzitních zemí na cestě do Švédska a prošlo jím již mnoho lidí. Tomu se Dánové snaží předejít stále se zpřísňujícími protiimigračními opatřeními, jejichž cílem je odradit od cesty přes jejich území další příchozí. Taková politika má však dopady i na Dány samotné. Bývalá ombudsmanka pro práva dětí a spistovatelka Lisbeth Zornigová je jednou z těch, kteří nyní stojí před soudem. Rozhodli se totiž vzít stopaře, což z nich podle dánských zákonů dělá převaděče lidí, a to i přesto, že jeli jen po dánském území. Zornigová jela po dálnici a nabídla rodině Syřanů odvoz do Kodaně. Její manžel jim poté nabídl sušenky a kávu a odvezl je na nádraží, kde jim koupil jízdenky do Švédska. Nyní čekají na verdikt soudu, jelikož oba byli obviněni z převaděčství. Jedná se o jeden z mnoha takových soudních procesů, kdy se dánští občané rozhodli, že nebudou nečinně stát a přihlížet proudu lidí cestujících do Švédska, kde jsou lepší azylové podmínky. Podle dánských zákonů je však zločinem přepravovat lidi bez povolení k pobytu. Od září 2015 do února 2016 tak již bylo obviněno 279 osob. Soud již uložil několik peněžitých trestů v hodnotě téměř 20 tisíc korun a výš. Celý text zde „Myslela jsem si, že převaděčství je, když vezete někoho přes hranice a dostanete za to peníze nebo z toho jinak těžíte – ne že jezdíte v zemi,“ podivovala se Zornigová. „Bohužel se zdá, že v Dánsku je tomu jinak.“ Před soudem uvedla, že je vinna nanejvýš z toho, že „pomáhala lidem v nouzi“. OSN stanovuje pašování lidí jako činnost motivovanou materiálním či finančním ziskem, podobně jako rozhodnutí EU, podle kterého nelze pokutovat osobu, která „poskytuje humanitární pomoc“. Dánsko však není vázané žádnou z těchto smluv. „Dánsko již není první v Evropě v ohledu lidských práv, je úplně na dně. Za posledních deset let se podařilo zcela rozebrat dánské azylové zákony,“ řekl Bjorn Elmquist, právník zastupující Zornigovou a další obžalované. Diskuse v Dánsku se mezitím přiostřuje, kdy na jedné straně je stále sílící Dánská lidová strana a na straně druhé se objevují hnutí pro pomoc uprchlíkům, jako „Vítejte v Dánsku“ či „S převaděči lidí“. „Počty příchozích uprchlíků v Dánsku klesají, ale my o tom pořád mluvíme, jako bychom byli Řecko,“ řekla Line Sogaardová, mluvčí skupiny Vítejte v Dánsku. „Zdravý rozum jakoby se odstěhoval do Ruska, tak je nám vzdálený.“ „Je povinností člověka konat, pokud je to v jeho moci. Musíte oponovat zákonům, které perzekvují jiné lidi,“ řekla studentka Reem al Awwadová, členka organizace S převaděči lidí, která poskytuje uprchlíkům cestu přes hranice do Švédska. „Dost jsem se bála, že bych mohla přijít o právo zde žít a být deportována,“ přiznala al Awwadová a dodala, že by to však udělala zas.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
3,124	Zeman zahájí další podnikatelské fórum, odpoledne se vrátí domů Poslední den své státní návštěvy v Rusku český prezident Miloš Zeman věnuje pobytu v uralském Jekatěrinburgu, půldruhamilionovém velkoměstě na hranicích evropského a asijského kontinentu. Správní středisko Sverdlovské oblasti je považováno za jedno ze tří největších ruských vzdělávacích a průmyslových center, píše ČTK. Zeman se v Jekatěrinburgu zúčastní zahájení česko-ruského podnikatelského fóra, na které přijeli zástupci desítek českých firem. Seminář je regionální obdobou středečního fóra v Moskvě, během něhož byly podepsány miliardové kontrakty. Na jednání podnikatelů naváže Zemanovo setkání s oblastním gubernátorem Jevgenijem Kujvaševem, jehož se zúčastní i hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská. Oba regiony spojuje dohoda o partnerství. Odpoledne Zeman převezme čestný doktorát Uralské federální univerzity, která nese jméno prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Škola, jejíž základy byly položeny ve 20. letech minulého století, patří k největším ruským univerzitám. Po převzetí doktorátu prezident uctí památku československých legionářů na místním Michajlovském hřbitově. Na závěr státní návštěvy si Zeman prohlédne výrobní haly Uralského závodu civilního letectví (UZGA), který kompletuje letouny české výroby L-410. Po prohlídce odcestuje zpět do vlasti.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
8,115	Už žádná živelná migrace? EU pokročila v dohodě s Tureckem, ale proti jedné věci ostře vystoupil Orbán Dny nijak neřízené migrace jsou u konce. Byla totiž uzavřena takzvaná balkánská migrační trasa. Novinářům to po pondělním summitu EU s Tureckem řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle Tuska došlo také k dohodě s tureckým premiérem Ahmetem Davutoglu, který souhlasil s tím, že Turecko bude brát zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl. Nová dohoda s Tureckem by měla být hotova do březnového summitu Unie. O shodě s Tureckem následně pohovořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní se lídři unijních zemí shodli na obrysech tureckých návrhů. Jednání trvalo dlouhých dvanáct hodin, nyní se lídři vlád vrátí k jednání ve čtvrtek 17. března, kdy začíná onen březnový summit EU. Merkelová zároveň uvedla, že cílem akčního plánu EU s Tureckem je nahrazení nelegálních cest migrantů do Evropy legálním způsobem. Turecko je podle ní rovněž připraveno převzít zpět všechny, kteří se do Řecka dostanou nelegální cestou. Syřané, kteří budou chtít do Evropy legálně, si potom podle Merkelové budou moci vybrat přesídlovací evropský program, na němž by se evropské unijní země měly podílet dobrovolně. Původní text ZDE. Zároveň se jim příliš nelíbí jiný turecký návrh, že země bude přebírat migranty z řeckých ostrovů, pokud EU za každého takto vráceného Syřana přesídlí do Unie z přímo z Turecka jednoho Syřana s právem na azyl. Ostře proti tomuto návrhu vystoupil i maďarský premiér Viktor Orbán. Stejně tak se mnohým lídrům osmadvacítky nelíbí způsob, jakým Turecko své návrhy prezentovalo. Turecko ve svých návrzích žádá také tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům na tureckém území či rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro Turky.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,155	Profesor Pirk přinesl svědectví o podvodech „uprchlíků“ Uznávaný profesor, kardiochirurg Jan Pirk se v časopise Týden rozhovořil nejen o zdravotnictví, ale i o migrační krizi či české politice. Prozradil také to, proč by nechtěl být prezidentem. „Za cenu jednoho piva se u nás dají vyhrát volby. Přitom regulační poplatek neznamenal diskriminaci chudých lidí. Diskriminační je naopak současný trend, který lidem komplikuje možnost zaplatit si nadstandardní, kvalitnější péči. Lidem, kteří mají zájem pečovat o svoje zdraví. Je to stejné, jako kdybychom nařídili, že bude možné dávat si v hospodě jen dvě piva, protože někteří lidé na pět piv nemají,“ zkritizoval Pirk zrušení poplatku za návštěvu u lékaře. Dodal také, že české zdravotnictví sužuje nedostatek praktických lékařů, sester i nesmyslné předpisy. „Trápí mě nedostatek sestřiček. Musíme kvůli němu dokonce odkládat operace. Umím se vcítit do pocitů pacienta, který přijde na plánovanou srdeční operaci, a my mu musíme říct, že se zákrok odkládá,“ zmínil s tím, že obdobný problém byl před deseti lety v Rakousku, tamější vláda ale dokázala vytvořit dobré podmínky. „Někdo by měl zatřást politiky a říct jim, že když sestry musejí mít vysokoškolské vzdělání – k čemuž mám mimochodem také výhrady – je třeba je odpovídajícím způsobem ohodnotit. Sestřička v Praze má nástupní plat osmnáct tisíc. Jak potom máme chtít, aby někdo za tak směšné peníze šel dělat tak zodpovědnou práci, jakou je například péče o pacienty po srdečních operacích?“ zeptal se. „Máme nadbytek odborníků, ale přitom nám schází asi jedenáct procent praktických lékařů. Praktiky nechce nikdo dělat už kvůli nesmyslným předpisům. Pokud například odborník doporučí nějakou speciální medikaci, praktik ji nesmí předepsat a pacient musí dokolečka chodit pro recept k odborníkovi,“ zmínil také Pirk. A co migrační krize? Pirk je rád, že sem zatím žádný uprchlík nedorazil. „Tedy nedorazili ti bezejmenní uprchlíci a o to jde. Spoustu emigrantů tady přece máme – Vietnamců, Ukrajinců… To jsou lidé, kteří sem přišli tak, jako sem míří tihle uprchlíci, logicky za lepšími životními podmínkami. Ale oni se o ty lepší podmínky k životu chtěli přičinit prací a přijali naši životní filosofii. Takoví jsou tady vždy vítáni, to je něco jiného. I když i mezi nimi jsou uličníci, ti jsou samozřejmě všude. Ale nemocnice by bez nich dnes nebyly tak dobře uklizené,“ řekl k ukrajinským pracovnicím v nemocnicích. „Ale jak může někdo dopustit, že sem přijde někdo, o němž vůbec nic nevíte? Jedna má příbuzná pracuje v záchytné stanici pro migranty. Přicházejí tam pětatřicetiletí muži, nemají doklady a tvrdí, že jim je sedmnáct. Z čeho kdo předpokládá, že se přizpůsobí naší životní zkušenosti a životnímu stylu? Tím spíše, že jsou příklady z Francie a Velké Británie, kde tihle lidé žijí oficiálně už tři generace a nemají ani nejmenší tendenci se asimilovat. Naopak. Vytvářejí ghetta a chtějí, abychom se přizpůsobili my jim. To je pro mě naprosto nepřípustná věc,“ nechal se slyšet Pirk a poukázal na historii starého Říma. „Takzvaní barbaři stáli před branami a Římané seděli v senátu a řešili nesmysly. Čili pracovití a přizpůsobiví jsou srdečně vítáni. Kdysi, když jsem se učil v New Orleans, abych mohl dělat to, co tady teď dělám, se u nás nosily krepsilonové kostkované ponožky. To se psal rok 1983. Když jsem tam v těch ponožkách přijel, mohli se zbláznit smíchy. Tam všichni doktoři nosili černé ponožky. Takže já šel a koupil si černé ponožky. Ne že bych je přesvědčoval, ať taky nosí kostkované,“ tvrdí Pirk. Ostré rozdělení společnosti se podle něj mimo jiné odráží i v agresivitě na silnici. „Agresivita v denním životě, to je, co nás teď sužuje,“ dodal. Kritikou však nešetřil ani k současné hlavě státu, k Miloši Zemanovi. „Třeba s panem redaktorem Peroutkou si to trošku spletl. Kdyby řekl, ano, spletl jsem se, já se omlouvám, strašně by získal. Tím, že se soudí a neomlouvá, dává příklad, že se nemáte omlouvat, máte vždycky svou pravdu, i když je to lež. To je strašná chyba,“ řekl. On sám být prezidentem nechce. Před třemi lety v prezidentské kampani podporoval Jana Fischera. „Svět politiků tak jako svět novinářů nebo medicíny má svá pravidla a zákony. Tak jako pan Fischer nebyl politik, ani já nejsem. On byl vysoký státní úředník, neprošel školu stranických sekretariátů, koalic, protikoalic a nevím čeho všeho dalšího. A já taky ne. V tom se totiž člověk naprosto ztratí a zlikviduje ho to. Stejně jako se nemůže někdo stát přednostou kliniky po promoci, nemůže se člověk stát prezidentem, aniž chápe politiku,“ zmínil mimo jiné důvod, proč by nemohl být hlavou státu.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,620	Fuj, fuj, Babiš. Vzpomínáte, jak protikorupční bojovníci utíkali k ministru financí? Je zde změna Když šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš vstupoval do politiky, sliboval utnout tipec korupci, netransparentnosti, podvodům a lhaní. Sympatie mu tehdy projevovali vedle jiných i protikorupční bojovníci. Titíž lidé od něj ale po vypuknutí kauzy Čapí hnízdo dávají dle zjištění České televize ruce pryč. „Já mám pocit, že pan Babiš nepřichází do politiky proto, aby kradl, ale proto, aby tu politiku změnil,“ prohlašoval před sněmovními volbami v roce 2013 Radim Jančura – podnikatel a člen správní rady Nadačního fondu proti korupci. „Myslím, že úmysly pana Babiše jsou férové,“ velebil zakladatele hnutí ANO další člen správní rady a spoluzakladatel Národního fondu proti korupci Karel Janeček. Titíž protikorupční bojovníci se po vypuknutí kauzy Čapí hnízdo od Babiše distancují. „Chová se jako všichni ostatní politici, kteří se do podobné kauzy dostali, což mě u Andreje Babiše poněkud zklamalo, protože on vždycky deklaroval, že nebude klasickým politikem. Nejsem žádný ekonom, ale rozhodně si myslím, že něco tají,“ sdělil reportérce pořadu ČT 168 hodin Karel Randák – člen správní rady Národního fondu proti korupci. Další člen správní rady a spoluzakladatel Národní fondu proti korupci – velkopodnikatel Stanislav Bernard, majitel stejnojmenného pivovaru, ještě ve středu dle zjištění ČT visel na webových stránkách hnutí ANO jakožto Babišův podporovatel. O den později, po žádosti o rozhovor, který odmítl poskytnout, ze stránek hnutí zmizel. O výmaz prý zažádal sám. „Pokud bych měl dnes uvažovat o tom, koho podpořím, tak jedině Babiše. Je to schopný člověk, vybudoval impérium. V protikorupčním fondu jsme se o něm mockrát bavili, ale nikdy o něm nezaznělo nic negativního, co se korupce týče. To považuji za velice důležitý aspekt,“ uvedl Bernard v roce 2013 v rozhovoru pro Právo. Ruce pryč dává od Babiše i šéf české pobočky nevládní organizace Transparency International David Ondráčka, který, jak upozorňuje ČT, figuroval v roce 2013 jako Babišův kandidát na ministra vnitra. „Vypadá to, že v některých chvílích lhal, nebo minimálně neříkal celou pravdu o tom příběhu. A to zpochybňuje jeho integritu. Víte, na mě celý ten příběh působí tak, že to skutečně naplňuje znaky trestného činu dotačního podvodu,“ míní Ondráčka. Pořad ke shlédnutí ZDE	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,621	Fuj, jak se na sebe můžete ráno podívat. Ministr Herman čelil skutečně brutální záplavě dotazů, podívejte se jak Z PROFILŮ Lidovecký ministr kultury Daniel Herman zase jednou usedl k počítači, odpověděl na několik nových dotazů od čtenářů serveru ParlamentníListy.cz. Znovu reagoval i na velmi ostré poznámky a dotazy. Nevyhnul se ani sdělení pana Josefa Snímka, který ministrovi vzkázal: Je mi z Vás na blití. „Ještě loni jste nevěděl, že takového strýce máte... Je mi z vás na blití, jak se na sebe můžete ráno podívat!!!! Fuj!!!!!!!!!“ rozčiloval se pan Josef Snímek. Ministr Herman mu ovšem nezůstal nic dlužen. „Opravdu inteligentní vzkaz. Děláte dobrou reklamu sobě i Vám podobným,“ odepsal občanovi. Také paní inženýrka Vojtěchová se vrátila ke kauze pana Jiřího Bradyho a označila Hermana za „zatvrzelé děcko“. „Děkuji Vám za všechny odpovědi, které jste uvedl různým tazatelům, ale bohužel, nic z toho, co uvádíte, mě o Vaší ‚pravdě‘ nepřesvědčilo. Myslíte, že se také dočkáte medaile od zadavatele? Odpovědí se nemusíte (při svém vytížení) zdržovat, napsala dáma členovi vlády. Herman odvětil, že netuší, co přesně má paní na mysli, ale prý respektuje její úhel pohledu. Další otázky a odpovědi najdete zde. Pan Václav Cingroš označil Hermana dokonce za „poseru“. „Nedá mi to a přesto, že mi PL smazaly můj dotaz, musím se vás, pane Hermane, zeptat. Věříte v Boha? A když se podíváte na svou levou dlaň, co vidíte? A jste takový frajer, abyste mi ji ukázal a ještě se setkal s lidmi v Podhradí? Já osobně si myslím, že jste posera a nejste schopen obhájit tváří v tvář kauzu strýc a setkání se sudetoněmeckými krajany a další před lidmi z Podhradí, ale i jinde,“ vyjádřil svůj názor Václav Cingroš ze Zvíkovského Podhradí. Jedná se o obec v okrese Písek s necelými dvěma sty obyvateli. „Vážený pane Cingroši, v Boha věřím a jsem schopen a připraven vysvětlit a obhájit své postoje před kýmkoli,“ odpověděl ministr bez vytáček. Tím však proud kritických poznámek nekončil. Od jednoho ze čtenářů dostali „za uši“ všichni lidovci najednou. „Jsem o dost starší nežli Vy a jsem věřící křesťan. Vaše strana, to myslím lidovce, by měli úplně odmést z politické scény našeho státu, jste Jidáši velkého formátu,“ napsal Alfons Prajzak. Herman mu také poděkoval za vyjádření názoru.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,951	To je na blití, co bylo v ČT... Docent vstal ze židle kvůli Zemanovi, pomyslel i na Havla s Topolánkem Vysokoškolský pedagog a publicista se v textu pro server Literárky.cz rozepsal o prezidentské kandidatuře Mirka Topolánka, ale také o počinech České televize namířených proti Miloši Zemanovi. V neděli večer si pustil televizi a prý tam viděl něco tak odporného, s čím se už dlouho nesetkal. Radim Valenčík uvítal kandidaturu Mirka Topolánka na post prezidenta. Konečně prý kandiduje někdo, kdo by mohl být blízký lidem, kteří nemají v lásce Zemana, ale přitom odmítají volit „vítače uprchlíků“, kteří poklonkují před „globální světovou mocí“. Topolánek jako premiér prý už ukázal, že se umí této „globální moci“ postavit. „Topolánek má zkušenost z přímého kontaktu se současnou globální mocí – a nepodlehl jí. ‚Vítačctví‘ je typický atribut slouhů a poskoků současné globální moci. Všichni hlavní protizemanovští kandidáti patří mezi typické slouhy této moci. Snad jen Kulhánek nebo Hannig jsou výjimkou, ale ti moc šancí na zvolení nemají. Topolánek ano,“ napsal Valenčík. Zdá se navíc, že Topolánek není po chuti liberálním elitám a začínají proti němu brojit. Pokud budou takhle pokračovat, může to s Topolánkem dopadnout jako s Babišem. Tak dlouho na něj útočili, až vyhrál sněmovní volby. Totéž se může stát i Topolánkovi. Babiš se prý Topolánka až tolik bát nemusí. Teď se sice zdá, že nesestaví vládu, ale politické strany se zaleknou předčasných voleb a nakonec se s Babišem nějak domluví. Babiš většinu poslanců získá, věří Valenčík. To, čemu však skoro nemohl uvěřit, prý uviděl v neděli večer v pořadu ČT 168 hodin. „Něco tak odporného jsem už dlouho neviděl. Z autorů pořadu přímo tekla žluč, když hovořili o zdravotních problémech Zemana, aby ho aspoň takto difamovali, když už to jinak nejde a nefunguje. Ukázkový hyenismus – a za naše peníze! To je současná ‚veřejnoprávnost‘? Ptám se, proč Zemana tak nenávidí. To přece není a nemůže být jen o politice. Ti lidí ho nenávidí místo sebe. Do vytváření jeho obrazu promítají své selhání, svůj pocit odpornosti ze slouhovství a poskokovství zlu současné globální moci. Oni v Zemanovi nenávidí sebe, ztrátu svých lidských kvalit, své identity, svého existenciálního zakotvení,“ vyjádřil svůj názor Valenčík. Celý text naleznete zde. Ačkoli Valenčík nikdy neměl v lásce Václava Havla, jak sám říká, prý by nikdy Havlovi neudělal to, co dělá Česká televize Zemanovi. Václav Havel měl také velké zdravotní problémy, ale Valenčíka by ani nenapadlo rozmazávat tyto zdravotní problémy tak, jak to činí veřejnoprávní televize v případě Miloše Zemana. Za takové chování si ČT zalouží plivnout do tváře. „ČT předvedla svoji veřejnoprávnost. Já to považuji nejen za ubohost, ale i za projekci vlastního selhání těch, kteří slouží současné globální moci v mediálním mainstreamu. A je mně smutno z těch, kteří to nevidí. Lze Zemana nemít rád a ti, co umí nenávidět, ho mohou i nenávidět. To je ještě normální. Ale zaujatost, jaká byla předvedena, a jak se autoři pořadu přímo ROCHNILI při spekulacích o Zemanově zdraví, z toho mně bylo na blití,“ konstatoval.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,408	Do Číny půjdou malá česká letadla i potraviny Díky rámci pro byznys vytvořeném mezi Českem a Čínou se mají podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) prodat například dvě desítky letounů L-410 a 350 lehkých letadel z moravských Kunovic. Na čínský trh zamíří i potraviny. Podle ministra zahraničí jde o výsledek několikaleté snahy politiků otevřít nové odbytiště pro české výrobky. Účastníci ekonomického fóra na pražském Žofíně dnes podepsali za účasti prezidentů Česka a Číny na 30 obchodních dohod v nejrůznějších oblastech. Dohody s čínskými firmami z české strany podepsaly například Škoda Auto, ČEZ, skupina J&T, Česká exportní banka nebo Český Aeroholding. "Je tady čínský zájem, potvrzený písemně, že se odprodá 20 letadel L-410, 350 lehkých letadel a že skutečně české výrobky vstupují na čínský trh, to si myslím, že je zcela zásadní věc," řekl dnes novinářům Zaorálek s tím, že k úspěšnému prodeji škodovek v Číně se tak přidává také letecká výroba. Podmínkou proto bylo zvládnutí celého přípravného procesu, například certifikací. Mezi memorandy podepsanými v úterý u příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla i technická dohoda o schvalování typových osvědčení, exportních osvědčení letové způsobilosti. Podobně je to s potravinářskými výrobky, uvedl Zaorálek. "My (politici) jsme udělali to, že jsme vytvořili rámec, do kterého může byznys vstoupit," řekl Zaorálek. Podnikatelé se podle něj sami musí rozhodnout, zda do obchodování vstoupí. To platí i pro diskutovaný kanál Odra, Dunaj, Labe. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje za důležité, aby spolupráce s Čínou byla výhodná pro obě strany. "To, co pokládáme za důležité, je, aby tyto investice podpořily hospodářský růst v ČR," řekl Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády. Česko podle Sobotky usiluje o to, aby bylo centrem čínské ekonomické iniciativy Hedvábná stezka, zejména co se týče letecké dopravy do Evropy. "Bojujeme o to, abychom byli sídlem čínských finančních institucí, které se stejně chystají do Evropy a rozhodují se o tom, kde budou sídlit, platit daně a zaměstnávat lidi," řekl Sobotka. V případě zájmu o budování kanálu Odra, Dunaj, Labe, které prosazuje prezident Miloš Zeman, jde podle něj pouze o studii proveditelnosti. Jeho případné vybudování je dalekou budoucností.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,344	Merkelová se vyslovila proti zahájení jednání o vstupu Turecka do EU Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila proti zahájení nových jednání s Tureckem o připojení této země k EU. Prohlásila to ve vystoupení před členy své strany CDU, oznámila agentura Reuters. Kromě toho podle tabloidu Merkelová nařídila, aby byla tato informace oznámena voličům, které dříve zajímalo, jakou pozici zaujímá strana v otázce členství Turecka v EU. Evropský parlament na svém plenárním zasedání 24. listopadu schválil rezoluci, která vyzývá ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem. Podle slov tureckého premiéra Binali Yildirima nemá tento dokument pro jeho zemi žádnou právoplatnost.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,625	Gazdík pryč, Ženíšek na jeho místo. Střídání ve Sněmovně Šéf hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík s koncem tohoto roku skončí na postu místopředsedy Sněmovny. Takový je výsledek dohody mezi TOP 09 a STAN, které se domluvily na ukončení vzájemné spolupráce ke konci tohoto roku. Informoval o tom server iDnes.cz s tím, že TOP 09 chce do vedení dolní komory parlamentu svého člověka, nejspíš místopředsedu strany Marka Ženíška. „Starostové a nezávislí nám přišli říct, že pro ně není představitelná situace, že by pokračovali ve společném volebním bloku pouze s TOP 09, že si to umí představit v nějakém širším bloku. Pouze dvoustranná spolupráce, která fungovala podle mého názoru úspěšně šest let, už pro ně představitelná není. Nás to mrzí,“ řekl serveru předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Dohodli jsme se, že do Vánoc uzavřeme memorandum o vyrovnání vzájemných závazků, mezi které patří společný volební fond a společné peníze,“ uvedl lídr TOP 09. Celý text je ZDE „Součástí toho vyrovnání je, abych uvolnil funkci místopředsedy Sněmovny za klub TOP 09 a Starostové,“ citoval server lídra STAN. Starostové budou usilovat o širší koalici. „Nelpím na žádné své funkci,“ uvedl Gazdík. Předpokládá, že z pozice místopředsedy Sněmovny by mohl odejít po Novém roce.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,955	Tomáš Cikrt o zdraví prezidenta: A tohle považuji opravdu za děsivé... Tomáš Cikrt býval před lety mluvčím ministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka. Dnes tento muž vede Zdravotnický deník. Moderátor Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu Jan Moláček se svého hosta zeptal především na zdraví prezidenta Miloše Zemana. Cikrt se nadechl a spustil... Cikrt zdůraznil, že i politici mají nárok na ochranu soukromí, pokud jde o informace o jejich zdravotním stavu. Někteří politici tak činí, ale prý to není tak úplně obvyklé. Velmi obsáhlé informace o svém zdraví zveřejňoval např. 44. prezident USA Barack Obama. „On si to také mohl dovolit, on byl zdravější než mnozí jeho vrstevníci – padesátníci,“ konstatoval Cikrt. Zemanův předchůdce ve funkci Václav Klaus byl sportovec a málokdo pochyboval o tom, že je zdravý. U Zemana je to jinak. „U současného pana prezidenta, který očividně má nějaké zdravotní problémy, ta cesta je v tom v rozumné míře uveřejnit informace o svém zdravotním stavu, aby předešel všem spekulacím. To, na co podle mě neodpověděl Hrad dostatečně, jsou určité výkyvy ve zdravotním stavu pana prezidenta,“ uvedl Cikrt. „Je tam několik projevů, které jsou mírně řečeno znepokojující,“ konstatoval host. Dosavadní přístup Hradu k informování o zdraví prezidenta už na to nestačí. „To, co já považuji za skutečně děsivé, co by neměl dělat žádný politik ani prezident, je zlehčování užívání alkoholu. On to zlehčuje a předstírá, že to není problém. Přitom jedno z možných vysvětlení obtíží, které pan prezident má, je alkohol,“ doplnil Cikrt. To však nic nemění na tom, že nikdo, ale opravdu nikdo nesmí bez souhlasu daného jedince uveřejňovat informace o jeho zdravotním stavu. Platí to i pro brněnského politika Svatopluka Bartíka, který před pár dny na sociálních sítích napsal, že Zeman umírá. Podle Moláčka se Bartík zaklínal vyšším zájmem, ale Cikrt tuto myšlenku smetl ze stolu. Žádný vyšší zájem na informování o zdravotním stavu nevidí. Má svobodná média a každý čtenář si může udělat názor na to, co se v těchto médiích dočte nebo nedočte. A pokud se tam nedočte nic o prezidentově zdraví v jeho věku třiasedmdesáti let, může si na to každý občan udělat názor sám. Nicméně pochybnosti o zdraví prezidenta Zemana už natolik rozviřují veřejné dění, že by se k tomu měl Hrad nějak postavit a nějaké informace vydat. Ale jaké vydá, je podle Cikrta čistě jen na něm. Prezidentu Zemanovi by podle Cikrta mohlo pomoct, kdyby si sedl na invalidní vozík. „Co je špatného na tom, když si někdo sedne na vozík a úřaduje z vozíku. To je někde hluboko v nás, že když si někdo usedne na vozík, je méněcenný. Mně nejvíc vadí, že takhle nepřemýšlejí jen někteří politici, ale také jejich mnozí voliči. Proč by prezidentem nemohl být člověk na vozíčku?“ ptal se Cikrt. Miloš Zeman by prý také udělal dobře, kdyby se více scházel s hendikepovanými spoluobčany, jak to činí např. slovenský prezident Kiska. U Zemana Cikrtovi takovýto přístup chybí.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,432	Donald Trump, to je velké vítězství. Vyser se na to, Bartoško, vzkazuje Ringo Čech. Rusy všichni provokují, teď to bude jinak ROZHOVOR „Horáček je statečnej! Líbí se mi, že chce být prezidentem! Ať to zkusí! Já bych mu ale vzkázal: Horáčku, začal jsi trochu brzo. Ono to do voleb ale trochu vychladne... Že byl ve vazbě, tak to přece neznamená, že byl opravdu zavřenej a že něco provedl,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz hudebník, malíř a expolitik František Ringo Čech. A samozřejmě vyjádřil svou radost nad tím, že v USA zvítězil Donald Trump. Úplně nejdřív se vás musím optat na to, co říkáte na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA? Je to velké vítězství, historie se poměrně pohnula. Je to předzvěstí toho, že svět i Evropa budou Spojené státy následovat. Přijdou teď rozhodní politici, a ne zbabělci a másla. Až doteďka svět stagnoval, dělal dluhy a neřešil problémy. Trump je první vlaštovkou, která začne pracovat ve prospěch Spojených států. Mám z jeho vítězství velkou radost. Pojďme ale teď od USA zpátky domů. Zdá se, že emoce se v naší zemi po návštěvě dalajlámy v Česku a po kauze (ne)vyznamenaného pana Jiřího Bradyho alespoň částečně uklidňují. Jak ale v této souvislosti hodnotit události kolem výzvy umělců k neklidu? A jak jste vlastně vy osobně prožíval onu atmosféru kolem Jiřího Bradyho? Je to žabomyší vojna a odmítám ji vzít na vědomí. Je to uměle vyvolaná hysterie a už jsem ji zažil jednou, což bylo v době, kdy bojoval kníže s Milošem Zemanem o Pražský hrad. To bylo doslova šílenství a zrovna ti, co se nejvíc tehdy oháněli slovy o demokracii, tak teď dělají takový humbuk... Ať si ale každý v demokracii říká, co chce, a prezident dělá to, co uzná za vhodné. Každý na to vše má vlastní názor a to je asi správné. Když se to někomu nelíbí, tak ať přijde s vlastním programem a se svými kandidáty... Naštěstí ještě stále máme svobodné volby, v nichž si to ti nespokojenci mohou srovnat. Chodit ale na náměstí a mávat červenýma kartama? Víte, já jsem byl v posledních dnech na Kapverdách a díval jsem se tam na zpravodajství BBC a při tom mi došlo, jaké věci se ve světě odehrávají, jaké strašné hrůzy se jinde dějí, a tady umělci, který se mají tak, jako se nikdy v životě neměli, chodí protestovat. Já sice s nimi nesouhlasím, nechci s nimi nic mít, odmítl jsem se k jejich protestům vyjádřit, a dokonce jsem nepřijal ani pozvání na televizní besedu a ani do rozhlasu, ale mají na to vše právo. Nevím, zda jste viděl pořad Jana Krause, kde se právě ti nespokojení umělci sešli a jako jeden muž přes televizní obrazovku protestovali... To je jen taková demonstrace Havlových pohrobků a sluníčkářů! Ale zase na to platí to, co jsem řekl. Je ovšem dobře, že tam šli a řekli svůj názor, já bych ho však neříkal s pěnou u huby, to se mi nelíbí. Jak už říkal kníže Krok ve Starých pověstech českých: „... zuřil a křičel a bradu si slinou třísnil...“ Při podobných příležitostech si vždy vzpomenu na toto. Vojtěch Dyk, který se chopil praporu coby jeden z lídrů uměleckého hnutí proti Miloši Zemanovi, řekl, že umělci byli vždy ti, kdo nastavovali společnosti zrcadlo. Podle něj Češi přestali respektovat hodnoty, které tu byly po roce 1989, a umělci musí společnost podobnými akcemi začít stmelovat. „Na nás ale je, abychom podobnými debatami vytvářeli tlak,“ řekl mimo jiné. Co si o tom myslíte? Vůbec nevím, kdo je Vojta Dyk. Musím se omluvit. Bartoška je skvělej chlap, skvělej herec, ale nerozumím mu. Kdybych mluvil s Bartoškou, tak bych mu řekl: „Vyser se na to, vždyť víš, jak to je! Zažil jsi bolševismus, tak vidíš, kolik nechutných věcí se přeneslo do současnosti!“ Bartoška mi v tomto vadí, není to ovšem žádný kokot na rozdíl od těch ostatních. Ti „ostatní“ ovšem tvrdí, že se nebojí říct nahlas, jak to všechno s naší společností je. Mají pravdu? Říct to nahlas se mi líbí, jen být Bartoškou, hledal bych jinou formu. Znovu ale opakuji, je to jejich svaté právo poukázat na to, co je štve. Pokud jde o okolnosti kolem vyznamenání pro Jiřího Bradyho, tak se spekuluje o tom, že se Miloš Zeman na Daniela Hermana vskutku velmi naštval za to, že se setkal s dalajlámou na oficiální půdě ministerstva... … a nenaštval se jenom prezident! Jestliže vláda podepsala dokument s Čínou, kde stvrdila, že respektuje celistvost Číny – tedy i s Tibetem a Tchaj-wanem – a pak člen vlády přijme dalajlámu, tak se nedivím tomu, že jsou Číňané tak alergičtí. Je to jejich právo se pohoršit, stejně tak, jako se pohoršili členové vlády i prezident. Tohle prostě ministr dělat nemůže. Kdyby byl Herman běžný občan, tak ať klidně vstoupí s dalajlámou i do registrovaného partnerství, to nikomu vadit nebude. Ale tohle bylo – myslím – nevhodné. Navíc bych chtěl připomenout těm, kteří mají krátkou paměť, že Havel dával vyznamenání lidem, kteří si to zasloužili, a také svým přátelům. Klaus dával vyznamenání těm, kteří si to zasloužili, a také svým přátelům. Totéž dělá i Miloš a my mu to nemůžeme mít za zlé. Tím nechci říct, že ti jeho přátelé by spadali do sorty těch, kteří si to nezaslouží. Umělců je víc a je samozřejmé, když si mezi nimi prezident vybere ty, kteří jsou mu věrni a blízcí a o kterých si myslí, že by si to zasloužili. No a pokud někdo v příští prezidentské volbě vyhraje nad Milošem – já o tom sice pochybuji, ale možné je všechno – tak zase uvidíme na různých demonstracích jeho nové „kamarády“, jak nosí trenky a další věci. Jak víme, demonstraci na Staroměstském náměstí moderoval Michal Horáček, který tam mimo jiné rozjel i svou prezidentskou kampaň. Řekl, že chce slušnou politiku a že chce být prezidentem naslouchajícím všem občanům, a proto kvůli tomu objede republiku, aby zjistil, co lidé chtějí. Poté oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta i v médiích. Ano, mně se to líbí. Horáček je statečnej! Podívejte, on je velmi bohatý, má mladou ženu, Hapka mu umřel a pustil se proto do boje, na který si myslí, že má. On je navíc velmi chytrý a je i dobrý podnikatel, takže ví co a jak. Mně se líbí, že chce být prezidentem! Ať to zkusí! Já bych mu ale vzkázal: Horáčku, začal jsi trochu brzo. Ono to do voleb ale trochu vychladne. No, možná to má zpracovaný dobře. Zlí jazykové ovšem jeho minulost hodnotí slovy, že dělal kšefty v sázkách, v raném mládí byl ve vazbě za falšování devizového příslibu... Ať jdou všichni do prdele! Na každýho vždycky vyhrabou jen hnůj. Že byl ve vazbě, tak to přece neznamená, že byl opravdu zavřenej a že něco provedl. Je bohatej, můžeme mu jen závidět a poučit se od něho. Na Facebooku navíc kolem něj běží docela silná kampaň ve smyslu, že to je jenom vekslák... To je ale ve stejném duchu, jako je kampaň umělců na Staroměstským náměstí – nakydat na tu druhou stranu hnůj a poflusat... To je přece naše parketa. Nemůže Miloše Zemana přece jen poškodit to, co se v posledních dnech událo kolem kauzy (ne)vyznamenání pro Jiřího Bradyho? Podívejte, Miloš ví, co dělá. To za prvé. Čili ho to nepřekvapí. A ti, co ho mají rádi, tak ty to ještě více zatvrdí. Naopak tyhle kauzy odradí spousty lidí, kteří se na Milošovu stranu ještě spíše přidají. Jak jste vlastně vnímal prohlášení čtyř vládních představitelů vůči Číně? Mám dojem, že tady jako první reagovala Čína a naši to pak možná jen nešťastně formulovali. Navíc jsem četl, že jak reagovali Číňané, jak nám odpovídali, tak že to bylo trochu zkreslené, prý to takto zpupné nebylo. Bylo to od nich sice tvrdé, oni se s tím moc neserou, ale já si myslím, že bylo nutné se k tomu vyjádřit. Asi bych to ale neudělal zrovna touto formou. Je namístě podotýkat ve spojitosti s tím rozpínavost Číny a nadutost tohoto velmocenského státu? Je třeba se bát Číny? Z čínské historie tohle neznáme, takhle expanzivní totiž Čína nikdy nebyla, až doteď. Samozřejmě že je to velmoc, která neustále sílí, a proto já, trumpovec, jsem si velmi přál Trumpa na americkém postu. On to totiž má v hlavě velmi jasně srovnané a navíc říká, jak Spojené státy budou s Ruskem spolupracovat, protože tím vytvoří protiváhu té velké a mocné Číně. Podle mne ale z Ruska žádné nebezpečí momentálně nehrozí. Vždyť si všimněte, jak všichni Rusy provokují! Jako by je chtěli vyprovokovat k nějakému neuváženému kroku... Já si ale myslím, že to Rusové neudělají. Mají svých starostí dost. Co bude 17. listopadu? Zemanovi příznivci totiž předpovídají, že přijde pokus o „násilné svržení prezidenta“. A těší se přitom na „český Majdan“. Zda si bude chtít Bartoška vzít samopal a bude bojovat, tak to bude jeho věc, ale už to nebudou havlovci, nebudou to ani sluníčkáři, už to budou vzbouřenci. Znovu však k tomu opakuji: pořád máme demokracii a každý se může svobodně vyjádřit. A kéž by to tak zůstalo! A nastal podle vás čas na nějakou změnu? Ano, v demokratickém státě jsou změnou volby. Ať každý postaví svého kandidáta s jasným programem a lidi si z nich vyberou. Tu naši chabou demokracii a to naše malé a slabé vítězství lásky nad lží a nenávistí bych ale udržel ještě trochu dýl.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
2,464	Jaroslav Bašta se chytil za hlavu nad slovy Kalouska. Má to prý už hodně popletené K návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rusku se ve svém komentáři na serveru PrvníZprávy.cz vrátil bývalý diplomat Jaroslav Bašta. „V úterý 21. 11., kdy spolu v Soči jednali český a ruský prezident, vyšel na webové stránce televizního kanálu Zvezda, spadajícího pod ruské ministerstvo obrany, článek o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Objevil se v rubrice Názory čtenářů a jeho autorem byl Leonid Maslovskij, který v tomto médiu dlouhodobě publikuje statě o sovětské historii,“ poznamenal úvodem Bašta s tím, že zná již Maslovského komentář o povstání v bývalém východním Německu či o krvavém potlačení maďarské revoluce. Maslovskij se podle jeho slov vždy držel dobové ideologie a urážel oběti násilného potlačení protestů proti sovětské nadvládě. „Nebýt načasování na dobu návštěvy českého prezidenta Miloše Zemana v Ruské federaci, dopadlo by to stejně jako s jeho ‚historickými‘ statěmi o vzpourách v Německu a Maďarsku. Přečetlo by si to pár tisíc lidí smýšlejících jako on, a případné stížnosti na ideologickou neobjektivitu a lži by redakce poněkud bulvárně laděného webu odrazila poukazem na její alibistické prohlášení: ‚Názory vyjádřené v této rubrice se nemusejí shodovat s míněním redakce‘,“ poznamenal Bašta. : Původní text ZDE. : Následně zkonstatoval, že v Česku však tentokrát někdo zdůraznil fakt, že televizní kanál Zvězda spadá pod ministerstvo obrany Ruské federace. : „Mnoho českých médií a politici Demokratického bloku začali vyzývat prezidenta Miloše Zemana, aby okamžitě ukončil státní návštěvu a i se 140 podnikateli se na protest vrátil zpátky do Prahy. Pan prezident je k jejich překvapení nevyslyšel a teprve druhý den po přeletu do Moskvy si před televizními kamerami v přímém přenosu postěžoval ruskému premiérovi Dimitriji Medveděvovi,“ vypráví Bašta a dodává, že Medveděv následně zdůraznil, že nejde o ruské oficiální stanovisko. : „Článek redakce Zvězdy stáhla a nahradila ho jiným, zcela opačného vyznění, takže bublina splaskla. Naopak se zdá, že Milošovi Zemanovi velmi pomohla v nadcházejícím volebním klání. Soudím tak z výroků Miroslava Kalouska, duchovního guru Demokratického bloku. Ten přišel s odvážným tvrzením, že celá záležitost s článkem Leonida Maslovského byla společnou intrikou ruské rozvědky a Zemanova okolí, která měla prezidenta ukázat jako hrdinného obránce našich národních zájmů proti komukoliv,“ všímá si dále Bašta. : V případě, jak uvádí, že by tato konspirační teorie byla pravdivá, tak by z logiky věci vyplývalo, že minimálně nevědomé spolupracovníky ruských tajných služeb představují jeho kolegové z Demokratického bloku, kteří celou aféru rozpoutali. „A možná i on sám, který teď ruským rozvědčíkům dělá docela slušnou reklamu,“ dodal diplomat. : Závěrem se vyjádřil i k boji řady bývalých diplomatů a dalších osobností veřejného života proti ustavení Česko–ruského diskusního fóra. „Považují ho za možný nástroj ruské propagandy, zkrátka dle jejich názoru bychom se Rusku měli vyhýbat, a ne se s ním bavit. Budiž. V pátek však přišla zpráva z Berlína, že bylo zahájeno dvoudenní zasedání Německo–ruského diskusního fóra. Pozdravný telegram účastníkům zaslala německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimír Putin...“ zkonstatoval Bašta, jenž si v té souvislosti vzpomněl na úsloví o pletení biče z lejna. : „Pokrok nezastavíš, takže tento týden se to konečně povedlo a někteří politici s ním dokonce zapráskali. Teď se diví, že jsou kropenatí a poněkud páchnou,“ uzavřel.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	1
7,545	Sobotkova fraška. Nabízí vládní křesla na všechny strany, nikdo nemá zájem, a rozhádal se prý už i s nejvěrnějšími Lidové noviny Andreje Babiše (ANO) konstatují, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozehrál frašku s výměnou ministrů. Chtěl by vyměnit tři své podřízené, jenže nemůže najít nikoho, kdo by je chtěl nahradit. Od předsedy vlády se po avizovaných změnách navíc odvrací ti lidé, kteří ho podporovali proti prezidentovi Miloši Zemanovi a Michalu Haškovi (ČSSD) během tzv. lánského puče. Ze Sobotkovy čistky je fraška, píší bez obalu noviny, které patří ministru financí a vicepremiérovi Sobotkovy vlády Andreji Babišovi (ANO). Premiér Sobotka totiž před časem oznámil, že hodlá vyměnit tři členy vlády. Jde však jen o ministry za ČSSD, protože ani Andrej Babiš, ani předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si na své ministry nenechají sáhnout a pokud chce Sobotka ctít koaliční smlouvu, musí jejich přání respektovat. Bylo oznámeno, že vyhazov čeká ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Sobotka svůj záměr oznámil i prezidentu Miloši Zemanovi, ale možná říká „hop“ a ještě nemá přeskočeno. Není totiž jasné, kdo zmíněné ministry nahradí. Nejeden sociální demokrat už nabídku na působení ve vládě odmítl. Šéf rezortu zdravotnictví na odstřel Němeček žertoval pro server Novinky.cz, že by si strana mohla podat inzerát. „Ještě jsem si říkal, že bychom si mohli podat inzerát do novin, že se hledá někdo, kdo by dělal ministra zdravotnictví,“ smál se Němeček. A to není jediný Sobotkův problém. Odvrací se od něj lidé ze spolku Idealisté, kteří premiéra podporovali v časech tzv. lánského puče proti prezidentovi Miloši Zemanovi a Michalu Haškovi. Členové spolku jsou sice na sociální demokracii nezávislí, ale někteří z nich pracují dnes pro ministryni Michaelu Marksovou nebo při Úřadu vlády. Idealisté mají za to, že se hodlá Sobotka zbavit právě takových lidí, kteří jsou nadějí pro novou sociální demokracii. „Zrovna ti tři představují modernizační směr. Nedává smysl zbavovat se jich. Obáváme se, že by se tak premiér obracel zpátky k Hradu. To není cesta pro ČSSD, strana má mít vlastní sociálně demokratický elektorát, nemá mít zemanovský ani babišovský elektorát,“ konstatoval předseda Idealistů Radim Hejduk. Ten pracuje také v pozici poradce ministryně práce Michaely Marksové. A páteční noviny spekulují, že za Sobotkovou snahou o vládní rošádu může být snaha o posílení vlastních pozic uvnitř ČSSD. Dienstbier je dost neobklíbený v pražské organizaci strany a premiér Sobotka si chce možná naklonit pražské členy. „Většina pražských sociálních demokratů se skutečně na Dienstbierův pád těší, vztahy mezi nimi jsou historicky špatné. Zároveň pak straníci z hlavního města velmi stojí o to, aby se některého volného ministerského místa ujala jejich členka a místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová. To by podporovalo tezi, že odvolávání je úlitbou vlivovým buňkám před jarním sjezdem. Sobotka bude obhajovat předsednický post; a přestože teď nemá vyzyvatele, někteří sociální demokraté v regionech mají za to, že nejúčelnější by bylo vyměnit právě jeho,“ píše deník.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,671	Helena Langšádlová: Ovčáček nemůže znevážit Schwarzenberga. Zeman by nás klidně vyměnil za krtečka ROZHOVOR „Každý politik v celé Evropě by kvůli Čapímu hnízdu odstoupil,“ řekla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Sama se domnívá, že prezident Miloš Zeman by se tak vážnými případy měl zabývat. Reagovala i na slova mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka na tiskové konferenci. Langšádlová věří, že Ovčáček nemůže osobu Karla Schwarzenberga nijak znevážit, ani pozvánkou na Pražský hrad za důchodcovské vstupné. Jak vnímáte prohlášení tiskového mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka, že Miloš Zeman se o kauzu Čapí hnízdo nezajímá, protože se zabývá věcmi, které přesahují miliardu korun. Měl by podobné kauzy řešit, nebo je to spíše starost předsedy vlády či koalice? Je věcí všech, co se na české politické scéně odehrává. Je zvláštní, o co se prezident Miloš Zeman nezajímá, když se mnohokrát zajímal o mnohem méně důležité záležitosti. Jaké by podle vás měl učinit kroky, pokud by se tím zabýval? Měl by vyzvat k něčemu Andreje Babiše, nebo jak si to představujete? Úplně stejně tak, jako je to žádáno ve sněmovně. Zde jsou vážná podezření, že místopředseda vlády se dopustil podvodu, a podezření, že lhal. Je zcela namístě dotaz, aby Babiš věc vysvětlil. Andrej Babiš se o to pokoušel ve víkendovém debatním pořadu televize Prima, kde dostal nezvykle dlouhý prostor. Viděla jste tento pořad? Neviděla, ale ani mne to nepřekvapuje. Říká se, že je spoluvlastníkem Primy. Vysvětlil vám někdy, co měl s Čapím hnízdem společného a jak to bylo? Nevím, jak na půdě vlády, ale na půdě Poslanecké sněmovny nic nevysvětlil. Je situace tak závažná, aby Andrej Babiš zvažoval rezignaci? V tak závažné záležitosti – a v tuto chvíli to vypadá, že učinil podvod v řádu desítek milionů korun – by odstoupil každý politik v celé Evropě. Proč tak tedy neučiní Andrej Babiš? Nikde jinde v Evropě není ani místopředseda vlády, který by současně dostával veřejné zakázky, upravoval zákony podle svých potřeb a byl vlastníkem médií. Jak hodnotíte nápad Andreje Babiše na předčasné volby kvůli pohodlnějšímu schvalování rozpočtu, o nichž má podle Jiřího Ovčáčka diskutovat s Milošem Zemanem při setkání na Hradě? Jde o naprosto nesystémový krok a myslím si, že je v rozporu s ústavním systémem. Hodláte jako TOP 09 takový postup případně napadnout? Já jsem přesvědčena, že prezident nemůže vypsat předčasné volby. Proč? Protože je může vypsat jen podle ústavou daných pravidel a zákona. Tedy v případě, kdy nastane jejich termín jednou za čtyři roky nebo v případě přesně daných podmínek, které má naplnit Poslanecká sněmovna. Jiří Ovčáček se dnes na tiskové konferenci také zmínil o Karlu Schwarzenbergovi. Vyzval ho k prohlídce Pražského hradu za důchodcovské vstupné, a reagoval tak na nedávné tvrzení čestného předsedy TOP 09, že Hrad je z bezpečnostních důvodů uzavřen. Uvedl to v den, kdy Hrad navštívilo na osmnáct tisíc lidí. Domníváte se, že překračuje své kompetence mluvčího, nebo jde o prezentaci názorů prezidenta? Myslím si, že Ovčáček nemůže znevážit Schwarzenberga. To, že jako tiskový mluvčí přesahuje běžné chování mluvčího, není třeba komentovat. Ovčáček také prezentoval trvající odmítnutí protiruských sankcí českým prezidentem kvůli tomu, že nejsou dostatečně účinné. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek totiž řekl, že pokud Rusko nepropustí vězněnou válečnou letkyni a poslankyni Ukrajiny Nadiju Savčenkovou, tak by se sankce proti Rusku mohly zpřísnit. Co si o tom myslíte? Pomůže něčemu jejich zpřísnění? Je na ruské straně, zda se změní pozice Evropské unie ve vztahu k sankcím. Pokud je mi známo, okupace na Krymu trvá a také střet na východě Ukrajiny. Těžko očekávat, že se to změní. Dovedu si takové kroky představit. Miloš Zeman přijme zanedlouho čínského prezidenta. Česká republika bude jedinou zemí Evropské unie, kam zavítá, a pak míří do Spojených států. Co tomu říkáte? Mě znepokojuje, že čínský prezident je už téměř jediný, kdo je za Milošem Zemanem ochoten jezdit. Já myslím, že jsou dlouhodobě přeceňovány ekonomické dopady čínských investic na český trh. Jsou marginální a i z hlediska pracovních míst. Spojené státy i Německo se vyvíjejí výrazněji a ani ekonomický vývoj v Číně není v tuto chvíli příliš stabilní a příznivý. Tato oblast je velmi přeceňována. Mám pocit, že by nás prezident klidně vyměnil za krtečka. Jaký je váš názor na vznik prezidentské smlouvy na vydávání českých dětí z Norska zpátky do České republiky? Považujete tuto inciativu Miloše Zemana za přínosnou? Abych se k ní mohla vyjádřit, musela bych ji vidět a znát její obsah. Nicméně jakkoliv komentovat tyto případy je velice obížné i z toho důvodu, že veškeré informace týkající se nezletilých dětí jsou neveřejné.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
457	Byly odhaleny okolnosti sebevraždy možného viníka katastrofy MH17 Novinář Jurij Butusov, který byl přítelem bývalého vojenského letce OS Ukrajiny Vladislava Vološina, informoval o posledních dnech života svého přítele před jeho sebevraždou. Napsal o tom v úterý 20. března na Facebooku. Podle slov Butusova hovořil s manželkou letce, s jeho přáteli a kolegy. Novinář podotkl, že dva dny před smrtí se zabýval Vološin zcela běžnými činnostmi. Pracoval, chodil na tržnici, „koupil si boty, dal opravit svetr, aby ho v pondělí mohl vyzvednout". „V sobotu večer se ale najednou uzavřel do sebe. Po návratu z fronty potřeboval Vladislav pomoc psychologů, ty zážitky se někdy vracely, tam na vojně už dávno překročil svou bariéru strachu. Na psychology se ale neobrátil. Manželku ta změna nálady nijak nepřekvapila, protože věděla, že to se stává," podotkl Butusov. Vysvětlil, že Vološin spáchal sebevraždu v neděli ráno v pronajatém bytě, kde bydlel se svou rodinou. V tomto okamžiku se nacházely v sousedním pokoji jeho žena a dvě malé děti. Záchranná služba přijela rychle, zachránit pilota už ale nemohla.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
804	Italské volby: To je nářek. Pláč. Strach, který cítí EU. Ale Marine Le Pen do Bruselu vzkázala toto Itálie se stane první zemí, kde se podaří euroskeptikům získat více než padesát procent hlasů voličů. Ze světa přicházejí bouřlivé reakce. Zatímco euroskeptici napříč kontinentem se radují, tak ale mediální mainstream neskrývá své rozčarování. Italové se dnes probudili do jiné reality. Zatímco ještě včera měli ryze proevropskou vládu, v jejímž čele stále levicová Demokratická strana – v budoucí vládě však zasednou politici, kteří se profilují více či méně euroskepticky. Liga severu i Hnutí pěti hvězd jsou jednoznačně euroskeptické strany. A kritická vůči Evropské unii je i nemalá část Berlusconiho Forza Italia. Ještě před vyhlášením oficiálních výsledků přispěchali s gratulací euroskeptici z celé Evropy. „Gratulace,“ poslal šéf nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders tweet vůdci Ligy severu Matteovi Salvinimu. Právě Wilders byl až doposud považován za představitele euroskeptické strany, která nejvýrazněji promluvila do výsledku voleb ve členských zemích EU. Ale ani jeho více než dvacet procent mu vstup do vlády nezajistilo. Salvini má díky koalici s umírněnou Berlusconiho Forza Italia přece jenom mnohem větší šance. Mnoho pozitivních ohlasů „sklidilo“ také Hnutí pěti hvězd, které sice nejspíš skončí na druhém místě za společnou koalicí Salviniho a Berlusconiho, ale coby samostatná strana získala nejvíce hlasů. „Gratuluji svým kolegům v Evropském parlamentu z Hnutí pěti hvězd, kteří dnes večer tak zazářili,“ napsal na svém twitteru někdejší šéf britské UKIP Nigel Farage, který zároveň sdílel video z oslav představitelů Hnutí pěti hvězd. V podobném duchu reagovala také šéfa francouzské Národní fronty Marine Le Penová, která si neodpustila jedovatou poznámku na adresu Bruselu. „Evropská unie dnes prožívá velmi špatný večer,“ napsala euroskeptická politička s neskrývaným zadostiučiněním. Většina představitelů Evropské unie se prozatím k italským volbám nevyjadřuje a čeká až na oficiální sečtení hlasů, které se však od předběžných výsledků bude lišit jen „kosmeticky“. Reakce mediálního mainstreamu jsou jasně patrné v samotných titulcích článků, které o volbách v Itálii informují. „Italské volby skončily velkým povzbuzením pro krajní pravici a populisty,“ píše například americký deník The New York Times. Francouzský Le Monde konstatuje, že žádná strana ani uskupení nezískaly většinu a „protievropské strany si vedly velmi dobře“. Stejně jako server Aktuálně.cz, švédský Aftonbladet tvrdí, že „Itálie se propadá do chaosu“.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,169	Protikuřácký zákon si zahrává s trpělivostí nejen restauratérů. Poškozených má být mnohem více Protikuřácký zákon, který se má příští týden opět objevit na programu sněmovny, nevadí jen kuřákům, případně nekuřákům, ale hlavně majitelům kaváren, čajoven, restaurací a malých hospod. Všichni chápou, že regulovat přísněji kouření by se asi mělo, nikdo ale nerozumí tomu, proč se neustále mění doslova každý měsíc podmínky a pravidla, kde a jak zakázat kouřit. V současnosti platné úpravě protikuřáckého zákonu se sami restauratéři mohou rozhodnout, zda bude jejich provozovna kuřácká, anebo nekuřácká. Většina z nich volila cestu stavebních úprav a oddělení prostor pro kuřáky a nekuřáky. Včetně pořízení výkonné vzduchotechniky je to stálo nemalé peníze, které se v tržbách zdaleka ještě nevrátily. Po schválení právě projednávaného protikuřáckého zákonu to bude opět úplně jinak a náklady na stavební úpravy svých provozoven již nikdy neuvidí. Cigarety jako politická zbraň Jednoduché to nemají kavárníci a restauratéři ani se současnou novelou protikuřáckého zákona. Ta mimochodem povolovala původně kouřit vodní dýmky. Snad i proto si majitel kavárny v centru Prahy, který nechce být jmenován, pořídil hned několik vodních dýmek a chtěl změnit koncept své hojně navštěvované kavárny. Protikuřácký zákon byl ale sněmovnou nakonec neschválen, došlo k velkým hádkám mezi koaličními politiky a tato novela byla překvapivě nakonec opět vrácena na program sněmovny. Jsou v ní zapracovány některé pozměňovací návrhy, jiné zase ne. Z rozhodnutí samotného premiéra Sobotky byly například škrtnuty navrhované a původně schválené kuřárny poslance Marka Bendy, podle všeho se ale nově zakážou i vodní dýmky, které předtím zákon také toleroval. „Pokud je nějaká čajovna postavená na konzumaci smrtících výparů, tak ji zavřeme,“ řekl pro LN jeden z nejhlasitějších kritiků vodních dýmek, poslanec Rostislav Vyzula. Podle něj jsou vodní dýmky možná ještě nebezpečnější než normální cigarety. Jde prý o nebezpečný společenský trend, který by bylo vhodné zarazit už proto, že popularizuje kouření mezi mladými. Je rozšířená lež, že vodní dýmky jsou zdravější než cigarety. Není tomu tak, tvrdí Vyzula. „Vodní dýmky obsahují nikotin, dehet, arsen, olovo, mají větší podíl oxidu uhelnatého než běžné cigarety. Navíc ve vodní dýmce nalezneme – na rozdíl od cigaret – karcinogenní zplodiny z uhlí,“ bojuje proti vodním dýmkám Rostislav Vyzula. Vodní dýmky budou připomínat namyšlené chování českých politiků Co s nakoupenými vodními dýmkami, předtím akceptovanými, dnes tou nejškodlivější závislostí ze všech, ale snaživý kavárník z centra Prahy udělá? Nic, stejně jako s novou vzduchotechnikou a oddělenými prostory pro kuřáky a nekuřáky. Politici si žijí vlastním životem a na problémy svých voličů nedbají. Třeba vodní dýmky zůstanou na poličkách kavárny jako dekorace a připomenutí namyšleného chování našich politiků při schvalování a neschvalování protikuřáckého zákona. Co udělat pro zdraví českých vězňů Vodní dýmky ale nejsou úplně jediné změny, o kterých se bude ve sněmovně v prosinci mluvit. Zdravotní výbor pod vedením Rostislava Vyzuly chce například zakázat řidičům při řízení kouřit, pokud bude v autě dítě mladší osmnácti let. Dokonce se odvolává na zákon, který u nás platil v letech 1932 až 1951. Zpátky do minulosti. Co takhle začít jezdit vlevo a snížit rychlost všude na 50 km za hodinu? Děti tak prý přestanou být bezohledně poškozovány. Otázkou jen je, jak to budou policisté zjišťovat a trestat a proč například nezakázat řidičům na cestách pojídat nezdravé bagety a hamburgery. U řízení je to vyrušuje určitě víc než kouření a příklad pro děti, jak se zdravě stravovat a nepoškozovat své zdraví, to není také zrovna ideální. Nesmyslných a podobně aktivistických protikuřáckých návrhů zazní zřejmě daleko více. Připraven je například návrh na absolutní zákaz kouření ve věznicích, protože vězni nekuřáci jsou tak vlastně týráni, a může být dokonce podle základních práv a svobod porušen i zákaz mučení vězňů. Co se česká veřejnost asi při projednávání „prioritního“ zákona i pod novým ministrem zdravotnictví Ludvíkem ještě dozví? Nejde o kouření ani o zdraví obyvatelstva ANO by nyní mohlo oživit jednoduchý návrh svého poslance Radka Vondráčka, který plošně zakazuje kouření v restauracích. Sám Vondráček si ale nemyslí, že by jeho návrh měl, hlavně u koaličních partnerů z ČSSD, šanci. Podle všeho opravdu nejde o kouření ani o zdraví obyvatelstva, ale jen a jen o politické hrátky s jediným cílem, a to vybojovat si tu nejlepší pozici před volbami. Co si kdo urve teď, už se počítá.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,634	Generál se směje Halíkovi a všem, kterým se hroutí svět. Přednáší novou myšlenku k radaru USA i naší armádě a má jasno: Lidé začnou protestovat ROZHOVOR. Nově zvolený americký prezident Donald Trump se podle exministra obrany a bývalého velvyslance Miroslava Kostelky bude určitě snažit plnit to, co říkal, bude však omezen různými dalšími vlivy. Ale pokud se upraví vztahy USA s Ruskem, bude to podle něj přínos nejen pro Ameriku a Rusy, ale pro celý svět. „Stupňovat agresivní rétoriku a hnát situaci na ostří nože by skutečně mohlo vyvolat třetí světovou válku,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz generál Kostelka. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických vyvolalo řadu otazníků, protože v předvolebním období pronesl řadu kontroverzních slibů. Jak takové reakce hodnotíte? V první řadě mne překvapuje zděšení lidí, kteří si myslí, že nastává konec světa. Obávají se, že se hroutí jejich svět, že se nemají o koho opírat, protože vítězství Trumpa je vítězství nad jejich neschopností přesvědčovat obyčejné voliče. To se projevilo mimochodem i při jiných volbách. Ta teorie elit, kterou mnozí zastávají, je velmi nebezpečná. Pan páter Halík říká, že se elity musí spojit a zase ten svět narovnat. Myslím, že to tak není a výsledkem toho je zvolení Donalda Trumpa. Zároveň si myslím, že ne všechno, co Trump prohlásil v předvolebních projevech, dokáže vyplnit, protože ani americký prezident není všemocný, hodně záleží také na senátu a sněmovně reprezentantů, na kongresu. Ale nově zvolený prezident bude chtít určitě něco ze svých slibů splnit. A pokud splní to, že se upraví vztahy s Ruskem, bude to přínos nejen pro Ameriku a pro Rusy, ale především pro celý svět, protože stupňovat agresivní rétoriku a hnát situaci na ostří nože by skutečně mohlo vyvolat třetí světovou válku. Já ani většina lidí ji nechce, takže ti, co tvrdí „proboha, on se chce domluvit s Rusy“, si asi říkají „proboha, proč není ta válka“. Ale některé bývalé státy Sovětského svazu, především pobaltské země, ale i další země východního bloku mají z Ruska strach, zejména po anexi Krymu a jejich zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny. Co pro ně tedy případné sbližování USA a Ruska může znamenat? Jakákoli agrese Ruské federace je z toho, co čtu, co studuji, podle mne jen vyvolávání vášní. Rusové si jsou velmi dobře vědomi, že jakékoli takováto agrese by vyvolala odpověď Západu a Ameriky, ať už je tam Trump, nebo tam není Trump. Podle mne i Trump by reagoval velmi ostře. Za druhé si myslím, že Rusové ani ekonomicky nemají zájem se nějak vojensky angažovat proti pobaltským republikám, neřku-li na Ukrajině. Domnívám se, že Rusové nemají zájem, aby se povstalecké oblasti připojily k Ukrajině. Proč by měli? Rusům postačí, ať mají jen autonomii a ať je ruskému obyvatelstvu zaručeno, že budou moci normálně žít. A už vůbec si nemyslím, že by hrozil vpád Ruska do střední Evropy, ani do Polska, protože by následovala taková reakce, že by došlo ke třetí světové válce. A to ani Rusové, ani nikdo jiný nemůže potřebovat. Ale ukazuje se, že Donald Trump po zvolení prezidentem a Donald Trump ve volební kampani jsou dvě různé osoby. Od některých slibů pomalu ustupuje, svoji velmi drsnou rétoriku mírní. A někteří jeho spolupracovníci už v době kampaně měli na řadu problémů jiný názor. Dá se v takové situaci vůbec předvídat, jakou cestou se bude nová americká administrativa ubírat? Amerika je Amerika a jakýkoli její prezident bude hájit americké zájmy. Pokud Spojené státy dospějí k názoru, že Rusko je překážkou jejich zájmů, pak tu politiku příliš nezmění. Ale pokud dospějí k názoru, že s Ruskem lze spolupracovat třeba i v oddělených oblastech, že není potřeba se hnát do nějaké války, pak budou rozhodně vyjednávat, protože vyjednávání přece neznamená, že se podřídím diktátu někoho jiného. Musím najít takový postoj, který bude vyhovovat nejen mně, ale který bude výhodný pro obě strany. Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který je blízkým spolupracovníkem Donalda Trumpa, připustil znovuoživení otázky výstavby protiraketové obrany v Česku a Polsku, zavedení jaderného štítu má být součástí širší snahy ukázat Rusku silnou pozici USA. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je to „sci-fi, které se nenaplní“. Výstavba radaru by podle něj zhoršila vztahy s Ruskem, což by prý bylo kontraproduktivní v době, kdy je třeba řešit především konflikt v Sýrii. Co si myslíte o zmrtvýchvstání myšlenky radaru v Čechách? Málokdy souhlasím s premiérem Sobotkou, ale domnívám se, že v této věci má pravdu, že v současné době je to za prvé technicky zbytečné a za druhé politicky neúnosné. Technicky zbytečné i proto, že si pamatuji doby, kdy se vyhledávalo vhodné místo pro postavení radaru, a Brdy byly skutečně jediné místo, kde by se mohl normálně postavit. Ale Brdy jsme předali, dnes je tam chráněná krajinná oblast, už vidím, jak tam někdo vykupuje pozemky pro radar. Navíc existuje radarově odpalovací základna v Rumunsku, další raketová základna bude v roce 2018 dokončena v Polsku, další radar je v Turecku, takže nevidím důvod, proč by měl ještě jeden radar existovat v Čechách. Možná, že si pan Giulliani myslí, že by to tady lidé přivítali a že by to byla vzpruha pro americké cítění ve střední Evropě. Ale to by znamenalo, že nemá dobré informace a že by byl brzy vyveden z omylu. Ve volební kampani Donald Trump postrašil spojence v NATO výrokem, že by negarantoval ochranu spřátelených zemí z NATO, které by byly napadeny. Amerika by podle něj pomohla jedině té zemi, která by naplnila své povinnosti vůči alianci. Dnes Američané platí největší díl výdajů NATO a proto také, jak jste sám už v minulosti prohlásil, nejvíc ovlivňují politiku NATO. Změní se po jeho nástupu Severoatlantická aliance? Myslím, že evropští členové NATO s výjimkou Britů zpohodlněli. Ještě nedávno se říkalo, že žádné nebezpečí nehrozí a zpravodajské služby nás přesvědčovaly, že minimálně pět let dopředu budou vědět, kdyby se něco stalo, abychom začali zbrojit. Ale dnes je situace ve světě úplně jiná, zásadně se změnila. Takže zvýšení výdajů na obranu v evropských státech je určitě na pořadu dne. A nemusí to být hned dvě procenta HDP, ale musí to být takové výdaje, které dokáží jednotlivé armády dostat na úroveň, která je potřeba, protože je – například v České republice – dlouhodobě zanedbaná. A za druhé možná by to přispělo i k emancipaci Evropy, i když v současnosti nevidím příliš reálně, vzhledem k neexistenci společné zahraniční politiky, nějakou společnou evropsku armádu, ale pomohlo by to k většímu a silnějšímu postavení evropských států v NATO. Pokud říkám, že je potřeba silnější armáda, není to proto, že bychom se měli bránit nějaké ruské invazi, ale proto, že situace ve světě není růžová. Když se podíváme na jih a na terorismus, je to zcela logické. Ano, v tomhle souhlasím s Trumpem. Pokud Spojené státy platí nejvíc, pak ostatní státy nutně plní to, co je výhodné pro Spojené státy. Česká republika dosáhne podle ministra obrany Martina Stropnického požadované úrovně výdajů na armádu až někdy v roce 2025. Když jste řekl, že souhlasíte s premiérem Sobotkou v pohledu na radar, souhlasíte s ním i v tom, že nemá smysl najednou zvýšit výdaje na armádu až na dvě procenta HDP, jak jsme se zavázali, protože by obrana nebyla schopna tolik peněz dřív utratit? Je to opravdu složitější problém. Kdyby se teď peníze pro armádu zvýšily na dvě procenta nebo i na jeden a půl, byly by to vyhozené peníze, protože resort obrany je není schopen normálně utratit. Tady totiž podle mého názoru dlouhodobě chybí legislativní podpora vyzbrojování armády. Já čtu od pánů poslanců, jak chtějí více kontrolovat vyzbrojování, čtu, jak je potřeba zvýšit obranyschopnost, ale nevidím, že by někdo našel odvahu a dal takový impuls, že by se zabezpečil celý proces legislativně. Například při pořízení obrněného transportéru by měl být dlouhodobý program, který by zajistil celý životní cyklus výzbroje, od vývoje a výzkumu, pokud by se dělal v České republice, přes nákup, provoz a vyřazení, což je několik desítek let. Vlády se po čtyřech letech střídají, parlament se obměňuje a nikde není dáno, že když se dnes něco pořídí, bude pak dostatek peněz i na pohonné hmoty, munici atd. To se nezmění, dokud se nepřejde na systém, kdy velké výzbrojní programy budou dány zákonem, schváleny parlamentem a parlament bude zároveň odpovídat za to, že na tyto výzbrojní programy budou finanční potřeby vyčleněny. A pak je také otázkou poslanců, a ne vojáků nebo ministra obrany, pokud peníze ve státě dojdou. Dnes se máme dobře, ekonomika jde nahoru, ale za pět let to může být jinak, a pak parlament musí zákon změnit, ubrat počty, snížit množství atd. Ale dokud tohle nebude, budeme nakupovat a za pár let zjistíme, že nemáme na provoz. Jedno souvisí se vším. Je potřeba stanovit pevnou základnu, nejlépe legislativní, nejen zvýšit kontrolní pravomoc, ale i odpovědnost parlamentu. Navíc plánovat v armádě podle HDP je podle mne velmi riskantní. Plánovat v armádě se má na absolutní čísla s přičtením inflace. Dneska 1,1 procenta je třeba padesát miliard, ale za pět let to může být jen pětačtyřicet. Severoatlantická aliance se rozhodla rozmístit v pobaltských zemích – Estonsku, Lotyšsku a Litvě – a také v Polsku celkem čtyři prapory, každý kolem tisíce vojáků, a jeden rotační vícenárodní prapor na posílení obrany a odstrašení případného útočníka. Nemohou se teď po změně v čele USA a případném sblížení s Ruskem změnit plány NATO, pokud na to Rusko bude tlačit? NATO bylo před pěti, deseti lety organizací, která v podstatě hledala smysl své existence. Od obranné organizace se postupně stávala jakýmsi politickým nástrojem pro diskuse. Když to řeknu cynicky, pro NATO byly události na Ukrajině obrozením, protože najednou opět získalo nepřítele. Předtím se nepřítel hledal velmi těžko. Nedomnívám se, že by došlo k příliš velkým změnám v nasazení vojsk na hranici s Ruskou federací, ale rozhodně by mohlo dojít k nějakým domluvám ke zvýšení důvěry. To by myslím bylo to, co by mohli prezident Trump a prezident Putin udělat. Pomůže zlepšení vztahů mezi oběma šéfy těchto velmocí nastartovat i obrat v případě Sýrie? Trump nedávno naznačil, že vidí diktátora země, Bašára Asada, jako menší zlo než povstalecké skupiny, z nichž některé mají islamistické sklony. Donald Trump řekl, že bojovat s ISIZ a zároveň s Asadem je nesmysl. Z toho vyplývá, že pokud je pragmatik a logik, měl by se domluvit s Rusy a společně bojovat proti Islámskému státu. To znamená snažit se rozdělit tu stovku i víc islámských skupin a hnutí, které v Sýrii jsou, stanovit jasně a domluvit se s Rusy, které skupiny tvoří jakési opoziční jádro Asadovi, nemají žádné plány, které by se týkaly rozšiřování nebo vývozu terorismu,a ty by pak mohli podpořit společně s Rusy a ostatní s Rusy zničit. Jiná cesta tam neexistuje. Někteří politici o některých povstaleckých skupinách říkají, že sice jsou to zlí lidé, ale „naši zlí lidé“. S touhle politikou je nutné přestat, protože ti „naši zlí lidé“, kteří byli v Afghánistánu, jsou najednou ti špatní zlí lidé. A ono se to tak bohužel stává. Takže domluva a spolupráce USA s Rusy v Sýrii by byla ta cesta, kterou by bylo třeba nastoupit. Jednou už musí v Sýrii nastat klid a jinak než domluvou jednání a zničení těchto teroristických organizací to nebude. Ať pak proběhnou volby za široké mezinárodní účasti, ať opozice a Asad ukáží, co v nich je, a ať se lidé v Sýrii rozhodnou. Vztahy Washingtonu a Moskvy se zhoršily po ruské anexi Krymu a pak i po podpoře ruské armády syrského prezidenta Bašára Asada v konfliktu v Sýrii. Donald Trump prohlásil o konfliktu na Ukrajině, že se tento problém dotýká Evropy mnohem více než USA a že jsou to právě evropské země, kdo ho musí řešit v první řadě. Objevují se spekulace, že Spojené státy americké po jeho nástupu do funkce mohou zrušit protiruské sankce nebo dokonce uznat Krym. Jak se pak zachová Evropa? Velmi mě pobavilo vyjádření paní Mogheriniové (šéfka evropské diplomacie – pozn. red.), že ať se Spojené státy americké rozhodnou jakkoli, Evropa sankce dodrží. Docela jsem se nasmál, protože kdyby Spojené státy sankce zrušily a Evropa na nich trvala, urychlilo by to jen rozpad Evropské unie. Takže si myslíte, že porušování mezinárodních dohod nakonec Rusku projde? Jestli myslíte konkrétně Krym, tak určitě. O tom jsem přesvědčen. Tak jako nám na Západě prošlo Kosovo, v případě Rusů to bylo s daleko menším krveprolitím. Pokud jde o opolčenecké oblasti na Ukrajině, jak říkám, Rusové budou velmi spokojeni, když se jim podaří dosáhnout nějakého statusu pro tyto oblasti, když se jim podaří dosáhnout toho, že ruskojazyční obyvatelé budou mít svá práva, nebudou pronásledováni, a zůstanou v rámci Ukrajiny. Nemyslím, že by Rusové chtěli tyto oblasti nějakým způsobem anektovat nebo obsadit. Krym je úplně jiná situace. Ten vznikl kvůli hlouposti a neschopnosti ukrajinských politiků, když začali hovořit o tom, že vyženou ruskou flotilu ze základen, kdy se obrovsky většinové ruskojazyčné obyvatelstvo dozvědělo, že nebudou moci mluvit rusky a podobně. Tím to začalo. Žádný stát by tohle netoleroval, netolerovaly by to ani Spojené státy, kdyby byly v situaci Ruska. Nastoupí podle vás nová americká administrativa v budoucnu tvrdší politiku Spojených států vůči Číně? Podle Trumpa Čína svou nepoctivou obchodní politikou „znásilňuje“ Spojené státy. Ve volební kampani proto slíbil zavést drastická cla na dovoz z Číny, což by podle odborníků mohlo znamenat začátek obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Otázka Číny není čistě politická, ale i obchodní. A v tom má Trump zřejmě velmi dobré zkušenosti. Když se podíváte na průzkumy, ukazuje to, jak elity v Čechách jsou mimo mísu. Asi před půl rokem proběhl výzkum v Americe, kde se ukázalo, že obavy obyvatel USA z Ruska jsou v pořadí asi až na osmém místě. O dvě místa byly obavy z Číny, ale nejvíc se tam bojí terorismu a ekonomických problémů. Takže prostí Američané se nebojí Ruska, bojí se vněčeho jiného, a daleko víc Číny než Ruska. A z toho bude vycházet zřejmě i Donald Trump. Jak moc a jak rychle se projeví změny, ke kterým dojde ve Spojených státech, v Evropě a v České republice? Domnívám se, že k žádnému zemětřesení nedojde. Prezident Trump se bude určitě snažit plnit to, co říkal, ale bude omezen různými dalšími vlivy. Pokud se mu podaří splnit hlavní věci, které sliboval, bude to pro něj úspěch. Myslím si, že se víc bude orientovat na otázky vnitropolitické, že může dojít k tomu, že se Amerika víc soustředí na sebe než na ostatní svět, ale v geopolitice se moc nezmění. Tam, kde bude cítit ohrožení, tam budou Spojené státy vystupovat velmi ostře, a možná ostřeji než za Obamy. Jak si tedy vysvětlujete to velké zděšení, které zavládlo v Bruselu i v dalších členských zemích Evropské unie? Je to stejné jako u brexitu. Prostě média a elity si vytvářejí obraz, který se jim líbí. Bez ohledu na to, co si myslí lidé. Když se dívám na sociální sítě a internet, většina lidí má úplně jiné názory, než mají naše elity a média. Když jsem byl v Rusku, obdivoval jsem jejich propagandu vůči Západu, ta byla velmi silná. To, co u nás bylo používáno vůči Rusům, bylo nesrovnatelné, osmdesát ku dvaceti procentům. Dneska je to padesát na padesát. Prostě informační válka zuří a u nás podle mne zuří takovým způsobem, že to lidi otráví. Dobře to okomentoval můj oblíbený Friedman (americký politolog a publicista – pozn.red.), když o brexitu řekl, že je to prohra elit a ukázka jejich neschopnosti porozumět voličům. Pokud souhlasíte s tím, že brexit, ale i zvolení Trumpa byl výsledek boje proti elitám, může to pokračovat i ve volbách v evropských zemích, kde lidé také nejsou spokojeni s postupem Bruselu i představitelů svých zemí k migrační krizi? Když Jean-Claude Juncker prohlásí, že musíme Trumpa vychovat, tak se směju. Jak ho chce zrovna on vychovávat? Pokud lídři Evropské unie nezmění svůj přístup, tak se rozhodně něco podobného bude opakovat v Evropě. Možná se to bude brzy opakovat ve Francii, v Rakousku. Když se podíváte na výsledky prezidentských voleb v Bulharsku a Moldávii, uvidíte, že tam už lidi začali protestovat proti tomu, co bylo dřív. Bohužel. Nebo možná bohudík. Nevím.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
269	Takhle se ale krade! Racek čmajzl krmivo kocourovi (VIDEO) Nečekaný host se zastavil u kocoura ve chvíli, když odpočíval po obědě. Racek dlouho neotálel a zcela bez pozvání se vrhl na pozůstatky jídla. Kocour však neprojevil žádný zájem o situaci a nechal pak racka ukradnout celou misku. Nedůvěřivý pták snědl jídlo až venku.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,486	Elektronickou evidenci tržeb dnes bude schvalovat Senát Senát dnes čeká schvalování elektronické evidence tržeb (EET). Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a až 18 miliard korun ročně navíc do státní pokladny. Podle pravicové opozice znevýhodní drobné podnikatele a bude se zneužívat. Pravice se chystá normu napadnout u Ústavního soudu. Projednávání zákona o EET pravděpodobně nebude tak dlouhé jako ve Sněmovně, kde se protáhlo kvůli obstrukcím opozice. Senát má ale na projednání zákonů pouze měsíc a v případě EET lhůta skončí tuto sobotu. Většinu předloh doporučily senátní výbory schválit. Týká se to především novely, podle níž rodiče budou moci vypovědět stavební spoření svých nezletilých dětí bez svolení soudu. K přijetí míří také novela, která má pomoci řešit územní spory obcí a posílit práva menšin při stanovování dvojjazyčných názvů ulic. Senátoři naopak možná upraví novelu, podle níž by úřady mohly vyplácet příspěvky na zvláštní pomůcku zdravotně postiženým dětem bez toho, že by rodiče museli žádat o souhlas soud. Senátní zdravotnický výbor chce tuto výjimku rozšířit i na rodiče jako opatrovníky svých dospělých potomků s omezenou svéprávností. Horní komora má rozhodnout také o senátorké novele zákoníku práce, která by obnovila proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Hradit by ji měli zaměstnavatelé, měli by za to mít úlevy. Podle průzkumu Hospodářské komory ale tři čtvrtiny zaměstnavatelů se zrušením karenční lhůty nesouhlasí.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,950	To je lež, Bakalovi novináři. Ovčáček si srovnal účty za „rozzuřený dav, který vítal Zemana“ Před novináře dnes předstoupil hradní mluvčí Jiří Ovčáček na své pravidelné tiskové konferenci. Úvodem tiskové konference se Ovčáček vyjádřil k návštěvě prezidenta Zemana v Rusku, která se uskuteční v průběhu příštího týdne. „Tato návštěva se těší mimořádnému zájmu českých podnikatelů. V pondělí 20. listopadu prezident přiletí do Soči, kde druhý den bude zahájen oficiální program,“ dodal Ovčáček s tím, že Zeman se v Rusku setká také s národními delegacemi či s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Chybět nebude ani setkání s premiérem Dmitrijem Medveděvem či někdejším vůdcem SSSR Michailem Gorbačovem. Podle Ovčáčka nejde o poslední zahraniční návštěvu – v prosinci ještě Zeman navštíví Slovensko. Ovčáček pak také shrnul dle svých slov úspěšné setkání Zemana s občany v Olomouckém kraji. „Plně se projevilo zapojení médií do antizemanovské kampaně. Považuji za poctivé uvést zcela konkrétní příklady: bronzovou příčku získává veřejnoprávní ČT, která neodvysílala živě tiskovou konferenci pana prezidenta. Stříbrnou příčku obsadil zpravodajský server Lidovky.cz, který fotografii hlasujících občanů proti referendu označil jako ‚protestující obyvatelé Lipníka nad Bečvou‘. První místo obsadilo nepřekvapivě Bakalovo Aktuálně.cz. Ten uvedl, že pana prezidenta uvítal rozhořčený dav. To je lež jako věž. V Lipníku přišlo na setkání asi 1000 občanů,“ zmínil Ovčáček. Následovat bude návštěva Zemana v Jihomoravském kraji na konci měsíce listopadu. Jeden z dotazů přítomných novinářů směřoval k domácí politické scéně a vyjednávání o vládě. „Pan prezident není tím, kdo ustavuje Poslaneckou sněmovnu a její orgány. To je plně věc parlamentních politických stran,“ podotkl k ustavení Sněmovny Ovčáček. „Pokud jde o sestavování vlády... Nejprve se musí ustavit Sněmovna. Pokud k tomuto kroku dojde, tak jmenuje pan prezident pana Babiše premiérem. Následovat bude seznámení s jednotlivými členy vlády,“ sdělil Ovčáček. A co 17. listopad? „Pan prezident věnuje tomuto dni tichou vzpomínku; jako aktivní účastník těchto událostí,“ sdělil Ovčáček s tím, že prezident se nebude zapojovat v tento den do žádné kampaně. Další dotaz směřoval k disidentu Tomáši Hradílkovi, který drží hladovku na protest proti kandidatuře Miloše Zemana v nadcházejících prezidentských volbách. „Pan prezident dal prostor panu Hradílkovi v Lipníku nad Bečvou, aby vyjádřil svůj názor. Lidé pana Hradílka vypískali. To je, myslím si, jednoznačná odpověď,“ zmínil Ovčáček. Pokud jde o zákrok policie v Lipníku nad Bečvou, jde podle něj o jasné porušení zákona o právu shromažďovacím ze strany zvukaře, který pustil při zahájení setkání s Milošem Zemanem Modlitbu pro Martu. „Tento zákon podepsal Václav Havel,“ prozradil Ovčáček.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,807	V tiskové službě polského prezidenta popletli jméno Porošenka V tiskové službě polského prezidenta Andrzeje Dudy si spletli jméno ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Chyby si všimly noviny Evropská pravda. V jedné ze zpráv na stránce polského prezidenta se hovoří o tom, že „provedl telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Viktorem Porošenkem", který mu blahopřál ke dni nezávislosti Polska. Přitom zpráva o rozhovoru Dudy s Porošenkem byla publikována na stránce už 11. listopadu, za celý týden ale jméno ukrajinského prezidenta neopravili.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,887	Jinde nenajdete: Kreml vítězí, NATO v ohrožení. Po volbách, kde voliči vypráskali západní kandidáty, se Evropa otřásá „Ruský Kreml pokračuje na vítězné vlně,“ komentují evropská média výsledky nedělních prezidentských voleb v Bulharsku a Moldavsku. Ruská média vítězství kandidátů ochotných spolupracovat s Ruskem vysvětlují spíše chybnou politikou Bruselu, která jde často proti zájmům jednotlivých členů Evropské unie. Na konci minulého týdne si obyvatelé Bulharska i Moldavska zvolili za prezidenty socialisty Igora Dodona a Rumena Radeva. Mnohá evropská média jejich zvolení označila za vítězství Moskvy. Jako jeden z prvních evropských státníků se k výsledku prezidentských voleb v sousedním Moldavsku vyjádřil prezident Rumunska Trajan Besecku, který uvedl, že „je mu Moldavanů líto“, cituje jeho slova rumunský deník Evenimentul Zilei. Rumunský server Hotnews.ro začal šířit obavu z rostoucího vlivu Moskvy v regionu. „Zdá se, že Rumunsko se nachází pod čím dál silnějším ruským tlakem. V Moldavsku i Bulharsku si zvolili proruské prezidenty a přidali se tak k Maďarsku, Srbsku, Česku a Slovensku.“ „Vítězství socialisty Igora Dodona v Moldavsku a levicového kandidáta Rumena Radeva v Bulharsku posílí ruský tlak na různé vládní struktury v Rumunsku, kde je umístěn americký systém protiraketové obrany.“ Ukrajinská média se zaměřila především na pozici prezidentských kandidátů vůči statusu Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem. Jeden z populárních ukrajinských televizních kanálů 1+1 svým divákům nezapomněl připomenout, že Dodon se na adresu Krymu vyjádřil slovy, že je „de facto součástí Ruska“. Komentáře k nedělním volbám se objevily i na ukrajinských sociálních sítích; známý novinář Vitalij Portnikov napsal, že hlavním vítězem obou nedělních voleb je Vladimír Putin. „Kremelská neděle,“ nazval volební den na Twitteru Portnikov. O poznání méně paniky se objevilo v projevu ministra zahraničních věcí Litvy Linase Linkevičiuse, který zmínil, že prozatím vítězství proruských sil v Moldavsku a Bulharsku nepovažuje za nebezpečné. Z druhé strany ovšem zdůraznil, že výsledky nedělních voleb by měly být signálem pro Evropu. „Jestli se bude i nadále rozšiřovat propast mezi evropskými vládami a národy, můžeme očekávat více takových překvapení,“ uvedl. Podobné reakce se objevily i ve státech v západní části Evropské unie. „Putinův sluha se stal prezidentem Bulharska,“ píše německý bulvární deník Bild. Podobně vnímá výsledek nedělních voleb i televizní stanice ARD, která volby okomentovala slovy: „Politické zemětřesení v Bulharsku: více Moskvy, méně Bruselu“. Italská La Repubblica vítězství Dodona a Radeva interpretuje jako „velkou ránu pro Evropskou unii, NATO a Západ obecně“. Ruská interpretace nedělních událostí O poznání odlišný pohled na nedělní volby v Bulharsku byl zveřejněn ruským serverem zaměřeným na finance Vestifinance.ru. Ještě před začátkem předvolební kampaně Radev údajně odmítal jakákoli obvinění z toho, že by měl snad být proruským kandidátem. „V této souvislosti je třeba připomenout, že Radev byl od samého počátku jedním z těch bulharských významných činitelů, kteří podporovali protiruské sankce. Většina expertů je toho názoru, že Radevovo volební vítězství není ani tolik výsledkem jeho proruské orientace, jako spíše protiruské politiky současné bulharské vládnoucí strany, jejíž členka byla protikandidátkou,“ uvádí se na serveru. „Jestliže se podíváte nezaujatě na Radeva jako politika, brzy vám bude jasné, že jej lze nejlépe charakterizovat jako nacionálně orientovaného lídra, který je ochoten spolupracovat s EU, NATO i Ruskem.“ Bulharsko se podle autora článku vinou svého členství v EU bylo nuceno zřeknout účasti na mnoha projektech, které mohly být velmi prospěšné pro jeho ekonomiku. Zde autor odkazuje zejména na plynovod s názvem „Jižní proud“, který měl Bulharsku v roce 2015 zajistit přístup k levné energii a vytvoření několika tisíců pracovních míst. Podobně mají bulharské ekonomice, a konkrétně v zemědělské oblasti, škodit i protiruské sankce, které opět vzhledem ke svému členství v EU, nemůže vedení země zrušit. „Zrušení protiruských sankcí, s čímž souhlasí větší část bulharské populace, se stalo jedním z klíčových bodů volebního programu Radeva.“	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,890	Ruský svět Evropy: jak se lídři EU zachraňují s pomocí Ruska „Ruský zásah“, zvláště nedokázaný, je nové slovo ve vnitřním politickém boji západních elit. Zdá se, že „ruská hrozba“ se stává univerzálním nástrojem boje s oponenty a argumentem pro vysvětlení porážky před vlastními voliči. Theresa Mayová se pustila do Ruska při vystoupení na banketu lorda, starosty City of London. Kreml se snaží „podkopat svobodné společnosti" a šíří dezinformace, aby rozdělil jednotný Západ, začala premiérka. Co tady začalo. Noviny obvinili z „podněcování". Novináři to slízli dokonce i za název článku, kritikům se v něm nelíbilo slovo rebelové. Rozkol ve straně se však nikomu nepodařilo vyvrátit. Ale konflikt mezi konzervativci není jediným problémem premiérky. Ve stejnou dobu evropská média informovala o rekordním růstu inflace ve Velké Británii, úroveň dosáhla pětiletého maxima a rostoucí ceny potravin jsou nejvyšší za poslední čtyři roky. Pod hrozbou rostoucích problémů si Theresa Mayová „najednou" vzpomněla na „ruský zásah" a „ruskou hrozbu". Shoda náhod? V Paříži také není klid. Hned sto bývalých přívrženců Emmanuela Macrona, kteří pro něj hlasovali ve volbách, hlasitě zabouchlo dveře a vyhlásilo, že opouští jim vytvořenou stranu Vpřed!. Ve zveřejněném „Dopise sta demokratů" se pohoršují nad autoritativními stranickými strukturami, které „připomínají starý režim absolutistických panovníků Francie". Autoři tvrdí, že Macron zradil své principy a nyní místo „národní demokracie" v hnutí dominuje „vláda elit". Úder autorů dopisu byl velmi citelný, zvláště s ohledem k padající popularitě Macrona. Právě v tuto chvíli si francouzský lídr, stejně jako jeho britská kolegyně, vzpomněl na daleké Rusko. Klín nebo klinika Ředitel Bundesnachrichtendienst (BND), Federální zpravodajské služby Německa, Bruno Kahl při vystoupení před Fondem Khannsa Zajdelja v Mnichově informoval o třech hlavních hrozbách pro mezinárodní bezpečnost. První je migrační krize, druhá spočívá v rostoucí ekonomické rovnováze ve světě a třetí je politika Kremlu, bez toho by to nešlo. Kahl je hlavně nespokojen tím, jak úspěšně probíhá modernizace zbraní ruské armády a řízení vojsk. Navíc kritizuje Moskvu za posilování vojenské síly na západě Ruska a také za pokusy o vytlačení USA a návratu do role evropského lídra. Závěr hlavního německého rozvědčíka je předvídatelný: držet se Ameriky a nedovolit Kremlu „vražení klínu" mezi USA a Evropu. Samozřejmě, že stanovisko ředitele rozvědky není postoj prezidenta nebo vlády. Ale musíme chápat, že je to trend nálad evropských politiků. „Rusko s tím nemá nic společného" „Vlna podobných prohlášení mluví hlavně o tom, že situace v Evropě nejsou moc dobré a evropští lídři rychle potřebují odvrátit své televizní diváky od vážných problémů, které jsou nyní zřejmé. Je to i katalánský separatismus a neschopnost španělské vlády demokratickými metody jednat s regionem. Je to neschopnost Theresy Mayové vybudovat dialog ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Padající podpora Macrona sem také patří. Krize s vytvořením německé vlády, která trvá už měsíc a půl, je to samé. Problémů se nahromadilo příliš mnoho a evropští lídři horečně hledají nějaké příběhy, které mohou odvrátit pozornost publika," vysvětluje Bordačev. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	1
8,506	Zdroj: Nikdo v EU si nepřeje urychlit jednání o vstupu Turecka do Unie Urychlení jednacího procesu o vstupu Turecka do Evropské unie si ve skutečnosti nepřeje ani jediný z jejích členských států, sdělil ve čtvrtek RIA Novosti diplomatický zdroj v Bruselu. „Ve skutečnosti si nikdo nepřeje urychlení procesu vstupu Turecka do EU. Hlavní překážkou je ale Kypr: Nikósie bude vetovat toto rozhodnutí do té doby, dokud Ankara neuzná Kypr", řekl zdroj agentury. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker rovněž vyloučil možnost brzkého vstupu Turecka do Evropské unie i přes těsnou spolupráci EU s Tureckem při řešení migrační krize. „Turecko není v současné době připraveno na připojení (k EU). Myslím si, že se tak nestane přinejmenším takových deset let", řekl Juncker v interview pro list Handelsblatt.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,178	Průšvih v Turecku: Politička litovala na síti, že při bombovém útoku v Istanbulu zemřelo málo Izraelců Členka turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Irem Aktaşová šokovala svět, když na Twitteru uvedla, že by si přála smrt více Izraelců při sobotním sebevražedném útoku v Istanbulu. Tři ze čtyř atentátníkových obětí totiž byli Izraelci, z nichž dva měli navíc americké občanství. Dalších šest zraněných byli také Izraelci. Aktaşová doslova vyjádřila své přání, aby „všichni zranění Izraelci byli mrtví“. Na celou věc už zareagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Oznámil, že jeho vláda se kvůli případu obrátila na vládu Turecka. Turecká média napsala, že Irem Aktaşová, která pracovala v jedné z místních poboček AKP, bude ze strany založené prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyloučena.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
952	Předlistopadový člen béčka KSČ – strany lidové – Kalousek, jenž nás děsí mlátičkou Ondráčkem… Disident hovoří o minulosti těch, kteří dnes varují před návratem komunismu ROZHOVOR „Zdeněk Ondráček byl řadový příslušník pohotovostního pluku VB. Možná, že jsem od něho dostal pár dobře mířených ran při demonstracích v roce 1988 či 1989, ale mne mnohem více zajímá role mazlíků předlistopadové StB, kteří mají jasno v minulostech jiných. Kdo má více másla na hlavě? Není to například Michal Horáček, který se za normalizace coural po USA a pak si dle libosti koníčkoval a psal do Mladého světa? Nebo předlistopadový člen béčka KSČ – Československé strany lidové - Miroslav Kalousek, jenž nás děsí komunistickou mlátičkou Ondráčkem?“ říká disident, bývalý polijcení prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný. Vy jste vyzval k tomu, aby lidé podávali trestní oznámení na provozovatele e-mailů na centrum.cz, protože ti blokovali e-maily, kde byly odkazy na Parlamentní listy či další weby. Podle vás se jedná o porušení listovního tajemství. Konkrétně § 182 trestního zákoníku praví: „(1) Kdo úmyslně poruší tajemství a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením, b) datové, textové,. hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo c) neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování. z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ Myslíte si, že ti, kteří podají trestní oznámení na základě tohoto paragrafu, mají reálnou šanci uspět? Jako vždy jde o to, zda se najde státní zástupce, který zahřímá, vezme trestní oznámení vážně, vyžádá si expertizu, přikáže policistům, čeho je třeba a vypracuje obžalobu. Důkazy se totiž nalézají v osobních počítačích po celé republice. Jenom chtít. Ale i bez trestního oznámení by mělo kterékoli státní zastupitelství vzít tento průlom do základního ústavního práva velice vážně a začít konat. Od 1. ledna v Německu platí zákon, který ukládá sociálním sítím mazat takzvané nenávistné projevy, takzvané fake news či „rasistické“ a „xenofobní“ příspěvky – a pokud by tak nečinily, ukládá vysoké pokuty (50 milionů eur). Navíc teď máme novou zprávu, že internetové firmy jako Google, Facebook nebo Twitter budou mít nově hodinu na to, aby odstranily „extremistické příspěvky“. Jinak proti nim Evropská komise zakročí. Nyní firmy reagují obvykle do 24 hodin. Věra Jourová zdůraznila, že opatření Evropské komise nemá jít na úkor svobody slova: „Online trollové a šiřitelé nenávisti nesmějí svými násilnými, nelegálními příspěvky omezit naši svobodu vyjadřování. Spolupracujeme s platformami a dalšími organizacemi, abychom bojovali proti těmto nespravedlnostem na internetu.“ Co si o tom myslíte? Pořád opakuji jako kafemljenek, že trestní zákon jasně stanoví, co je a co není trestné. Pro písanky na internetu to musí stačit. A rozhodnutí o tom, co je a co není trestné, může vynést pouze soud, před kterým je vedeno důkazní řízení! Co je to za novou německou drzost? Kdo bude posuzovat, co je fake news a co je rasistické? A co je to vlastně xenofobie? Jaké plaformy, jaké organizace? Budou to lidé od Jakuba Jandy? Budou to placení ziskovkáři, kteří si se svými druhy vymění pár neadekvátních frází přes facebook a budou mít jasno? Nebo to bude Petra Procházková, jež nedávno napsala, že nechce, aby o ní v referendu rozhodovali hlupáci a blbci? K faktickému vzdělání, pozoruhodné inteligenci a elementární slušnosti mají tyto osoby opravdu daleko. Dle jejich výkřiků se zdá, že se však cítí povoláni. Prosazuje-li nikým nevolená Evropská komise očividně a reálně fašismus do našeho každodenního života tím, že lidem prakticky odnímá další základní právo, tedy právo svobody slova, nezbývá než opustit uzurpátorskou EU. Internetové firmy jako Google, Facebook nebo Twitter by měly naopak zažít tvrdý tlak od národních vlád. Chcete podnikat a vydělávat na občanech evropských zemí? Proč ne. Ale přestanete fízlovat a nebudete sloužit cizím zájmům. Jste tu pouhými hosty. Prezident republiky Miloš Zeman v TV Barrandov řekl, že by si velice přál personální změny v České televizi (kvůli jejímu arogantnímu chování). Cestou podle něj je dvojí zamítnutí zprávy o hospodaření ČT Poslaneckou sněmovnou. Tímto způsobem lze podle zákona odvolat Radu ČT. Co o tom soudíte? To si přeje mnoho lidí. Transparentnost financování ČT je klíčem k pochopení dění ve veřejnoprávní instituci, kterou si platí řada občanů, jež o ni vůbec nestojí a navíc k ní mají více než kritický vztah. Česká televize přece nemůže být výkrmnou klanů a osob, které nehájí české národní zájmy. Nemůže být nadnárodní hlásnou troubou. ČT by se měla pokoušet hledět na svět z Česka, ze střední Evropy, kde jsme doma. No, a doma? Tam by zase měla reflektovat objektivně, tedy o tom, co se skutečně děje. Dávat prostor všem relevantním hlasům. A kulturně? Škoda slov... My musíme rozumět českému světu. A když už máme Českou televizi, tak bychom i skrze ni měli uchovat vše, co k nám aktuálně i historicky patří. Pohled BBC nebo Reuters je určen tvůrci, penězi a místem vzniku. A co způsobilo, že jsou veřejnoprávní média tak kritizovaná, a proč vůči nim narůstá kritika? Pavel Šafr píše o tom, že lůza se třese na likvidaci České televize… A lůza je kdo? Hm…Pavel Šafr se za ni asi nepovažuje. Neměli bychom takto mluvit o bližních. ČT je kritizována především proto, že ve zpravodajských a publicistických pořadech předvádí figury, které na Kavkách snad i bydlí. Jsou to často lidé, jejichž proslovy lze odhadnout, většinou nepřekvapí a je až protivné, jak ideologicky souzní s vynucovanou europolitikou. Je to okaté a urážlivé pro daňového poplatníka – poplatek za ČT je pouze zvláštní druh daně. Je podle vás správné, že ČT nechce zveřejnit plat Václava Moravce či dalších zaměstnanců, když ti jsou placeni z peněz občanů? Jak může Václav Moravec zkoušet politiky a selhávat v tak triviální odpovědnosti? Václav Moravec není soukromou osobou. Je placen námi. Pojmenoval pořad po sobě. A to je velká výzva! Co říkáte kauze okolo zavraždění novináře Kuciaka na Slovensku? A co říkáte tomu, jak na celou věc reaguje opozice včetně prezidenta Kisky? Nic. Protože nic nevím. Čekám na výsledek vyšetřování. Opozice i Kiska se chovají, jako by věděli více. Ale vypadají jako kašpaři, kteří jednají na cizí výzvu. Není vám divné, jak systematicky jsou v našich krajích, pod nejrůznějšími záminkami, zpochybňovány regulérní volby? A co říkáte na dění okolo Zdeňka Ondráčka? Zdeněk Ondráček byl řadový příslušník pohotovostního pluku VB. Možná, že jsem od něho dostal pár dobře mířených ran při demonstracích v roce 1988 či 1989, ale mne mnohem více zajímá role mazlíků předlistopadové StB, kteří mají jasno v minulostech jiných. Kdo má více másla na hlavě? Není to například Michal Horáček, který se za normalizace coural po USA a pak si dle libosti koníčkoval a psal do Mladého světa? Nebo předlistopadový člen béčka KSČ – Československé strany lidové – Miroslav Kalousek, jenž nás děsí komunistickou mlátičkou Ondráčkem? A co antichartisté – mocná to opora KSČ v nesnázích? Ti nás dnes hystericky varují před návratem komunistické hrůzovlády, kterou účinně podpořili, aby nepřišli o role v pokleslé propagandě. Nebo takzvaní studentští vůdci z roku 1989? Velká část z nich pouze vyráběla kopec směšných fake news sami o sobě (často tomu snad i věřili), aby tak legimitizovali svůj nárok na privileje v novém představení. Nikdy žádnými vůdci nebyli. Pokud by se režim nezlomil, byli by dnes třeba členy ÚV KSČ. Chtělo by to více normálnosti.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
5,644	Gruzínská ministryně obrany: Dialog s Ruskem je nezbytně nutný Gruzínská ministryně obrany Tina Chidašeliová pokládá za zásadně důležitý dialog s Ruskem, který je podle ní jedinou možností, jak zachovat svou zem. „Myslím si, že pro dialog neexistuje žádná alternativa a dialog je nezbytný za každé situace, ať je to jakkoli nesnadné. Mnohem důležitější je ale hovořit tehdy, když je situace těžká, než když máme co do činění s přáteli. Dialog je zásadně důležitý, kategoricky nezbytný a (je) jedinou možností, jak bezpečně a mírovým způsobem zachovat svou zem", prohlásila Tina Chidašeliová.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,974	„Topola“ toto nepotěší: Veterán ODS otevřeně o Mirku Topolánkovi ROZHOVOR Bývalý předseda senátu Přemysl Sobotka prohlásil, že kdyby byl ještě senátorem, jeho někdejší stranický a senátní kolega Mirek Topolánek by od něj podpis pod prezidentskou kandidaturu nedostal. „Nevím, jestli by odolal pokušení následovat Miloše Zemana v tom v podstatě poloprezidentském systému, kdy sice prezident nemá pravomoci, ale do všeho zasahuje. A to vidím jako špatně,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Přemysl Sobotka, který kandidoval za ODS v minulé přímé prezidentské volbě. Senátor za ODS Jaroslav Kubera si kandidaturu na prezidenta na poslední chvíli rozmyslel, ale objevil se překvapivě další uchazeč o Pražský hrad z líhně občanských demokratů – bývalý předseda ODS a expremiér Mirek Topolánek. Zaznamenal jsem to. A co tomu říkáte? Překvapilo vás jeho oznámení na poslední chvíli? Uvítal jste, že se vrací do politiky? Přiznám se, že mě to překvapilo. Ale na přímou otázku dám přímou odpověď. On jako nadstranický kandidát nemá podporu ODS, není členem ODS, on nás opustil, takže nemá ani moji podporu. Kdybych byl senátorem, tak by ode mne podpis pod svoji kandidaturu nedostal. Nedostal? Teď jste zase překvapil vy mne. Pamatuji se, že jste byli v senátu nejen kolegové, ale i přátelé. Proč byste mu ten podpis nedal, když mu ho dali i senátoři z jiných stran? Mirek Topolánek, když jsme se poznali, což bylo v roce 1996, byl strašně fajn kluk, velmi dobrý politik, razantní, přímý a opravdu jsme spolu vycházeli velmi dobře. V momentě, kdy se ovšem obklopil lidmi, kteří ho dostali do situace, kdy už přestal být normální, ztratil kredit. Každý si svoji historii píšeme a ta historie nás samozřejmě dohoní. Ale vedení ODS se k jeho kandidatuře na prezidenta nestaví tak odmítavě jako vy. Prohlásilo, že svého bývalého předsedu a někdejšího premiéra ODS pokládá za kandidáta, který by byl schopen čelit nebezpečí paktu mezi Zemanem a předsedou vítězného hnutí ANO Andrejem Babišem. A uvedlo, že Topolánek má potřebné zahraničněpolitické zkušenosti i vnitropolitické znalosti a je zastáncem silné euroatlantické vazby. Není to taková nepřímá podpora, zvlášť když ODS nepostaví vlastního kandidáta? Závěr z výkonné rady zněl, že Mirek Topolánek je pravicovým kandidátem, ale není naším kandidátem. On si to ani nepřeje. Podporu nedostal, on ji ani nežádal a je nadbytečné, abychom dělali kroky, které on sám nechce. Zmínil jste se, že se Mirek Topolánek, když byl předsedou ODS a premiérem, obklopil různými lidmi a že ho historie dohoní. Je trochu paradox, když den poté, co oznámil oficiálně svoji kandidaturu, nastupoval jeho nejbližší spolupracovník a bývalý blízký přítel do vězení. A toto přátelství je také jedna z věcí, na které se média, ale i politici ptají. Myslíte si, že tyhle věci z minulosti ho mohou v kampani poškodit? Já pozici prezidenta vnímám jako pozici, která má spojovat, a ne rozdělovat. Miloš Zeman přes svoje věty a sliby před volbami pak společnost opravdu rozdělil a Mirek Topolánek bohužel v rámci své historie posledních let, myslím politické kariéry, také společnost rozděloval. Voliči mají sice určitou ztrátu paměti, ale věci, které se staly před sedmi osmi lety, si stále ještě pamatují. U Miloše Zemana těch deset let mimo politiku zafungovalo, lidé zapomněli na kauzy Bamberg, Olovo, na opoziční smlouvu, která tady zabetonovala korupční prostředí. Třeba to zafunguje i u Mirka Topolánka. Já Mirkovi přeji úspěch, ale nebudu dál komentovat jeho ambice. Je to jeho svobodné rozhodnutí, ať se snaží. Ale myslím, že tento jeho krok není úplně ideální. Pan Jiří Drahoš by určitě víc splňoval vaši podmínku o sjednocování společnosti, protože za sebou nemá minulost ve vrcholné politice, kde zvláště tak výrazná osobnost jako Mirek Topolánek vzbuzuje emoce, ať už pozitivní, nebo negativní. Na druhé straně další kandidáti nemají Topolánkovy zkušenosti z vysoké politiky nejen doma, ale i v Evropě. Takže se objevují hlasy ve prospěch bývalého šéfa ODS, že je to člověk nejen s politickými zkušenostmi, ale hlavně silný kandidát, razantní, přímý a že právě spíš takový by mohl být silným soupeřem Miloše Zemana, ale i Andreje Babiše. Co si o tom myslíte? My jsme, a vy to víte velmi dobře, v parlamentní demokracii. Nejsme v prezidentském systému. To, že nás Miloš Zeman svými hrátkami posunul do tzv. poloprezidentského systému, vidím strašně špatně, a myslím, že takhle by prezident České republiky neměl konat. Mirek Topolánek jako politik by určitě měl svůj pohled na svět. Ale nevím, jestli by odolal pokušení následovat Miloše Zemana v tom v podstatě poloprezidentském systému, kdy sice prezident nemá pravomoci, ale do všeho zasahuje. A to vidím jako špatně. Myslíte si, že když ODS nemá svého kandidáta do přímé prezidentské volby, protože senátor Kubera se rozhodl do volby nejít, že ODS někoho ze současných kandidátů podpoří, nebo tomu nechá volný průběh, nechá to na svých členech a příznivcích, ať se sami rozhodnou, komu dají hlas? Jarda Kubera se tak rozhodl, je to jeho svobodné rozhodnutí. Mně osobně je to líto. Ale určitě nepodpoříme Miloše Zemana, právě pro to, co jsem říkal. Jestli někoho podpoříme, je samozřejmě na vedení ODS. Já osobně si myslím, že bychom to měli nechat na voličích ODS, mají svůj rozum a rozhodnou se, ať už jsou našimi sympatizanty, nebo ne. V minulosti jste byl také kritikem Václava Klause. Co říkáte tomu, že ve sněmovních volbách v Praze uspěl Václav Klaus junior? Sám zdůrazňoval, že získal víc preferenčních hlasů než předseda strany Petr Fiala v Jihomoravském kraji a dával najevo své ambice více se podílet na rozhodování ODS. Jak jste vnímal jeho slova bezprostředně po volbách? K mladšímu Václavu Klausovi mohu říci jediné: on nás také opustil, pak se vrátil, má dobré politické komentáře, tvrdí, že černá je černá, bílá je bílá, což zaujalo voliče. Ale výsledek našeho předsedy v Jihomoravském kraji je přece unikátní z hlediska preferencí. To je nesrovnatelné s Prahou, která je pravicová. To je míchání hrušek a jablek a divné počítání. Já jsem rád, že máme dalšího poslance v Praze, ale pevně věřím, že Václav Klaus pochopí, že je součástí týmu, že není sólo hráč. Když se vrátím k současnému dění na politické scéně, kde probíhají debaty o podobě Poslanecké sněmovny a kde Andrej Babiš sestavuje horko těžko menšinovou vládu. Jak v této souvislosti hodnotíte jednání prezidenta Miloše Zemana, který ještě před volbami prohlásil, že pověří vítěze voleb sestavením vlády, i kdyby byl trestně stíhaný, a po volbách řekl, že Babiš dostane nejen první šanci sestavit vládu, ale i druhou? A pak přidal, že ústava říká, že po třetím neúspěšném pokusu prezident může rozpustit sněmovnu, ale nemusí, což mnozí pochopili tak, že Babišův menšinový kabinet i bez důvěry tady může vládnout celé volební období. Kromě ústavy, která uvádí „může a musí“, zároveň existují i určitá zvyková pravidla, myslím, že by je měl ctít i Miloš Zeman, a ne si je vykládat ve svůj prospěch. On i výklad ústavy poněkud pokřivuje, ale některým lidem se to líbí a přidává mu to pozitivní body do prezidentských voleb. Nezvýhodňuje prezident Miloš Zeman svým výkladem ústavy a zvyklostí šéfa hnutí Andreje Babiše? Ten nezažívá problémy bývalých vítězů voleb, kteří museli předkládat hlavě státu podpisy sto jedna poslanců, jinak by nebyli jmenováni premiéry, a v případě neúspěchu riskovali, že ve druhém pokusu bude jmenován šéf strany, která skončila na druhém místě. Babiš tak nepotřebuje dělat ústupky, neshání většinovou podporu, dokonce sám prezident přemlouvá ostatní strany, třeba Piráty, aby s Babišem spolupracovaly. Myslím, že tady vznikl jakýsi debl, kdy si to oba pánové hrají stylem já na bráchu, brácha na mě, že jsou dohodnuti. Věřím jedné věci, že Andrej Babiš za pár týdnů podpoří Miloše Zemana ve volbách. To je odměna za to, že Miloš Zeman nahrává Andreji Babišovi. Pokud vím, tak Andrej Babiš nikomu nenabídl účast ve vládě. On se o to ani nepokusil, on rovnou nastartoval po mediálních výrocích ostatních politických subjektů menšinovou vládu. A Miloš Zeman ho podpořil. Ale oba zapomněli na to, že by měl mít sto jedna nebo aspoň nějakou podporu, aby vláda mohla vůbec vzniknout. Mě to fascinuje, já takový způsob vládnutí nemám rád. Nějakou dobu před volbami, než se vedení ODS jasně vyjádřilo, jestli bude po volbách spolupracovat s hnutím ANO, nebo ne, jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že kdyby vaše strana šla do vládní koalice s Andrejem Babišem, tak byste z ODS odešel. Platí to stále, kdyby ODS vstoupila do vlády s ANO? To stále platí, protože já své slovo dodržuji. A pevně věřím, že to dodrží i vedení ODS. Programy ODS a ANO jsou neslučitelné. My nechceme EET, chceme ji zrušit, v tuto chvíli chceme referendum o přijetí eura, chceme reformovat Evropskou unii. A já jsem od pana Babiše neslyšel žádný razantní přístup. On se holedbal, jak EET zvýšilo příjem z DPH, a trochu zapomněl, že ekonomický růst v této zemi je dramatický, a že tím pádem stoupá výběr DPH. On to přikládá svým registračním pokladnám. Vidíte ze všech důvodů, i vzhledem ke střetu zájmu, i ke kauzám Andreje Babiše, které vyvrcholily jeho trestním stíháním, že je šéf hnutí ANO rizikem pro demokracii v České republice? Z mého pohledu ano. Vyplývá to z toho, že chce stát řídit jako firmu, ale ve svůj prospěch. A toho já se docela děsím a pevně věřím, že se nám tomu v opozici podaří zabránit. Andrej Babiš vykřikuje, že nechce senát, chce zmenšit Poslaneckou sněmovnu, zrušit kraje, zrušit zastupitelstva v obcích, to je přece omezení zastupitelské demokracie, na které je politický systém v České republice postaven. To je směr vedoucí k totalitě, protože stát bude pak velmi jednoduše řídit. To je blízko tomu, jak Putin řídí své gubernátory. A to já nechci dopustit. Ale šéf hnutí ANO vyhrál volby, získal ve sněmovních volbách podporu voličů téměř třicet procent. Ano, voliči rozhodli. A já samozřejmě respektuji výsledek voleb. Ale koaliční potenciál Andreje Babiše je minimální, může si za to sám. A to nechci dávat na stůl jeho kauzy, ať už jsou na Slovensku nebo v Čechách. Kdyby se choval jako demokrat, není problém, čtyři roky to vydržíme. Čtyři roky jsme vydrželi vlády takové, makové, ale nikdy nedocházelo k následné privatizaci státu do rukou jedné firmy.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,546	Evropo, braň se! První reakce na výbuchy Na sociálních sítích se objevily první reakce na dnešní exploze na bruselském letišti, které si podle posledních zpráv vyžádaly nejméně 11 mrtvých a řadu zraněných. „Něco bych k tomu napsal, ale bylo by to nejspíš zase něco xenofóbního. Takže beze slov a udělej si obrázek sám/sama,“ napsal na svém facebookovém profilu analytik Tomáš Haas. Vyjádřil se již také jihomoravský hejtman Michal Hašek: „V rádiu jsem teď slyšel zprávu o bombovém útoku na letišti v Bruselu, údajně mrtví a zranění... Už je to zase tady, a přímo v Bruselu. Evropo, braň se,“ napsal Hašek na sociální síti. Se svými obavami se svěřila také manželka europoslance Petra Macha Andrea: „Mám vždy takový strach, když tam Petr letí.“	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,367	Rusko poprosilo o pomoc „ve věci dopingu” USA, Kanadu a Švýcarsko Rusko poslalo mezinárodní požadavky na právní otázky „ve věci dopingu“, prohlásil zástupce předsedy Vyšetřovací komise Ilja Lazutov na zasedání Nezávislé veřejné antidopingové komise v MIA Rossia Segodnia. Ruští vyšetřovatelé poprosili od USA materiály o Grigoriji Rodčenkovi, bývalém předsedovi Moskevské antidopingové laboratoře, od Kanady kopii materiálů WADA, které se staly základem pro zprávu McLarena, od Švýcarska důkazy o skladování a otevření dopingových vzorků korporace Berlinger. Další požadavek Vyšetřovací komise odeslala Sportovnímu arbitrážnímu soudu, ten se týká rozhodnutí o žalobách ruských sportovců, a také Olympijské a Paralympijské komise Ruska. Vyšetřovací komise v červenci začala vyšetřovat Rodčenkova, který utekl do USA. Vyšetřovatelé ho podezřívají z toho, že úmyslně ničil dopingové vzorky ruských sportovců a nezákonně prodával zakázané preparáty. New York Times otiskl v květnu příspěvek, ve kterém Rodčenkov tvrdil, že přinejmenším 15 sportovců, kteří vybojovali medaile na zimní olympiádě v Soči, bylo součástí ruského „dopingového programu". Poté zahájila Světová antidopingová agentura (WADA) své vlastní vyšetřování. Nezávislá komise vznesla proti Rusku řadu obvinění, načež WADA nastolila otázku vyloučení ruské reprezentace z účasti na Olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,648	Gumově flexibilní inženýr Klaus. Volný obchod, Trump, neonacismus, ničím nepohrdne, smějí se v Britských listech Na počátku 90. let minulého století byl Václav Klaus jedním z nejhlasitějších, ne-li vůbec nejhlasitějším podporovatelem volného obchodu. Znovu a znovu se dovolával volné ruky trhu, která měla rozhodovat v ekonomické oblasti namísto států. A dnes podporuje budoucího prezidenta Donalda Trumpa, který dal jasně najevo, že volnému obchodu zatne tipec. Proč to Klaus dělá, se ptá Jaroslav Polák v textu na serveru Britské listy. Druhý český prezident Václav Klaus o sobě ve čtvrtek v České televizi prohlásil, že byl nejlepším ministrem financí v moderní historii naší země, protože nás úspěšně provedl ekonomickou transformací. Během ní se Klaus opakovaně dovolával volné ruky trhu, která měla napříště nahradit socialistické centrální plánování. A stalo se, tržní ekonomika se prosadila i v Česku. Jaroslav Polák má za to, že inženýr Klaus svou reformu zpackal. Ale ať už Klausovo počínání hodnotíme kladně, či záporně, stojí za to podívat se na to, co dnes prosazuje budoucí prezident USA Donald Trump. Ten vyhrál volby mimo jiné i slibem, že vrátí do Spojených států tisíce pracovních míst a Američané zase budou mít kde pracovat – třeba v ocelárnách. Jak toho chce dosáhnout? Kupříkladu zavedením vysokých cel na zboží dovážené z Číny. Cla jsou zásadní překážkou volného obchodu. A Václav Klaus přesto Trumpovo zvolení vítal. „Jaký tedy názor pan Klaus zastává? Zkusme si třeba představit Klause v 90. letech, kterak vítězí slibem, že dá práci ocelářům na Kladně a v Ostravě či Plzni metodou regulace tzv. „neviditelné ruky trhu“, tj. zavedením ochranářských cel a odporem k liberalizaci obchodu. Pamětníci z 90. let by asi v tomto případě byli velmi překvapeni a zřejmě by nevěřili svým uším. Fundamentem jeho reformy přece bylo rychlé otevření ekonomiky a zavedení volné směnitelnosti koruny a liberalizace zahraničního obchodu,“ připomíná Polák. Celý komentář najdete zde. Klaus ale provedl ještě jeden pozoruhodný názorový obrat. V 90. letech 20. století se stavěl do role důrazného zastánce Benešových dekretů jako pevné a neměnitelné součásti českého právního řádu. Podle Poláka proto působí poněkud zvláštně, když teď Václav Klaus podporuje v rakouských prezidentských volbách Norberta Hofera ze strany Svobodných. Toho Hofera, jenž je zásadním odpůrcem Benešových dekretů a nijak se tím netají. Jak je možné, že to inženýru Klausovi nevadí? „Tak kým vlastně pan inženýr je? Regulátorem trhu nebo deregulátorem? Je českým antifašistou nebo podporovatelem politiků sympatizujících s neonacismem? Pro Klause s jeho „gumovou flexibilitou“ to asi není problém, ale pro přemýšlejícího občana by to problém být měl,“ uzavírá svou úvahu Polák.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,978	Toto zaznělo na konto soudkyně, která budí rozruch v kauze Nagyová Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová vzbudila značný rozruch, když v kauze údajného rozdávání trafik bývalým poslancům za ODS smetla ze stolu odposlechy Jany Nečasové, dříve Nagyové, a dalších aktérů. Na těchto odposleších přitom stojí celá obžaloba expremiéra Petra Nečase a Jany Nečasové. Co bude dál? Nad tím se v komentáři pro Český rozhlas zamýšlí Ivan Hoffman. Před soudem stanul expremiér Petr Nečas a další aktéři z kauzy, která v roce 2013 položila vládu. Tehdy policisté vtrhli na Úřad vlády ČR, zatkli Nečasovou-Nagyovou, bývalé poslance a uspořádali tiskovou konferenci, na které mluvili o kilogramech zlata. Strážci zákona také tvrdili, že se Petr Nečas dopustil korupčního jednání, když trojici rebelů z ODS, Petru Tluchořovi, Ivanu Fuksovi a Marku Šnajdrovi, sliboval jiné posty, když opustí Sněmovnu a udrží tak tehdejší vládu při životě. Nečas i trojice bývalých poslanců obvinění od počátku označují za absurdní. Trojice poslanců navíc nemůže být stíhána, neboť byli v rozhodné době chráněni poslaneckou imunitou. Klíčovou postavou tak pro žalobce zůstal jen expremiér Nečas Soudkyně Králová se však postarala o chvíli napětí, když odposlechy policie označila na nepřípustné. Mluvčí soudu k tomu však později dodala, že za nezákonné soudkyně označila jen dvě SMS zprávy. „U soudkyně Králové není o překvapení nouze. Kvůli tomu, že v řadě případů nerespektovala závazné právní názory nadřízených soudů a nezbývalo, než jí případy po letech odebírat a svěřovat je jiným soudcům, čelí kárné žalobě ministra spravedlnosti,“ připomněl komentátor. Co odborné veřejnosti může připadat jako jednání kontroverzní či nekompetentní a co laická veřejnost vnímá jako zesměšňování justice, může těšit obžalované. Nebylo by žádným překvapením, kdyby expremiér Nečas s manželkou pozvali soudkyni Královou na dobrou večeři, neboť bez ní by v jejich kauzách bylo dávno rozhodnuto a nepochybně vědí jak,“ doplnil Hoffman. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán neměl podle komentátorova názoru zůstat jen u kárné žaloby, ale měl soudkyni dočasně zbavit funkce. Prý by na tom nakonec vydělali všichni, neboť by byla ochráněna pověst justice. A o tu jde především. Pokud občané nebudou věřit v práci soudů, bude mít český stát velký problém.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,570	Fiala ve sněmovně kvůli vyšetřování Babiše útočil na premiéra. A ten... Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes v rámci interpelací čelil dotazu na Čapí hnízdo, které vlastní vicepremiér Andrej Babiš. Jen před několika dny totiž zahájil Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF oficiální vyšetřování dotace na výstavbu tohoto objektu. "Tady platí presumpce viny politiků," protestoval ale proti Sobotkově odpovědi předseda ODS Petra Fiala. Sobotka totiž uvedl, že teď není vhodné, aby se předseda vlády vyjadřoval k samotnému vyšetřování, ovšem trvá prý na tom, aby věc byla důsledně a nezávisle prošetřena v kompetenci těch orgánů, které to mají na starosti. Kromě migrační krize a ochrany schengenského prostoru dnes premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v rámci interpelací odpovídal i na podnikatelské aktivity vlády – konkrétně na to, že před několika dny zahájil Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF oficiální vyšetřování dotace na výstavbu tzv. Čapího hnízda - dále ve věci tarifů, které předložil Energetický regulační úřad, anebo na zákon o střetu zájmů, který má na svém programu projednávání momentálně Poslanecká sněmovna. Rozhovořil se i o snaze TOP 09 přidat do vládní novely zákona o střetu zájmů pravidlo, podle kterého by členové vlády nesměli být takzvanými ovládajícími osobami ve firmách. Co se týče Čapího hnízda, tak premiér čelil dotazu předsedy ODS Petra Fialy. Ten ve své otázce zopakoval, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) čelí podezření, že jeho Agrofert získal neoprávněně padesát milionů korun z evropských fondů na výstavbu benešovské luxusní farmy Čapí hnízdo. Okolnosti přidělení dotace oficiálně vyšetřuje Evropský úřad proti podvodům (OLAF), projekt prověřuje i česká policie. Ministr financí ale neoprávněné čerpání opakovaně odmítá. "Pane premiére, já se vás ptám, jak mohou občané této země věřit cílům vaší vlády v boji proti závažné kriminalitě, v boji proti obcházení daňových předpisů, když firmy vašeho prvního místopředsedy jsou buďto obviněné - Agrotec, a nebo vyšetřované z úmyslného podvodu při čerpání evropských dotací. Vadí vám to, pane premiére, zabýváte se tím? Děláte s tím něco?" tázal se Fiala. Podle Sobotky je důležité, aby se uskutečnilo "důsledné nezávislé prošetření". „Jsou to věci, které se odehrály před zahájením mandátu současné vlády, a já nechci zde nahrazovat policejní vyšetřování, nechci zde nahrazovat šetření ze strany Evropské unie a také zde nechci předbíhat nebo snad vyvozovat nějaké závěry, které doposud vyvozeny nebyly,“ poznamenal Sobotka. Podle něj ale není vhodné, aby se předseda vlády vyjadřoval k samotnému vyšetřování, ale prý trvá na tom, aby věc byla důsledně nezávisle prošetřena v kompetenci těch orgánů, které to mají na starosti. "Ať už je to tedy policie a státní zastupitelství na straně České republiky, OLAFu na straně Evropské unie. Pokud tady budou nějaké konkrétní výsledky, konkrétní závěry, tak na základě těchto konkrétních závěrů by měl jednat ten, kdo je s touto záležitostí spojen,“ zdůraznil nakonec Sobotka. Fiala ale s jeho odpovědí nebyl spokojen. "Tady platí presumpce viny politiků, jestli je někdo podezřelý, vyšetřovaný, obviněný, tak má okamžitě odstoupit a teprve když se prokáže, že nic neprovedl, tak se může vrátit do svých funkcí," protestoval Fiala. Prý všechny tyto věci znedůvěryhodňují nejen pozici ministra financí, ale i celou vládu. "Já myslím, že je potřeba vyčkat na výsledek šetření police, na výsledek postupu státního zastupitelství, protože pokud vím, tak tady zatím žádné konkrétní výsledky nejsou, které by byly mediálně známy. A pokud jde o otázku šetření Evropské unie, i tady podle mého názoru je potřeba počkat na to, až budou konkrétní závěry. V tuto chvíli se pohybujeme v rovině podezření, v rovině spekulací, což je samozřejmě věc, která může být předmětem i politické debaty - i tady na interpelacích -, ale z hlediska mého postupu jako předsedy vlády a z hlediska mého postupu jako předsedy sociální demokracie chtěl bych vycházet z faktů," zopakoval ale na to ministerský předseda. Okamura: Proč nechcete přijmout skutečné systémové změny? „Je potřeba úpravou zákonů oddělit mediální a ekonomickou moc od moci politické,“ zmínil pak Sobotka k dotazu Tomia Okamury (SPD) o střetu zájmů členů vlády. Okamura se totiž tázal, co brání Sobotkovi v tom, aby podpořil skutečně systémové změny, které budou bránit zneužívání pravomocí politiků? "Co vám brání podpořit či navrhnout zákon, který stanoví přímou, osobní, hmotnou a trestní odpovědnost všech, kteří hospodaří s veřejnými prostředky, tedy zákon, který stanoví pro premiéry, ministry a hejtmany povinnost hospodařit se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře, tak jak to mají dnes již např. starostové?" ptal se Okamura. Politiku musí podle Sobotky kontrolovat občané a média, neboť dnešní zákony nepočítají s tou situací, kdy získávají ústavní funkce člena vlády nebo senátora lidé, kteří mají velké firmy a majetky. „My se snažíme zpřísnit zákon o střetu zájmů, snažíme se poskytnout občanům více informací o poměrech lidí, kteří je zastupují ve veřejných funkcích, chceme, aby občané k těmto informacím měli jednodušší přístup prostřednictvím registru, který je navržen. To jsou změny, které podle mého názoru vycházejí vstříc požadavkům na transparentnější prostředí v politice. A pokud zde budou návrhy, které budou dále pomáhat tomu, aby se oddělila politika od byznysu, tak si myslím, že to je správná cesta,“ dušoval se ve své odpovědi Sobotka. Ministra financí Andreje Babiše, který vlastní skupinu Agrofert a navíc i mediální skupinu Mafra, ale při tom přímo nejmenoval.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,048	Trump prohlásil, že USA by se neměly angažovat v budování státního zřízení v jiných zemích Nově zvolený prezident USA Donald Trump prohlásil, že Washington by se neměl angažovat v aktivitách budování státního zřízení v jiných zemích, oznámili novináři The New York Times, kteří se zúčastnili schůzky s Donaldem Trumpem. „Nemyslím si, že bychom měli být budovateli národů," řekl Trump, kterého cituje novinářka Maggie Habermanová. Pod budováním národů se v USA často má na mysli vojenská intervence v cizích státech se snahou zorganizovat místní vládu podle amerického vzoru tak, jak tomu došlo v Iráku po americké intervenci v roce 2003. Trump během své prezidentské kampaně prohlásil, že nehodlá svrhávat režimy v cizích státech.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,870	Tomu byste před rokem neuvěřili. Tsipras s Merkelovou si prý padli do náručí Ještě před pár měsíci by málokdo předpokládal, že by mohly Berlín a Atény společně stát na jedné strany barikády. Migrační krize však podle zpravodajské agentury Bloomberg učinila z obou znesvářených zemí nejbližší spojence. Řecký premiér Tsipras v uplynulém měsíci při své návštěvě Íránu tlačil na politické vůdce země, aby nepouštěli do Evropy více než milion afghánských uprchlíků, kteří se v zemi aktuálně zdržují. On i německá kancléřka Merkelová se shodnou na tom, že zastavení Afghánců, kteří tvoří druhou nejpočetnější skupinu mezi migranty v Evropě, je klíčovým krokem při řešení migrační krize. „Koordinovaný přístup Řecka a Německa v Íránu ukazuje, jak dokázala migrační krize obrousit ostré hrany vzájemných vztahů,“ uvádí Bloomberg. „Nyní nastala zvláštní situace, kdy se spoléháme jeden na druhého. Až donedávna jsme si přitom o kancléřce Merkelové mysleli to nejhorší. Teď jsou Němci naši spojenci,“ říká profesor práva a ekonomie na univerzitě v Aténách Aristides Hatzis. Jak poukazuje Bloomberg, Řecko je hlavní vstupní branou do Evropské unie a Německo zase hlavní cílovou stanicí uprchlíků. Pozice Merkelové a Tsiprase tedy do velké míry záleží na tom, jestli se podaří migrační krizi vyřešit. „Oba budou také společně čelit velkému tlaku na dnešním summitu EU s Tureckem.“ Celý text v angličtině najdete ZDE. Na dnešním summitu se bude řešit příspěvek EU Řecku ve výši 700 milionů eur na zvládnutí migrační krize a také se očekává přijetí konkrétnějších kroků, prostřednictvím kterých by mělo Turecko zastavit příliv syrských migrantů. „V Německu se za týden konají volby ve třech spolkových zemích a kancléřka Merkelová potřebuje ukázat voličům konkrétní pokrok v jednáních. O to samé usiluje také řecký premiér, kterému působí nekonečný proud migrantů problém při stmelování křehké vládnoucí koalice,“ uvádí Bloomberg. „Loni v létě bylo hlavním cílem udržet pohromadě eurozónu a teď jde o to, zabránit rozpadu Schengenu. Německá kancléřka i řecký premiér disponují velkou dávkou pragmatismu, což dokazuje, jak rychle se věci mohou měnit,“ cituje Bloomberg analytika Carstena Nickela z poradenské společnosti Teneo Intelligence a dodává, že právě Merkelové se podařilo přesvědčit Tsiprase, aby přijal pomoc od EU a Řecko se nesnažilo vypořádat se s migrační krizí samotné. Německá kancléřka také zmírnila svůj tlak na Řecko v otázce splnění podmínek pro záchranný balíček.“ Jak Bloomberg připomíná, ještě před nedávnem byli Merkelová a Tsipras vzhledem k úsporným opatřením vnucovaným Řecku ze strany EU a MMF na kordy. To se ale nyní změnilo a společný postup při hledání řešení migrační krize oba politiky spojil dohromady. Před několika dny se dokonce Tsipras zastával Merkelové v televizním rozhovoru. Říkal, že kritika směřovaná na její adresu je nespravedlivá, a hájil ji s tím, že ona nemůže za příliv migrantů prchajících před válkou a chudobou. Následující den Merkelová na tiskové konference v Berlíně prohlásila, že EU musí stát za Řeckem a zmínila, že je ve stálém kontaktu s Tsiprasem,“ uzavírá Bloomberg.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,578	Putin si na summitu APEC plácl s prezidentem Peru Ruský prezident Vladimir Putin během slavnostního focení na summitu APEC ve Vietnamu neformálně přivítal svůj protějšek z Peru Pedra Pabla Kuczynskiho, uvádí zpravodaj agentury RIA Novosti. Šéfové hospodářství společenství dorazili do luxusního hotelu Sheraton v Danangu na galavečer slavnostního zahájení summitu. Před večeří se konalo oficiální focení hlav států APEC. Když peruánský prezident procházel kolem Putina, aby zaujal své místo, tak si oba lídři plácli na uvítanou. Během ceremonie fotografování se na tomto summitu poprvé podali ruku prezidenti Ruska a USA. Oficiální setkání na nejvyšší úrovni v rámci APEC budou pokračovat i v sobotu.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
3,198	Çavuşoğ prohlásil, že je ochoten osobně se omluvit vdově po pilotovi sestřeleného Su-24 Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoğ prohlásil, že je ochoten osobně se omluvit vdově po pilotovi ruského Su-24, sestřeleného tureckou stíhačkou nad Sýrií, Ankara je ochotna zaplatit jí odškodné. Ruský Su-24 byl v listopadu roku 2015 sestřelen tureckou stíhačkou F-16 nad syrským územím a spadl 4 kilometry od hranice s Tureckem. Ankara tvrdila, že Su-24 narušil její vzdušný prostor. Ruský generální štáb prohlásil, že letadlo hranici nepřeletělo, potvrdily to i údaje syrské protivzdušné obrany. Pilot Su-24 Oleg Peškov se katapultoval a během letu ho ze země zastřelili ozbrojenci na území, které kontrolovali syrští Turkomané. Zahynuvšímu letci byl udělen posmrtně titul Hrdina Ruska, pohřben byl v Lipecku 2. prosince.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,330	Britský ministr obrany odstoupil kvůli sexuálnímu skandálu Ministr obrany Velké Británie Michael Fallon podal demisi. RIA Novosti to sdělila tisková služba ministerstva. Šéf vojenského úřadu rezignoval kvůli skandálu: byl obviněn z nepřístojného chování vůči novinářce. K incidentu došlo před více než deseti lety: politik údajně dal ženě ruku na koleno, což je hodnoceno jako sexuální obtěžování. „Vykonávání funkce ministra obrany poslední 3,5 roku bylo pro mne privilegií, obdivuji profesionalismus, odvahu a práci mužů a žen, kteří zajišťují naši bezpečnost," napsal Fallon. Po zveřejnění těchto obvinění Fallon přiznal, že si jednou dovolil familiárnost vůči novinářce Julii Hartley-Brewerové, avšak se již dávno za tento incident omluvil.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,448	Severočeši vzali zpět stížnost zpochybňující volby na Mostecku Hnutí Severočeši.cz vzalo zpět stížnost zpochybňující zvolení Aleny Dernerové v mosteckém senátním obvodu. Volbami v Mostě se však Nejvyšší správní soud (NSS) i tak bude zabývat, protože obdržel další dvě stížnosti. Všechny sloučil do jednoho řízení a na příští čtvrtek nařídil veřejné jednání. „Otázkou zpětvzetí návrhu ze strany hnutí Severočeši.cz se bude volební senát dále zabývat. Na nařízení veřejného jednání se zatím nic nemění,“ uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová. Hnutí je rozděleno na dvě křídla. Jedno křídlo už před volbami žádalo odvolání kandidatury Dernerové, mostecký magistrát ale k žádosti nepřihlédl. Dernerová nakonec volby vyhrála. Volební stížnost k NSS pak jménem hnutí podala jeho místopředsedkyně Hana Jeníčková. NSS celkem v návaznosti na senátní volby obdržel 17 stížností, část již odložil či odmítl, k rozhodnutí mu jich ještě zbývá 11 včetně podnětu od Severočechů.cz. Kromě Mostu se týkají také voleb v Ostravě-městě, Bruntálu či Ústí nad Labem. Lhůta k vyřešení volebních stížností soudu vyprší 17. listopadu. Volební senát se ale pokusí podněty vyřešit rychleji, protože horní komora parlamentu by se měla poprvé v novém složení sejít už 16. listopadu.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,657	Hanobení prezidenta je nesmysl, vypálil lidovec Svoboda. Mě vůbec nezajímá, že to podepsalo 60 poslanců Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v úterním Interview ČT24 popsal, jak se bude Evropě žít s Donaldem Trumpem jako prezidentem USA. Zahájil ostrým prohlášením k tomu, jak Česká republika vystupuje v rámci EU, důrazně se také zastal ministra kultury Daniela Hermana a totálně strhal nápad na obnovu zákona o zákazu hanobení prezidenta republiky. Je to nesmysl, silný prezident kritiku unese. V úvodu Svoboda konstatoval, že si současný šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek zaslouží pochvalu za to, jak se Česká republika angažuje v Sýrii. „Ale to, co děláme v Evropě, je ostuda,“ prohlásil nekompromisně lidovecký exministr zahraničí. A co ministr kultury Daniel Herman, měl by skončit za to, že se setkal s dalajlámou? „Podle mě ne, protože je lhostejné, jestli se ministr sejde s dalajlámou v kavárně Louvre nebo na ministerstvu. Pořád je to ministr. Žádná chyba se nestala,“ řekl jasně Svoboda. Svoboda býval také předsedou Legislativní rady vlády. Tuto radu podle jeho názoru nelze zpolitizovat. „Já doufám, že legislativní rada se zachová svéprávně a nikde se tam nezhroutí a tento návrh jasně odmítne. Zákon o hanobení republiky nepatří do demokracie, ale do nějakého totalitního režimu,“ vypálil zostra Svoboda. „Mě vůbec nezajímá, že to podepsalo 60 poslanců, je to úplně jedno, prostě to tam do toho právního řádu nepatří,“ trval si na svém. Máme svobodu slova a svéprávný silný člověk tuto kritiku unese, doplnil své stanovisko. Pak došlo i na Donalda Trumpa. „Donald Trump se tady prezentuje jako supermocný muž, ale my víme, že ani není republikán a většinu v Kongresu dnes drží republikáni. Donald Trump bude muset vyvažovat, protože se neobejde bez Kongresu. Kongres má obrovskou váhu a Donald Trump není ani republikán, ani demokrat.... Takže já ho nevidím jako riziko,“ konstatoval Svoboda. Nechápavě kroutil hlavou nad tím, proč prezident Miloš Zeman tolik vítá zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Proč Zeman tak jásá? „To nevím a moc tomu nerozumím,“ zaznělo z úst exministra zahraničí. Prý bychom se měli zeptat samotného prezidenta, proč dělá to, co dělá. Donald Trump vyhrál i díky tomu, že se jasně vymezil proti migrantům. Evropě ale asi nebude chtít pomáhat, ačkoli by se podle Svobody měl Trump v tomto problému angažovat. „Já jsem přesvědčen, že se USA angažovat mají, a to tím, že EU využije smlouvu Berlín plus, která řeší spolupráci NATO a EU,“ řekl ministr. Evropští politici by měli ve spolupráci s NATO připravit operaci ve Středozemním moři, která by v maximální možné míře znemožnila práci pašerákům. NATO nesmí pustit lodě pašeráků na moře. „K tomu musí sebrat odvahu Evropa a vsadit na vojenské řešení problému. Ale já tam zatím takovou odvahu nevidím, ani u premiéra (Bohuslava) Sobotky (ČSSD), ani u jiných,“ posteskl si host na závěr.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,658	Hašek míří do advokacie. Bude dělat koncipienta šéfovi sportovců Janstovi Bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) působí po odchodu z krajského úřadu v Advokátní kanceláři Jansta, Kostka jako advokátní koncipient. Pracoval tam už v minulosti. Uvedl to dnes na svém facebookovém profilu. Hašek je vystudovaný právník. Na postu hejtmana skončil minulý týden, kdy předal úřad nástupci Bohumilu Šimkovi (ANO). V čele kraje byl dvě volební období. Nyní zůstává řadovým zastupitelem. „Vrátil jsem se po osmi letech v čele Jihomoravského kraje profesně k právu a advokacii, konkrétně do Advokátní kanceláře Jansta, Kostka, kde jsem již dříve pracoval. Působím v ní jako advokátní koncipient. Dodržel jsem slib daný po volbách, že nebudu v žádné státní ani krajské trafice nebo dozorčí radě,“ uvedl Hašek na svém profilu. Po volbách řekl, že nebude hledat uplatnění v žádné státní nebo krajské organizaci. Jedním ze společníků kanceláře je Miroslav Jansta. Známý advokát, někdejší poslanec a předseda České unie sportu má blízko k ČSSD. Hašek vyhrál dvoje předchozí volby v kraji, potřetí se mu to ale nepodařilo. ČSSD skončila na jižní Moravě v říjnových volbách třetí za vítězným ANO a o půl procenta i za druhou KDU-ČSL. Hašek poukazoval na to, že proti němu byla vedena negativní mediální kampaň. Narážel tak například na kauzu jeho neexistující mluvčí, připomínání takzvaného lánského puče z roku 2013 po sněmovních volbách, ale také na billboardy podnikatele Radima Jančury s fotografií Haška a heslem: Kdo lže, ten krade. Přesto měl Hašek v říjnových volbách po Stanislavu Juránkovi a Romanovi Celém (oba KDU-ČSL) třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech politiků v kraji. Na druhé straně mu oproti předchozím volbám klesly preferenční hlasy o více než polovinu z 20 000 na 8 000. Vítězné ANO nakonec uzavřelo koalici se Starosty pro Jižní Moravu, TOP 09 s Žít Brno a také s ČSSD, přestože se před volbami vymezovalo právě proti Haškovi a odmítalo s ním spolupracovat v jakékoliv uvolněné funkci. Hašek po volbách řekl, že přijímá odpovědnost za výsledek voleb a žádnou uvolněnou funkci nepožaduje. ANO přitom původně jednalo o koalici s lidovci, avšak nedohodlo se s nimi. Jedním z důvodů bylo, že KDU-ČSL usilovala o post hejtmana, přestože jej chtělo jako vítěz voleb obsadit ANO. Čtyřicetiletý Hašek se v politice pohybuje téměř 20 let. Začínal na sklonku devadesátých let minulého století v zastupitelstvu obce Drásov na Brněnsku, kde působil i ve vedení obce. Dlouhé roky byl poslancem a od roku 2008 zastával až do letoška post hejtmana Jihomoravského kraje i předsedy Asociace krajů ČR. Nyní zůstal řadovým zastupitelem kraje. JUDr. Michal Hašek ČSSD : krajský zastupitel Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
293	Užívání chytrých telefonů poškozuje naše myšlení Nadměrné užívání chytrých telefonů vede k závislosti, depresím a zpomaluje naše myšlení, píše portál Business Insider s odkazem na vědecký výzkum. Smartphony nám mají ulehčit práci a převzít část našich povinností na sebe. Nicméně neustálé upozorňování na příchozí emaily, schůzky nebo komentáře na sociálních sítích aktivuje naše stresové hormony, které vzbuzují reflexe k útěku nebo k útoku: náš tep se zrychlí, dýchání zesílí, potní žlázy se aktivují a svaly se stahují. Tato reakce nám má pomoci vypořádat se s nebezpečím, a nikoliv odpovědět na zprávu. Podle průzkumů až 89 % vysokoškolských studentů prožívá „fantomové" vibrace telefonu, který ve skutečnosti mlčí. Dalších 86 % Američanů uvádí, že kontrolují své emaily a sociální sítě „neustále". Přitom je to velmi stresuje. Podle endokrinologa Roberta Lustiga je náš mozek kvůli telefonnímu upozorňování v neustálém stresu a napětí. Kvůli tomuto stavu náš prefrontální kortext, který odpovídá za ty nejdůležitější kognitivní funkce, prakticky přestává pracovat. Pouze 2,5 % lidí dokáže dělat více věcí současně. Všichni ostatní se mohou plně soustředit pouze na jednu činnost. Proto pokaždé, když nás vyrušuje telefon, platíme cenu, kterou vědci označují za „náklady na přepínání". „Přepínání" rozhovorů, činností či myšlenek nás činí náchylnějším k chybám. Přepínání uspává prefrontální kortext a spouští dopamin, chemikálii, která v našem mozku způsobuje potěšení a kvůli které vzniká závislost. Návykové aplikace, jako jsou Twitter, Facebook nebo Pokemon GO, byly vyvinuty tak, aby se v našem mozku spouštěl pocit potěšení, když někdo označí vaši fotku nebo napíše komentář k vašemu příspěvku. Jenže jak ukazuje výzkum, neustálé prohlížení Facebooku způsobuje mnohým mladým lidem depresi. Jak upozorňuje Lustig, tyto aplikace nejsou špatné. Problém však nastává, když se jimi necháme vyrušovat nebo rozptylovat a náš mozek kvůli nim bude chtít neustále hledat neustálé potěšení, místo kterého však přicházejí deprese.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,630	Generální štáb Turecka informoval o zlikvidování 22 členů PKK Dvaadvacet členů v Turecku zakázané Strany kurdských pracujících ((PKK) zahynulo během uplynulých čtyřiadvaceti hodin v ozbrojených střetech na jihovýchodě Turecka, praví se v prohlášení tureckého generálního štábu, rozšířeném v pondělí. Turecký ministr vnitra Efkan Âlâ v neděli oznámil, že v sedmi oblastech na jihovýchodě země byl vyhlášen 24hodinový zákaz vycházení. Dřív už turecký ministr oznámil, že začíná nová antiteroristická operace proti členům zakázané strany PKK ve třech tureckých oblastech — v Yüksekově v provincii Hakkâri, ve městě Şı ve stejnojmenné provincii a ve městě Nusaybin v Mardinské provincii — a místní úřady poté vyhlásily v těchto oblastech časově neomezený zákaz vycházení. Turecký generální štáb potvrdil i informaci, která se objevila v tureckých médiích o tom, že v pondělí zahynuli v průběhu operace v Nusaybinu čtyři příslušníci bezpečnostních složek. Po tom, co došlo v červenci roku 2015 k obnovení ozbrojeného konfliktu s PKK, zahynulo v důsledku střetů s kurdskými povstalci asi 300 vojáků a policistů. Podle údajů tureckého generálního štábu bylo od poloviny prosince zlikvidováno v oblastech antiteroristické operace přes tisíc kurdských bojovníků. Avšak zástupci prokurdské Strany demokracie národů tvrdí, že v průběhu operace zahynuly stovky civilních obyvatel.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,381	Náměstka ministra zahraničí Polska propustili kvůli spolupráci s tajnými službami USA Náměstka ministra zahraničí Polska Roberta Greye odvolali vůli tomu, že zatajil spolupráci s tajnými službami USA, informuje Gazeta Wyborcza. Informaci o odvolání Greye potvrdila tisková mluvčí Ministerstva zahraničí Polska Jolanta Vajda, aniž by upřesnila, co bylo příčinou pro toto rozhodnutí a kdy bylo učiněno, říká televizní stanice Polsat. Rodiče Greye emigrovali z Polska do USA, když byl ještě dítě. Ve Státech si změnil jméno. Podle oficiální biografie se v roce 2010 Grey vrátil do Polska, od května roku 2016 stál na pozici poradce v Politickém kabinetu Ministerstva zahraničních věcí Polska. V říjnu obsadil post náměstka ministra zahraničí v otázkách ekonomické diplomacie, americké a asijské politiky.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,662	Vedoucí skupiny Hmeimim: Prohlášení Kurdů o federalizaci je předčasné Prohlášení syrských Kurdů o federalizaci je předčasné a musí se o něm jednat v Ženevě, nemá nic společného s realitou, sdělil RIA Novosti vedoucí skupiny Hmeimim Iljan Mossad. „Naši přátelé Kurdové měli počkat, až budou všichni Syřané souhlasit s tímto velice choulostivým problémem. Je to předčasné gesto. V každém případě je ale symbolické. Nemá ale nic společného s realitou", řekl Mosaad. Podle jeho slov musí být dané rozhodnutí „bezesporu" projednáno v Ženevě.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,314	V DLR uvedli, že u Doněcku zahynul zahraniční žoldnéř Zahraniční žoldnéř, který bojoval na straně Kyjeva, zemřel v důsledku útoku ukrajinské armády poblíž doněckého letiště. Novinářům to sdělil zástupce velitele operačního velitelství neuznané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin. Zástupce velitele dodal, že se jednotkám DLR palbou ze střelných zbraní podařilo zvrátit chystaný útok. „Jak později bylo zjištěno v důsledku akcí ukrajinské strany, jež hrubě porušují minské dohody, zahynul žoldnéř z Gruzie," řekl Basurin.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,654	Hanba! Nevysílá se nic o výročí okupace Československa, zlobí se publicista Analytik Tomáš Haas se rozohnil nad tím, že v den výročí německé okupace Československa nenajdeme o ní v programu veřejnoprávní České televize de facto ani zmínku. Haas ve svém pojednání upozorňuje na svůj text před rokem, kdy se rovněž pozastavil nad tím, že výročí nacistické okupace probíhá bez povšimnutí vlády a médií. „Dnes se to opakuje. Média si povšimla jen toho, že současnou vlnu emigrace zavinil Putin, který uprchlíky posílá do Evropy ze Středního východu a severní Afriky letadly,“ poznamenává Haas. Na svém facebookovém profilu si však všímá, že okupace bude druhým tématem jednoho ze Studií ČT24. „Německou okupaci jsme zapomněli. Odpustili. Odpouštět je lidské a ušlechtilé. I já odpouštím německému národu to, co způsobili nacisté. I když chápu ty statisíce pozůstalých po hrdinech, kteří ve válce proti nacismu padli, i ty mezi námi, kdo přežili hrůzy koncentračních táborů, pro něž odpuštění je těžké. Ale realisticky, nelze dnes volat po nepřátelství k Německu za hrůzy, které se staly před zhruba třemi čtvrtinami století. I Izrael již po léta udržuje přátelské vztahy s Německem. I Rusové a Poláci – národy, které přinesly nejvíce obětí – odpustili. Odpouštět je šlechetné a dobré. Zapomenout 300 tisíc obětí nacismu a okupace ale je, a vždy bude, hloupé a nebezpečné,“ dodává Haas. A poznamenává, že jej mrzí, že na výročí nacistické okupace si nevzpomněla ani „jeho“ ODS. Rýpl si však i do Svobodných a do ČSSD. A vzpomíná i na jinou okupaci, sovětskou, která přišla o třicet let později. „Tu jsme dodnes nezapomněli, přestože měla své viníky i mezi námi. Má odůvodnit a stále vyvolávat naše nepřátelství k dnešnímu Rusku, které, stejně jako dnešní Německo, není Třetí říší, není, již čtvrt století, Sovětským svazem. Ta okupace měla, podle informací historiků, asi 130 obětí. Tu ale neodpouštíme, prý za ni musíme dnešní Rusko nenávidět a považovat ho za našeho nepřítele a potenciálního agresora,“ konstatuje s tím, že nepřipomínání nacistické okupace je hanbou a ostudou. Celý text Tomáše Haase: Tajemstvím druhé světové války není smrt Adolfa Hitlera. Má jím být okupace Československa. Tomáš Haas Před rokem jsem psal o tom, že výročí nacistické okupace probíhá bez povšimnutí vlády a medií. Byl jsem během dne opraven, během dne si media výročí trochu povšimla. Dnes se to opakuje. Media si povšimla jen toho, že současnou vlnu emigrace zavinil Putin, který uprchlíky posílá do Evropy ze Středního východu a severní Afriky letadly. Prokazatelně, prohlašuje ministr zahraničí Zaorálek. Ani pohled na dnešní program České televize neprozrazuje, že by výročí okupace stálo za pozornost České televizi. Ne, že by válku zcela zapomněla, je zde uvedeno, že televize uvede ve 13:05 cosi o konci války, o tajemství Hitlerovy smrti. Začátek války nestojí za zmínku. Německou okupaci jsme zapomněli. Odpustili. Odpouštět je lidské a ušlechtilé. I já odpouštím německému národu to, co způsobili nacisté. I když chápu ty, mezi statisíci pozůstalými po hrdinech, kteří ve válce proti nacismu padli a těch mezi námi,kdo přežili hrůzy koncentračních táborů, pro něž odpuštění je těžké. Ale realisticky, nelze dnes volat po nepřátelství k Německu za hrůzy, které se staly před zhruba třemi čtvrtinami století. I Izrael již po léta udržuje přátelské vztahy s Německem. I Rusové a Poláci, národy, které přinesly nejvíce obětí, odpustili. Odpouštět je šlechetné a dobré. Zapomenout 300 tisíc obětí nacismu a okupace ale je, a vždy bude, hloupé a nebezpečné. Zažili jsme i jinou okupaci, oproti té německé přišla o třicet let později, bude tomu brzy půl století. Tu jsme dodnes nezapomněli, přesto že měla své viníky i mezi námi. Má odůvodnit a stále vyvolávat naše nepřátelství k dnešnímu Rusku, které, stejně jako dnešní Německo není Třetí říší, není, již čtvrt století, Sovětským svazem. Ta okupace měla, podle informací historiků, asi 130 obětí. Tu ale neodpouštíme, prý za ni musíme dnešní Rusko nenávidět a považovat za našeho nepřítele a potenciálního agresora. A tak i dnes uvidíme spousty článků a prohlášení, jako to aktuální našeho ministra zahraničí. Co nevidíme a možná celý den neuvidíme, je vzpomínku na nacistickou okupaci a její oběti. Viz včerejší připomínku obětí nacismu v Brně, která se nesměla konat, protože budova, ve které byly vězněni a popravováni tisíce obětí nacismu, odbojářů i naprosto nevinných členů jejich rodin, "je pod opravou". Je to ostuda, je to hanba. Ale je to nová realita, na kterou si máme zvykat. Já si nezvyknuho. Doplnění z facebookového profilu Tomáše Haase: 12:30 V mediích stále ani zmínka o výročí nacistické okupace. Ale:ČT24 slibuje, že bude mít v půlhodinovém Studiu24 v 15.33 výročí okupace jako druhé téma, hned po primárkách v USA. Témata: USA: primárky v dalších pěti státech; Okupace Čech a Moravy v roce 1939)To je skutečně odvážné a někdo v ČT si to odnese.Takhle prolomit "Perpetuum silentium"...Ale nemlčí jen media. Snad ještě víc než mlčení medií mně mrzí to, že bývalá největší česká politická strana, kterou stále považuji za svou, ODS nenalezla důvod se k výročí nějak vyjádřit. Asi jim to ticho vyhovuje. Možná i to, je jeden z důvodů, proč se stala pro veřejnost nezajímavou stranou.A abych nebyl jednostranně zaujatý - totéž platí i o straně mně sympatické, Svobodných. A v nemenší míře i pro stranu jejich tradičních oponentů, Českou sociální demokracii.Ticho, které je zlověstnou připomínkou ticha hřbitovního.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,944	Asad: Damašek se snaží nepromarnit jedinou šanci na urovnání Damašek projevuje pružnost na ženevských jednáních, cílem je nepromarnit ani jedinou šanci na urovnání. Co se týče úspěchů syrské armády a ruské vojenské podpory, nezabrání to, ale pouze urychlí proces, prohlásil syrský prezident Bašár Asad v interview pro Sputnik. „Jsou ti, kdo z toho obviňují nás a Rusko, když se pokoušejí představit zásah Ruska kvůli čelení terorismu jako zásah kvůli podpoře prezidenta nebo syrské vlády, a tím jako překážku na cestě politického urovnání. Možná, že by to mohlo být tak, kdybychom neprojevili pružnost od samého začátku, kdybychom byli skutečně tvrdohlaví. Ale vrátíme-li se k politice syrského státu před pěti lety, pak jsme se ozvali na všechny návrhy bez výjimky, ze všech stran, dokonce nebyly-li přátelské," řekl Asad v úterý v rozhovoru s generálním ředitelem MIA Rossija segodnia Dmitrijem Kiseljovem. „Cíl spočívá v tom, abychom nepromarnili ani jedinou šanci na urovnání, aniž bychom ji nevyzkoušeli. Proto mohu stručně odpovědět na tuto otázku: ruská vojenská podpora, podpora přátel Sýrie, a vojenské úspěchy syrské armády — to vše urychlí proces politického urovnání, nikoli naopak. Nezměnili jsme náš postoj ani předtím, než jsme získali pomoc Ruska, ani potom," poznamenal.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
712	Babiš chce menšinovou vládu s ČSSD. A podporu od komunistů Hnutí ANO bude v nadcházejících týdnech vyjednávat o vládní spolupráci exkluzivně s ČSSD. Cílem je vytvořit menšinovou koaliční vládu, která by se opírala ve Sněmovně o podporu KSČM. Novinářům to dnes řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Rozhovory s ČSSD by podle něj měly trvat do 10. dubna. Předseda ČSSD Jan Hamáček na twitteru uvedl, že ČSSD je připravena jednat o podobě koaliční dohody. Před novináře ale zástupci sociálních demokratů po jednání s ANO nepřišli. Babiš předpokládá, že už na sjezdu ČSSD, který se koná 7. dubna, budou moct vyjednávači sociálních demokratů předložit výsledky jednání. "My předpokládáme, že jejich vyjednávací tým půjde na sjezd s jasnou nějakou dohodou, nebo nedohodou ohledně programu a účasti ve vládě. Podle mého názoru ten sjezd bude rozhodující, a pokud to bude pozitivní, tak budeme čekat na výsledek referenda," řekl. ČSSD už dříve oznámila, že rozhodnutí o účasti ve vládě přenechá hlasování všech straníků. "Hnutí ANO dnes konečně jasně řeklo, jaké vládní uspořádání preferuje. Naši experti jsou teď připraveni intenzivně jednat o podobě možné koaliční dohody. Nadále ale platí, že ji budou muset schválit všichni členové strany v referendu," napsal Hamáček. Na dnešní schůzce ANO s ČSSD podle Babiše probrali vyjednávači programové otázky, dotkli se i možného zastoupení sociálních demokratů ve vládě. Podrobnosti nesdělil. Vyloučil však, že by ANO ustoupilo požadavku některých sociálních demokratů, aby kabinet nevedl on sám. Požadavek vznesli v souvislosti s tím, že je Babiš obviněn z podvodu kvůli financování farmy Čapí hnízdo. Vyjednávání mezi ANO a ČSSD bude nyní pokračovat na úrovni expertních týmů, které budou pokračovat v diskusi o programových průnicích. Každý týden by se také měli setkat čelní představitelé obou uskupení. Programové rozdíly mezi stranami přitom přetrvávají. "Lišíme se v názoru na daně. Sociální demokraté navrhují progresivní daně, sektorové daně a další věci, kde jsme vyjádřili náš odlišný názor," řekl místopředseda ANO Richard Brabec. ANO a ČSSD mají ve Sněmovně dohromady 93 poslanců. Komunisté jich mají 15, pro získání důvěry by tak vládě ANO a sociálních demokratů stačil i odchod zástupců KSČM v době hlasování ze sálu.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
6,559	Nejnovější průzkum: ANO by vyhrálo volby, ČSSD daleko vzadu. Třetí by byli komunisté Hnutí ANO by nyní vyhrálo sněmovní volby s 27 procenty hlasů, druhá ČSSD by měla 17 procent. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury TNS Aisa, který dnes zveřejnila Česká televize. Oběma stranám ubyly oproti lednu tři procentní body hlasů. Agentura také uvedla, že oproti lednu klesla důvěra ve vládu, a to hlavně u voličů ČSSD. Za ANO a ČSSD, které nyní spolu s lidovci tvoří vládní koalici, by na třetím místě skončili ve volbách komunisté s 12 procenty. ODS a TOP 09 by volilo shodně 8,5 procenta lidí a do Sněmovny by se podle průzkumu dostala ještě KDU-ČSL s 5,5 procenta. Další současné sněmovní strany, tedy Úsvit a Svoboda a přímá demokracie (SPD), by zůstaly s 4,5 a čtyřmi procenty pod hranicí nutnou pro vstup do dolní komory Parlamentu. Rozdíl v podílu hlasů pro vedoucí ANO a ČSSD je podle TNS Aisa výrazně větší, než uvádějí průzkumy dalších agentur. Například podle posledního průzkumu CVVM by ANO mělo také 27 procent hlasů, ale druhá ČSSD 24,5 procenta. Průzkum Medianu dokonce dává oběma stranám téměř shodný podíl - ANO 24 procent a ČSSD 23 procent. K výsledkům TNS Aisa se blíží STEM, podle kterého by ANO získalo 29,2 procenta hlasů a ČSSD 19,7 procenta. TNS Aisa zjišťovala také důvěru Čechů v současnou vládu. V únoru podle průzkumu klesla z lednových 45 procent na 39 procent. Lidí, kteří nedůvěřují vládě, je 17 procent. "Zajímavé je, že z pohledu stranických preferencí ten největší pokles důvěry vládě nastal právě ze skupiny voličů ČSSD," řekl ČT spoluautor průzkumu Bronislav Kvasnička. Agentura ale uvedla, že dlouhodobě je důvěra ve vládu spíše stabilní. Nejníže byla důvěra lidí v současný kabinet podle agentury v listopadu 2014, kdy činila 36 procent, a naopak loni v lednu a květnu zaznamenala důvěra rekordních 46 procent. Průzkumu prováděla TNS Aisa v období od 20. do 26. února. Zúčastnilo se ho 1200 účastníků.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
3,226	Ruská armáda získala do výzbroje německé miniponorky Speciální jednotky ruské armády za poslední tři roky do výbavy získaly miniponorky pro pohyb v hloubce 60 metrů, podepsány byly čtyři smlouvy, oznámil RIA Novosti konstruktér Anthony Simmonds na zbrojním veletrhu Indo Defence 2016. První kontrakt s německou společností Rotinor byl podepsán v roce 2013. „Spolupracujeme s Ruskem už tři roky. Poslední kontrakt byl podepsán letos," řekl Simmonds a odmítl poskytnout jakékoliv podrobnosti kontraktů z důvodu „citlivosti tématu". Konstruktér uvedl, že v roce 2017 strany plánují uzavřít další kontrakt. Miniponorka Seabob black shadow 730 je dodávána speciálním jednotkám ve dvou verzích: pro dva a čtyři bojové plavce. Rychlost pohybu pod vodou je deset kilometrů za hodinu, elektromotor může pracovat v samostatném režimu po dobu tří hodin. Na druhé straně zástupce skupiny ECA (Francie) Jean Claude Alcouffe RIA Novosti řekl, že francouzské speciální jednotky používají samostatné miniponorky otevřeného typu Special Warfare underwater vehicle pro pohyb pod vodou v hloubce 50 metrů až šesti osob (dva piloti a čtyři bojoví plavci). „Tyto produkty vyvážíme, ale s Ruskem neobchodujeme," řekl Alcouffe.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
3,324	Sériová výroba samohybné houfnice Lotos bude zahájena v roce 2020 Samohybná kanonová houfnice Lotos může projít státními zkouškami v roce 2019 a v roce 2020 začne její sériová výroba, oznámil to generální ředitel Centrálního vědecko-výzkumného ústavu přesného strojírenství (CNIITOČMAŠ) Dmitrij Semizorov během páté všeruské soutěže v praktické střelbě. „Ano, máme termín, který byl určen státním zákazníkem. Musíme završit státní zkoušky v roce 2019 a od roku 2020 zahájit sériovou výrobu," řekl Semizorov. Podle něj proto, aby došlo ke zkrácení lhůty mezi začátkem vývoje zbraně až k jejím dodávkám, tento model byl od samého počátku konstruován pro sériovou výrobu. „Když jsme vyvíjeli tento model (zkušební model zbraně), tak jsme od začátku počítali s možností sériové výroby," řekl Semizorov.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,462	Šíří nenávist, tak ať zemře. Někteří lidé vzali odpor proti Donaldu Trumpovi hodně zostra. Čtěte Donald Trump je považován levicovými politiky, aktivisty, novináři i samotnými voliči za šiřitele nenávisti a největší pohromu pro celý svět. Někteří z nich nyní požadují na Twitteru jeho smrt. Odpůrci Trumpa ho po celou dobu vedení prezidentské kampaně obviňovali ze šíření nenávisti. A drtivá většina mainstreamových médií ho líčila jako největší zlo, jaké kdy Spojené státy potkalo. Jak se však nyní ukazuje, někteří z jeho „kritiků“ zacházejí mnohem dál, než toho byl schopen samotný Trump. Po vyhlášení výsledků voleb zejména v Kalifornii vypukly násilnosti, které mají na svědomí voliči Clintonové – a nyní na Twitteru tisíce lidí žádají přímo Trumpovu smrt. Nejde přitom zdaleka jen o ojedinělé komentáře – podobných děsivých tweetů se nyní objevují tisíce. „Pokud bude zavražděn Trump, nahradí jej viceprezident Mike Pence, který je snad ještě horší. Proto je potřeba zavraždit je rovnou oba,“ napsala uživatelka Twitteru s přezdívkou Molly, která za tento trestně stíhatelný komentář získala přízeň dalších dvou tisíc uživatelů. Jen o něco málo méně z nich potom tento koment „retweetlo“ dál. Skutečně velké množství odpůrců Trumpa se zcela vážně a otevřeně zabývá „dilematem“, jestli by k něčemu byla „jen“ vražda samotného Trumpa. Někteří navrhují zabít je oba a jiní zase, že největší zlo vlastně nepředstavuje samotný Trump, ale právě jeho viceprezident. A to zdaleka ne všichni autoři těchto komentářů vystupují na Twitteru pod svoji přezdívkou, ale jsou s největší pravděpodobností přihlášeni pod svým občanským jménem. Neméně bizarní je potom zcela vážně míněný tweet, ve kterém se jistá žena chlubí tím, že o vraždě Trumpa se zmiňuje i její malá dcera. „Tomu snad ani neuvěříte, ale moje dvouletá dcera nyní plánuje, jak zavraždit Trumpa. Jsem na ni opravdu moc pyšná,“ napsala uživatelka Twitteru „braixenfan44“, a ještě do svého děsuplného komentáře zahrnula několik láskyplných smajlíků s malými srdíčky. V historii Spojených států byli zavražděni hned čtyři prezidenti. Jako první byl v roce 1865 zavražděn Abraham Lincoln, kterého o šestnáct let později následoval James A. Garfield. Na začátku 20. století tímto způsobem skonal i 25. prezident USA William McKinley. Za asi nejznámější oběť atentátu je považován John F. Kennedy, který byl zastřelen v roce 1963 v Dallasu. V březnu 1981 potom přežil pokus o atentát Ronald Reagan, ke kterému je Trump občas přirovnáván.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,949	To je kšeft: USA vyhlásily oficiální zakázku na „podporu demokratických médií“. V EU Úřad pro demokracii, lidská práva a práci (DRL) amerického ministerstva zahraničí tento měsíc vypsal otevřenou soutěž pro zájemce, kteří chtějí zajistit obyvatelům Maďarska „lepší přístup k objektivním informacím v médiích o domácích i světových problémech“. Spojené státy jsou často obviňovány ze snahy ovlivňovat politické i společenské dění po celém světě. Jak však ukazuje tento projekt, zdaleka se vždy nemusí jednat o vojenské zásahy, jaké se v posledních letech uskutečnily například v Afghánistánu nebo v Iráku. Ovlivňovat celospolečenskou atmosféru může americká administrativa právě i prostřednictvím různých projektů, které ve finále realizuje za peníze daňových poplatníků nevládní nezisková organizace. Je poněkud pikantní, že jeden z těchto projektů by měl být realizován právě v Maďarsku, jehož vláda v čele s Viktorem Orbánem přitom patří k nejhorlivějším podporovatelům Trumpovy administrativy. Neméně paradoxní je, že současný americký prezident tak v podstatě dává další z možnosti, jak působit v Maďarsku, například neziskovkám George Sorose, který je maďarskou vládou považován za veřejného nepřítele číslo jedna. Žadatelé o finanční grant jsou vyzváni, aby podali přihlášku do ledna příštího roku a mohou se ucházet o finanční sumu mezi 500 000 až 700 000 dolary. Projekt by měl dle požadavků DRL trvat mezi osmnácti až čtyřiadvaceti měsíci. Většina z témat, která by měla být v rámci projektu akcentována, se fakticky nijak netýká politiky. Mělo by jít o výuku angličtiny a další vzdělávací projekty, humanitární pomoc, půjčky na rozvoj podnikání atd. Ve dvou bodech však chystaný projekt může budit v očích maďarské vlády jisté pochybnosti, protože do značné míry připomíná aktivity v zemi, které jsou přisuzovány zmiňovanému Sorosovi. Jak se uvádí v pokynech pro žadatele o finanční grant, projekt by měl zahrnovat „iniciativy zaměřené spíš na diaspory než na domácí obyvatelstvo“. Zkrátka a dobře, projekt by měl podporovat etnické, náboženské a další menšiny v zemi. Druhým ožehavým tématem je „teoretické zkoumání otázky lidských práv a demokracie“, které nepřímo naznačuje, že vláda Viktora Orbána v této oblasti poněkud zaostává. Nezvyklý je z pohledu celkového zaměření Úřadu pro demokracii, lidská práva a práci i výběr samotné lokality, kde by měl být projekt realizován. Pod patronací DRL aktuálně probíhají po světě projekty za přibližně 400 milionů dolarů, z nich plná polovina této částky souvisí s Irákem. Na evropském kontinentu se DRL dle informací na svém webu soustředí výhradně na státy bývalého Sovětského svazu a Balkán. Aktuálně tak, aspoň podle oficiálních informací, americkými daňovými poplatníky financované nevládní neziskové organizace operují v Rusku, Bělorusku, Ázerbájdžánu, Gruzii a dále v Bosně a Hercegovině a Srbsku. Do těchto zemí americká vláda „investovala“ téměř 100 milionů dolarů.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,824	Palba a rychlost: nejlepší bojová vozidla pěchoty na světě Na rozdíl od obrněných transportérů mohou bojová vozidla pěchoty nejen dopravit pěchotu na válečné pole, ale i pomoci jí silnou střelbou. Sputnik uvádí výběr nejpopulárnějších BVP světových armád. Jedno z nejrozšířenějších a nejzasloužilejších bojových vozidel — BMP-2 — bylo „pracovním koněm" sovětských motostřelců. Konstrukčně jednoduché a nenáročné BMP-2 nejednou zachraňovalo svou posádku v horkých okamžicích Afghánské války a dalších konfliktech. V roce 1981 hlavní konstruktér BMP-2 Blagonravov se skupinou odborníků přijel do Afghánistánu, aby se podíval, jak se jeho nové vozidlo zkouší v nových podmínkách. Vojáci ho přivítali s nadšením. „Máme nové BMP (BVP) s „třicítkou". Toto vozidlo je to, co je třeba: dušmani se ho bojí a nazývají ho „šajtan-arba", řekl jeden z důstojníků během setkání s konstruktérem. Vedení se zřejmě definitivně rozhodlo přijmout BMP-2 do výzbroje právě po této epizodě. Od výrobců Tygra Německé BVP Marder je jedním z nejúspěšnějších vzorků obrněné techniky poválečné Západní Evropy. Od konce 60. let německý průmysl vyrobil pro bundeswehr více než dva tisíce takových strojů. Pevný ocelový trup ze svařených pod určitým úhlem plátů valivého pancéřování spolehlivě chrání tříčlennou posádku a sedm výsadkářů před kulkami a střepinami. BVP vyrobila firma Reistal-Henschel, známá svým tankem Tiger. Hlavní zbraní Marderu je 20milimetrové automatické dělo Mk20DM5 Rh202 s tempem střelby až 1000 výstřelů za minutu. Ke střelbě na pěchotu a automobilovou techniku se používají tříštivě a trhavé náboje, k boji s BVP a BTR protivníka — subkalibrové protipancéřové. Druhé v pořadí jistě prostřelí pod úhlem pancíř o síle dva palce ze vzdálenosti 1,5 km. K boji proti živé síle protivníka existují dva 7,62milimetrové kulomety MG3A1: jeden je spárovaný s dělem, druhý je instalován na zádi. Těžké BVP M2 Bradley přešlo do výzbroje americké armády v roce 1981 a okamžitě si vybojovalo popularitu u pěchoty. V první řadě kvůli své pro tento typ auta bezprecedentně vysoké pancéřové ochrany. Jeho zvláštností jsou mezi sebou umístěné štíty z oceli různé tvrdosti. Takový „listový piroh" s jistotou zadrží dopad 30milimetrových protipancéřových střel. Pro ochranu před kumulativními granáty RPG se může instalovat dynamická ochrana. Pěchotní skupina může opustit Bradley přes vrchní příklop nebo, což je cenné v boji, přes zadní východ a krýt se před palbou protivníka karoserií auta. Celkově takových BVP stihli Američané „nalisovat" přibližně sedm tisíc kusů. Úspěšně je používali v Irácké válce a dalších ozbrojených konfliktech. Francouzský charakter Plovoucí „Francouz" AMX10P je jedním z nejlehčích BVP na světě. Vozidlo vytvořené v roce 1970 je svařeno z plátů hliníkového brnění a podle kompozice je podobné Marderovi a sovětské „dvojce". Pláty vydrží dopad kulometných nábojů velkého kalibru, ale před dělovými a kumulativními granáty pravděpodobně posádku nezachrání. Nadvěžové zařízení zahrnuje 20milimetrovou automatickou pušku M693 a s ní spárovaný 7,62milimetrový kulomet. Puška vypustí za minutu 700 tříštivých nebo protitankových střel a je efektivní na vzdálenost do půl kilometru. Některé BVP ve výzbroji francouzské armády jsou vybavovány protitankovými řízenými raketami Milan. Pro nasvícení cílů v noci je instalován reflektor.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
3,002	Už je jasné, kdy se bude probírat policejní žádost o Babišovo vydání Sněmovní mandátový a imunitní výbor se příští úterý začne zabývat novou policejní žádostí o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Novinářům to řekl předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). Členové výboru, který doporučí, zda by měli poslanci Babiše a Faltýnka vydat, mají žádost policie k dispozici od nového šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) od čtvrtka. Výbor se dnes podle Grospiše zabýval termínem a programem příští schůze. Na ní by měl nejprve jednat o tom, kolik bude mít místopředsedů a následně je volit. „Pak bude na programu financování pro politické strany na základě výsledku voleb,“ uvedl Grospič. Dalším bodem programu bude žádost o vydání Babiše a Faltýnka. Členové výboru by měli vybrat zpravodaje a rozhodnout o další proceduře. „Musí být dána možnost oběma poslancům, kterých se žádost týká, aby se vyjádřili. Lze očekávat, že padnou různé návrhy na postup, případně dožádání dalších materiálů,“ konstatoval Grospič. Šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek novinářům řekl, že navrhne, aby výbor požádal policii o možnost nahlížet do spisu. Podobně jako při minulém rozhodování o žádosti by mohli také poslanci požádat, aby se dostavili policejní vyšetřovatel či státní zástupce. „Já, určitě bych se na to chtěl osobně povídat, protože se chci rozhodovat kvalifikovaně,“ řekl Michálek. Novou žádost o Babišovo a Faltýnkovo vydání k trestnímu stíhání kvůli případu dotace na výstavbu farmy Čapí hnízdo doručila policie do Sněmovny v úterý. Bylo to ještě v době, kdy dolní komora neměla ustavený mandátový a imunitní výbor ani zvoleného předsedu. Výbor plnohodnotně vznikl ve středu, ve stejný den poslanci zvolili Vondráčka do čela Sněmovny. Babiš postup policie očekával, zkritizoval jeho rychlost. Podle něj ukazuje na to, že jde o čistě politickou kauzu a že z něj „má korupční systém ohromný strach“. Sněmovna oba poslance vydala k stíhání letos v září, v minulém volebním období. Potom, co Babiš a Faltýnek obhájili poslanecký mandát v říjnových volbách, nabyli v plném rozsahu imunitu a jejich trestní stíhání bylo přerušeno. O vydání k stíhání proto nyní bude muset znovu rozhodnout Sněmovna v novém složení. Pokud by poslance nevydala, policie by případně mohla pokračovat v jejich stíhání až potom, co by jim mandáty skončily. Policie obvinila vedle Babiše a Faltýnka kvůli padesátimilionové dotaci dalších devět lidí včetně Moniky Babišové. Babiš je podezřelý z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnka policie podezírá z dotačního podvodu.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,714	Horníci upozorňovali ministry na tunel v OKD. K ničemu to však nevedlo Horničtí odboráři tvrdí, že mají indicie o tunelování společnosti OKD. O vývoji v těžební společnosti dnes v Karviné jednali s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (oba ČSSD). Z jednání ale odcházeli nespokojeni, protože podle nich nepřineslo nic zásadního. "Mám informace o tom, že docházelo k poškozování společnosti bývalými vlastníky. Například v roce 2010 přeúvěrování zhruba 20 miliard, kdy úroky byly ve výši tří procent a zvedly se na osm procent. To znamená, poškození této společnosti jenom za jednu tuto transakci stála OKD jednu miliardu korun," řekl novinářům po jednání Jan Sábel, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. O této skutečnosti informoval i ministry, kteří by podle něj s pomocí odborníků měli nechat prověřit, zda neexistoval úmysl tunelovat společnost. "My jsme přesvědčeni o tom, že ano, ale aby se to prokázalo," řekl Sábel. Podle něj v roce 2006 až 2012, kdy byl zisk společnosti zhruba kolem 30 až 40 miliard, si firma vzala úvěr na dividendy a odměny ve výši 65 miliard korun. "Zároveň 20 miliard korun a úroky, které tam byly ve výši tří procent, přeinvestovala nebo přeorganizovala na osm procent. Firma si vlastně vzala dražší půjčku," míní Sábel. Z dnešního jednání se zástupci vlády odboráři odcházeli rozladěni. Vadí jim, jak říkali, že se o dalším dění a vývoji ve společnosti nedozvěděli prakticky nic nového. "Máme celý sociální program, který je připravený, to je v pořádku, ale pokud jde o jednání s OKD, tak vláda nám nic nového neřekla, protože s vedením OKD, ani NWR se jednat nedá," řekl Sábel. Podobně reagoval i předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík. Jednání podle něj bylo velmi nepříjemné. "Mám-li být upřímný, v zásadě se ty věci nepohnuly, nedozvěděli jsme se nic zásadního. Vláda tvrdí, že nemůže dělat téměř nic a že nemá informace od vlastníků a nemá vlastně s kým jednat," podotkl Pytlík. Podle něj by vláda měla zasáhnout. OKD je v existenčních problémech, hlavně kvůli klesajícím cenám uhlí. Těžba je pro firmu ztrátová i přes úsporná opatření, hrozí uzavírání dolů a propouštění. Kromě pracovníků OKD jsou ohrožena i místa tisíců lidí v navazujících profesích. Právě ministerstva práce a průmyslu chystají seznam opatření, jež mají pomoci propouštěným. OKD patří společnosti New World Resources (NWR), jež má nového majitele - skupinu Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři nadnárodní investiční společnosti, dosavadní věřitele firmy.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
4,395	Tak takhle se vařilo v ČSSR před 40 lety! Změnilo se něco? Od roku 1975 se změnilo opravdu hodně. Ale co jídlo? Jíme pořád to stejné? To si můžete porovnat sami díky propagačnímu kalendáři „Dobrou chuť v roce 1975“, který tehdejším hospodyňkám usnadňoval rozhodování v kuchyni. Zdroj: vitality.cz	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
2,580	Mirek letí vzhůru! Raketově. Ale Langšádlová se na ,,Topola“ zlobí a Respekt také nepíše hezky Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová se zlobí kvůli kandidatuře Mirka Topolánka. Ten si na poslední chvíli sehnal podpisy zákonodárců a rozhodl se podat svou kandidaturu. „Kandidatura Mirka Topolánka je projevem naprosté nezodpovědnosti. Šanci na zvolení nemá, šanci ohrozit volbu slušného prezidenta má, a tak vlastně nahrává Zemanovi a jeho proruské klice,“ nechala se slyšet Langšádlová. „Mirek Topolánek už má u TipSportu lepší kurz než Michal Horáček,“ dodává pak k aktuálnímu politickému vývoji Miloš Gregor. U Tipsportu pak padal kurz Jiřího Drahoše na 3:1, kdežto Topolánkův roste z ranních 11 na 8:1. Ve Fortuně se pak drží pořád na 11. Komentátor Ondřej Kundra se na serveru Respekt.cz v souvislosti s kandidaturou Mirka Topolánka zamyslel nad tím, že bývalý premiér za ODS evidentně chytil druhý dech. „ODS, která ho vysílá, si po volbách věří; říká, že překonala minulost a pád do hlubin. Jenže Topolánek není muž bez minulosti. Jeho vláda měla řadu afér (Dalík, armádní zakázky, Řebíček, kmotři v krajích) a provázela ji arogance a vulgarita, s níž se coby premiér rozhodně nekrotil,“ zmínil Kundra s tím, že je nyní otázkou, jak vážně to Topolánek se svou kandidaturou proti Miloši Zemanovi myslí. Původní text ZDE „Nebo lépe řečeno, jestli vůči němu může uspět a jaké vůbec budou důsledky jeho kandidatury,“ dodal Kundra a vzpomněl na to, jak Zemanovi lidé pomohli Topolánkovi k vládě. „Topolánek chová k Zemanovi respekt – a není jasné, jak by se zachoval, kdyby Zeman postoupil do druhého kola s někým jiným. Podpořil by ho? V případě, že Topolánek do druhého kole (zřejmě opět se Zemanem) projde, je otázka, zda skutečně může ve finále uspět. Začnou se opět připomínat s ním spojené kauzy a větší část voličů zůstane věrná Zemanovi; nehledě na to, že může Topolánek už v prvním kole rozdrobit podporu pro jiné kandidáty,“ uzavřel Kundra s tím, že Topolánkova kandidatura tak může nakonec pomoci právě Zemanovi.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
311	Arabky, které si podmanily Západ Talent a krása neznají hranice. Toto dokazují ženy původem z Blízkého východu, které se proslavily na Západě. Pokochejte se jejich trochu nevšedním a tajemným východním půvabem.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,738	Hynek Kmoníček vidí na obzoru skutečnou katastrofu. Erdogan má Evropu v hrsti a v pondělí to pocítíme Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček se v dnešním vydání MF Dnes zamyslel nad pondělním summitem EU s Tureckem o uprchlické krizi. Podle něj stojí v lepší vyjednávací pozici prezident Erdogan. „Evropa ani on však nemůžou příliš otálet s dohodou, protože všichni mohou v případě neúspěchu hodně ztratit,“ dodal však. Podle Kmoníčka si je Erdogan dobře vědom toho, že čas mu zatím nahrává do karet. „V jeho zemi čeká více než 2,5 milionu uprchlíků připravených překročit hranice Schengenu a EU si poměrně nemoudře nepřipravila plán B. Pokud se Turecko o běžence nepostará, má Evropa potíže. Není totiž připravena na brutální verzi reálpolitiky 19. století, to jest na oznámení, že je to prostě jen jeho problém,“ poznamenává Kmoníček. Věnuje se však také situaci německé kancléřky Angely Merkelové. Ta podle něj ví, že podaří-li se jí vyjednat s Erdoganem obhajitelné finanční a politické podmínky, za kterých Turecko většinu uprchlíků vstřebá samo, bude muset v rámci výměnného obchodu ještě přesvědčit Evropu, aby si alespoň část současných běženců z Turecka přerozdělila. „Kancléřka musí očekávat, že diskuse o kvótách opět narazí na pomalu se zvětšující skupinu zemí okolo Visegrádu a že jediným možným kompromisem může být zřejmě rovnice ‚kvóty ano, ale dobrovolné‘. Visegrádské země budou navíc pozorně sledovat, jestli tlak, který na ně bude jistě vyvinut, nebude větší než ten směřující proti Turecku,“ konstatuje Kmoníček. Zároveň si všímá, že Turecko si dokáže velmi dobře ohlídat své hranice. „Skoro nikdo dnes odtamtud nepřechází přímo do Bulharska, jakkoliv jde o nejkratší, a tudíž nejlevnější cestu. Turecko-bulharská hranice, jen pár hodin cesty od Istanbulu, je totiž dobře hlídaná. Všichni raději volí podstatně složitější způsob a ‚zkratku‘ složitě obcházejí přes Řecko a Makedonii,“ píše Kmoníček. Merkelová zase podle jeho názoru hraje o to, že podaří-li se jí zregulovat a postupně uzavřít východní migrační trasu, zpětně ospravedlní některé svoje kritizované kroky. „Riziko pro Evropu nyní spočívá ve výsledku summitu. Pokud jím bude jen další summit, mohou se stavidla před uprchlíky za nedefinovatelný čas protrhnout úplně,“ konstatuje závěrem Kmoníček s tím, že EU bude v pondělí připravovat balíček, který nejvíc ze všeho připomíná výbušné zařízení s několika rozbuškami.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
5,840	Já věřím panu Bradymu a ministru Hermanovi, sdělil PL profesor Jan Pirk ROZHOVOR Uznávaný chirurg profesor Jan Pirk sice prožil státní svátek 28. října v Japonsku, kde byl s delegací přijat japonským císařem a císařovnou, ale na spory kolem přijetí dalajlámy a vyznamenání pana Bradyho si udělal jednoznačný názor. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana neudělit státní vyznamenání oběti holocaustu a bojovníkovi za demokracii Jiřímu Bradymu nepovažuje za moudré státnické rozhodnutí. Sledoval jste situaci, která se vyvinula po přijetí dalajlámy na ministerstvu kultury, pokračovala sporem kolem nevyznamenání oběti holocaustu pana Jiřího Bradyho, neúčastí politiků na slavnostním večeru ke státnímu svátku 28. října a shromážděním na Staroměstském náměstí? Já bych řekl, že to je mnoho povyku pro nic. Podle mne přijetí dalajlámy ministrem kultury nemá žádný dopad na naši ekonomiku a hospodaření, protože velké podniky a celá ekonomika fungují bez ohledu na konání politiků. Možná se tím jen někteří politici snaží získat nějaké body. Jak jste prožil státní svátek 28. října vy osobně? Musím říci, že jsem 28. října byl na služební cestě v Japonsku, kde jsem zažil krásné okamžiky, protože naši delegaci přijal japonský císař a japonská císařovna. A měli jsme možnost si s nimi popovídat. Takže vyznamenávání na Pražském hradě jsem viděl jen přes internet. Ale to, že pan Brady byl vyškrtnut ze seznamu vyznamenaných, osobně nepovažuji za moudré státnické rozhodnutí. Stejně smýšlí i řada politiků, kteří se snažili napravit ostudu, proto panu Bradymu předali jiná ocenění, ať už například předseda vlády, Poslanecká sněmovna nebo olomoucká univerzita. Ale pohoršení vyvolalo i prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kteří chtěli ujistit čínské představitele, že přijetí dalajlámy ministrem a dalšími politiky neznamená změnu v česko-čínských vztazích. Někteří kritici to označili za servilitu vůči totalitní velmoci. Jak jste to vnímal? Myslím, že to bylo zbytečné, že se strachujeme zbytečně. Škodovka určitě nepřestane vyvážet svoje auta do Číny, protože byznys na tohle nehledí. O tom jsem přesvědčen. Ale myslím, že celá naše republika je jako jedno průměrné čínské město, my nejsme v porovnání s Čínou vlastně nic. Je to přeceňování významu, že to, co tady uděláme, se odrazí na vzájemných vztazích. Samozřejmě je dobré obchodovat s každým, ale nemyslím, že obchod bude na něco takového zásadně reagovat. Spíš mě překvapuje, že se nikdo nepozastavil nad tím, že to může rozladit Izrael. Kvůli tomu, že se někdo sešel s dalajlámou, píší politici prohlášení, ale že to mohlo oprávněně rozzlobit Izrael, nikoho nenapadne. Odlétáte na služební cestu do Izraele. Očekáváte, že tam na toto téma třeba přijde řeč? Myslím, že ne. Jedeme na zdravotnickou misi, myslím, že o tomhle mluvit nebude. Máme domluvených několik schůzek na oddělení srdeční chirurgie, na oddělení srdečního selhání. Nemyslím, že by svět nějak moc zajímalo, kdo dostane v Česku státní vyznamenání. Jak se jako lékař díváte na utužování vztahů s Čínou, která veřejně přiznává, že využívá k transplantacím orgány od takzvaných vězňů svědomí? Tedy osob zadržovaných za své přesvědčení, například stoupenců Fa-lun-kung, Tibeťanů, Ujgurů a křesťanů? Díky tomu Čína jako jediná země dokáže zajišťovat orgány v rekordním čase a množství. Je to úplně jiná kultura, v naší západní civilizaci je takové jednání kriminální čin. Tady je to naprosto nepřípustné. Zajímavá byla i reakce Číny na prohlášení čtyř nejvyšších českých ústavních činitelů v tom smyslu, že za slovy by měly následovat činy. Není to typický postoj totalitní velmoci k malé zemi? Ale jsme přece součástí Evropské unie, NATO, neměli bychom vystupovat sebevědoměji než v minulosti, když jsme byli v područí tehdejšího Sovětského svazu? To máte naprostou pravdu. To určitě ano. Ale já vlastně ani nevím, jestli Čína nějak reagovala na přijetí dalajlámy. Reagovala na to čínská velvyslankyně, po přijetí dalajlámy ministrem kultury navštívila Pražský hrad, kde se setkala s ředitelem zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynkem Kmoníčkem. A poté vydali prezident, premiér a předsedové obou komor Parlamentu společné prohlášení, ve kterém se mluvilo o respektu k „územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“. Myslím, že to, že velvyslankyně na Hradě byla, patří ke koloritu diplomatických služeb a že jsme na to neměli takhle přehnaně reagovat. Ani vlastně nevím, jestli ústavní činitelé napsali prohlášení jako soukromé osoby, nebo jako vedení státu. Pokud to napsali jako představitelé vedení státu, měly by to schválit obě komory Parlamentu. Přece tu máme dvoukomorový parlament, který by k tomu měl sloužit. Oni osočují ministra Hermana, že přijal dalajlámu bez souhlasu vlády, přitom sami také podepsali něco, s čím třeba Parlament nesouhlasí. Je to stejné. Říkal jste, že z mezinárodního pohledu nestojí vůbec za pozornost, že český ministr kultury, který má v gesci i církve a náboženské společnosti, přijal nejvyššího představitele jedné z náboženských společností – dalajlámu. Měl by kvůli tomu odejít z funkce, jak ho vyzýval Pražský hrad? Berme to tak, že asi někdo chce být ministrem kultury. A připadá vám to adekvátní k tomu údajnému prohřešku, tedy že přijal dalajlámu přes nesouhlas prezidenta i ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka? Samozřejmě, že ne. Vždyť žijeme v demokracii, nežijeme v diktatuře. Pořád si u nás lidi nezvykli na to, že když má někdo jiný názor než on, není to jeho nepřítel. V demokracii to tak prostě je, někdo má takový názor, někdo onaký. Od toho je to demokracie. Takže máte pocit, že ani po více než šestadvaceti letech od pádu totality jsme se nenaučili žít v demokracii? Vůbec ne, vůbec jsme si na demokracii nezvykli. Přežívají v nás pořád rysy agresivity, totality. Je to vidět všude, na silnicích, na chování lidí navzájem. Není to i tím, že takový přístup ke kritikům, k lidem s odlišným názorem má právě i prezident České republiky? Ukazuje se, že důvodem, proč pan Jiří Brady nedostal slíbené vyznamenání, byl jakýsi akt pomsty za to, že jeho synovec přes nesouhlas hlavy státu přijal dalajlámu. Není to nedůstojné prezidenta republiky? Už jsem řekl, že to nepovažuji za moudré státnické rozhodnutí. Pražský hrad ovšem do poslední chvíle popíral, že pan Brady byl dodatečně ze seznamu vyznamenaných vyškrtnut, že mu vůbec někdo z Hradu volal. Nemohlo to být přece jen jinak? Pan Jiří Brady v rozhovoru pro Českou televizi popisoval, kdo mu volal, co mu říkal, co má udělat, koho si může na Pražský hrad přivést, že o vyznamenání nemá mluvit. Vzhledem k jeho celoživotním morálním postojům bych spíš pochyboval o té druhé straně. Takže věříte v tomto případě panu Bradymu a ministru kultury Danielu Hermanovi, a ne Pražskému hradu a prezidentovi? Ano.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
7,954	Turecko se chová na hraně vydírání. Ale v jejich kultuře je to asi normální, obává se lidovec EU konečně začíná naslouchat Česku. Současně nelze vyloučit, že bude v život uveden systém kvót, jenž byl proti naší vůli schválen před tři čtvrtě rokem, ale doteď nezačal fungovat. Možná se to změní kvůli dohodám s Tureckem. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) má za to, že především Německo chybovalo, když šlo tolik na ruku Turecku. Pokusil se také popsat proč. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v úterních Událostech, komentářích České televize sdělil, zda nám dohoda EU a Turecka skutečně pomůže zastavit uprchlickou vlnu mířící do Evropy. Plán počítá s vyhoštěním tisíců ilegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka. Evropské státy by naopak měly přímo z Turecka přijímat Syřany, kteří mají nárok na azyl. Systém jeden na jednoho možná uvede v život kvóty „To jednání Turecka je na hraně vydírání. Pohybujeme se na rozhraní dvou světů, dvou kultur. To, co je v jednom okruhu považováno za vydírání, je v okruhu druhém vnímáno jako normální,“ zahájil Benešík. Evropa podle jeho názoru udělala chybu, když Turecku řekla, že se bez něj neobejde. Turci na to teď hrají. „EU nepřipravila variantu B, která by s Řeckem nepočítala vůbec nebo ho alespoň tolik neprotežovala,“ doplnil. Je přitom přesvědčen, že plán B bylo možné připravit. Podle jeho názoru lze hájit vnější hranici Schengenu. Nebude to snadné, ale podle Benešíka to bude možné. Zmínil i plán výměny uprchlíků „jeden za jednoho“, o němž se mluví. Systém výměny jednoho uprchlíka z Řecka za jednoho uprchlíka ze Sýrie by mohl pomoci naplnit plán na kvóty, který byl přijat proti naší vůli. „Ten systém je neúčinný. Byl přijat před tři čtvrtě rokem, ale na jeho základě do Česka nepřišel jediný uprchlík,“ připomněl křesťanský demokrat. Česko na to poukazovalo dlouhodobě a další evropské státy se k našemu názoru postupně přidávají. Stojí za pozornost, že kritické hlasy na adresu Merkelové zní např. už i z Rakouska. Není to přitom tak dávno, co Rakušané přijímali všechny migranty a pouštěli je dál do Německa, pokud o to stáli. Německo se bojí o Balkán Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na jedné straně říká, že migranty je třeba prověřovat, neúspěšné žadatele vracet domů a tak podobně, ale na straně druhé odmítá tezi, že tzv. balkánská uprchlická cesta je nyní uzavřena. Podle předsedy vlády je to přitom realita. Německo se podle Benešíka obává jedné věci. Má strach z problémů na Balkáně. Tamní státy by teoreticky nemusely nápor migrantů vydržet. A zhroucení Balkánu si Německo rozhodně nepřeje. Ale berte to jen jako můj odhad,“ zdůraznil host.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
6,895	Petr Robejšek: Evropa je teď bojiště, kde musíme válčit. Cítím, že Češi chtějí bránit svůj způsob života Český politolog, ekonom a komentátor Petr Robejšek se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k aktuální politické situaci v České republice i v Evropě. Nedávné teroristické útoky v Bruselu podobně jako loni v listopadu dle řady analytiků ukázaly na křehkost Evropy neschopné se vůči takovým hrozbám jakkoli bránit. Scénář bývá podobný – útok, slova soustrasti a nutnosti držet pospolu a bojovat za zachování západní demokracie, zvýší se bezpečnostní opatření v ulicích, časem to vyšumí, přijde další teror a vše se opakuje. Nakolik je možné říci, že jsme v současné době jako Evropa naprosto bezbranní a teroristé mohou bez větších překážek zaútočit kdekoli a kdykoli se jim zachce? Teroristická válka je na evropském kontinentě v plném proudu. My obyčejní občané se však dozvídáme pouze o prohraných bitvách. Jedna taková se odehrála v před pár dny v Bruselu. Naprosto bezbranná však Evropa jistě není. A zcela určitě se bezpečnostním orgánům mnoha evropských zemí podařilo „bezhlučně“ zabránit nějakým atentátům. O tom se však veřejnost, řekl bych z dobrých důvodů, nedozví. Evropské vlády by však měly konečně vzít na vědomi to, že musí radikálně omezit svůj boj za cokoliv kdekoliv ve světě a o to energičtěji bojovat za svou civilizaci na vlastní půdě. Je omyl myslet si, že terorismus se dá porazit v Sýrii nebo v jiných arabských státech. I kdyby tamější boje mávnutím kouzelného proutku okamžitě skončily, tak bude válka teroristů proti Evropanům pokračovat. Jedna z klasických čínských vojenských pouček říká: „Na Východě hlomozit a na Západě napadnout.“ Strategie ISIL tomu odpovídá. Místo, kde teroristé plánují a provádějí nejdůležitější operace není Blízký východ, nýbrž západní metropole. Již po listopadových útocích v Paříži jsem v článku pro MF Dnes upozorňoval na to, že nejdůležitější bojiště proti teroru nejsou Sýrie nebo Irák, nýbrž Evropa. To se opět potvrdilo. V rámci zamezení opakování teroristických útoků se objevují různé, často i protichůdné návrhy řešení. Exministr Cyril Svoboda říká, že Evropa musí stát v jednom šiku a říct, že se nedáme a nesmí dojít k uzavírání hranic s tím, ať si každý brání sebe. Jiní naopak říkají, že bychom měli neprodyšně uzavřít hranice, protože na Západě už je džihádistů tolik, že naší záchranou může být nepustit si je sem. Řekněme si teoreticky, bez ohledu, na co by existovala v EU politická vůle, jaká řešení by byla nejefektivnější? Jak tvrdě musíme jednat? A kam až zajít, abychom nešli proti vlastním hodnotám a morálce? Bylo by jistě dobré, kdyby se Evropa bránila v „jednom šiku“. Ale bohužel víme, že Evropa jako celek není akceschopná ani v mnohem jednodušších otázkách. Otevřené hranice by proto byly rozumné pouze tehdy, kdyby byly vnější hranice EU dokonale kontrolované. Myslím, že by mi v tom pan Svoboda dal za pravdu. Jelikož tomu tak není, tak je dle mého názoru striktní národní kontrola hranic nezbytná. Podaří se tak snáze odlišit hospodářské migranty od skutečných uprchlíků a roste i šance objevit mezi migranty teroristy. Otázka po vlastních hodnotách je pro chování a úspěšnost západních zemí klíčová. Z povahy konfliktu totiž plyne, že můžeme být úspěšní pouze tehdy, když přizpůsobíme způsoby našeho boje útočníkovi. Platí totiž následující: Když jsou morální hodnoty součástí nebo dokonce hlavním důvodem vojenské akce, nemohou být zároveň měřítkem pro správnost způsobu jejího provedení. I za „dobro“, „spravedlnost“, „právo“ a „humanismus“ se musí bojovat tvrdě. A chceme-li dosáhnout úspěchu, tak musíme být dokonce připraveni na to, že někdy v boji proti bezpráví utrpí někdy škodu i ti, kterým chceme k právu pomoci. Způsob boje bohužel určuje ten, který má nižší morální standardy. Když to odmítneme respektovat, tak jsme předem prohráli. Vypjaté debaty se vedou rovněž o tom, zda vůbec a pokud ano, do jaké míry souvisí migrační krize s rostoucím počtem teroristických útoků v Evropě. Je možné jednoznačně říci, jak to je? Nakolik migrační krize a příchod anonymních uprchlíků učinila starý kontinent a jeho původní obyvatele ohroženější? Migrační krize zhoršila bezpečnostní situaci kontinentu v těchto ohledech: To, že teroristé migrační vlnu používají pro svoje účely, se dalo od začátku očekávat a dnes je to již myslím nepochybné. Současně do Evropy proniklo neznámé množství lidí, o kterých vlastně nic nevíme. Za třetí je zřejmé, že se část migrantů dopouští trestné činnosti. Ale hlavní bezpečnostní ohrožení vidím v jiném aspektu migrační krize. Určitá část migrantů bezpochyby dokáže využít možnosti, které se jim v Evropě skýtají. Ale vzhledem ke zcela nedostatečné vědomostní a místy i motivační vybavenosti se bude většina ostatních pohybovat na křivce mezi neúspěchem a špatně placenou prací. To je však v příkrém rozporu s nadějemi a velmi často i iluzemi, které s cestou do Evropy spojovali. Musíme proto počítat s tím, že se mnozí z nich s tímto stavem nesmíří a budou tou či onou formou negativně reagovat. Na sociálních sítích se šíří komentáře typu, že kdyby Izrael bojoval s terorismem jako Evropa, už by existoval jen v učebnicích dějepisu. Kde hledat příčiny laxnosti a nerozhodnosti evropských lídrů? Hovoří se sice, že si musíme zachovat tvář humanity a demokratičnosti, Stát Izrael je přece rovněž demokratická země, přesto tváří tvář hrozbám neváhá ani minutu. Může se Evropa od Izraelců v tomto směru v něčem inspirovat? Tvář humanity a demokratičnosti by jistě neměla reprezentovat tvář Vysoké zástupkyně EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federicy Mogherini, která se během tiskové konference s jordánským ministrem zahraničí rozplakala. To je ale bohužel příznačné pro to, jak mnozí politici v Evropě k boji proti terorismu přistupují, a buďme si jisti, že je to právě v arabském světě vnímáno velmi pozorně. Jak jsem již řekl, že za humanismus se musí chtít tvrdě bojovat. Vojáci to vědí a snaží se operovat profesionálně, tj. účelně. Politici jim však často přitáhnou uzdu, protože se obávají morálního harašení ze strany části mediální a akademické třídy. Důsledkem jsou nedotažené vojenské a politické akce, na jejichž konci jsou špatné výsledky. Nebylo by proto na škodu častěji přebírat „best practices“ boje proti terorismu. V tomto ohledu mají právě Izraelci dlouhodobé zkušenosti. Tyto zkušenosti nám říkají, že místo nekonečných a bezvýsledných válek na jiném kontinentě by Evropané měli za použití všech účelných prostředků bránit svoje vlastní území. Pro teroristy je nejdůležitější skutečnost, že mají sociální a technické zázemí v západních zemích samotných. Nejpozději od posledního atentátu v Bruselu již nelze popírat, že teroristé nalézají podporu a krytí v muslimských ghettech, kde žijí lidé, kteří sice sami nezabíjejí, ale podporují teroristy jinak. To je třeba změnit. Belgická novinářka Laurence D'Hondtová napsala v reakci na bruselské útoky, že všichni věděli, že v Bruselu žije hodně džihádistů, ale ti prý měli pocit, že existuje nepsaná dohoda s úřady, že budou žít mírumilovně a nebudou páchat žádné hrůzné činy a ta úterní změna je prý překvapení. Co k tomu říci? Nejprve to, že naivita některých z těch, kteří jsou zodpovědní za bezpečnost občanů, nezná mezí. A jak jsem právě řekl. Teroristé neoperují v západních zemích ve vzduchoprázdnu, nýbrž spoléhají se na sociální infrastrukturu (paralelní společnost), která je podporuje. Mnohdy citovaná „pestrost“ společností proto musí mít své meze. Faktem je i to, že právě intenzivně diskutovaná nedostatečná koordinovanost belgických bezpečnostních orgánů je příznačná i pro nedostatečnou koordinovanost evropských bezpečnostních orgánů. To se určitě nedá řešit novou celoevropskou organizací tajných služeb, nýbrž pouze intenzivní spoluprací vlád národních států. Velmi významné je i to, že evropský represivní systém je vůči teroristům příliš měkký. I na tomto poli se projevuje to, že západní společnost staví liberalitu na stejnou úroveň anebo dokonce výše než bezpečnost. To se začíná, byť i příliš pomalu měnit. Česká vláda pohotově v reakci na útoky schválila vyhlášení prvního stupně ohrožení terorismem a poslala do ulic další policisty a zhruba 550 vojáků. Česká republika prý není v bezprostředním ohrožení. Jak tomu rozumět? A kdo odhalí, až bychom v bezprostředním ohrožení byli? Po útocích v Paříži a nyní Bruselu se také objevují zprávy, že tajné služby o něčem chystaném věděly, ale stejně se ničemu nezabránilo? Co bezpečnostní orgány věděly a dělaly, se asi nikdy úplně nedozvíme. Ale budu-li optimisticky předpokládat, že jednaly jak nejlépe mohly, tak musím připustit následující. Komplexní situace, blokáda příliš měkkými zákonnými předpisy, laxní přístup některých zúčastněných, nešťastná shoda okolnosti atd. mohou zhatit i tu nejlépe připravenou a prováděnou protiteroristickou politiku. To však nemůže být důvodem proto se přestat snažit, nýbrž pouze důvodem proto obranu dále optimalizovat. Nutné je věrohodně signalizovat a dokazovat odhodlanost bránit vlastní občany a způsob života. Vnímám situaci v České republice tak, že zejména díky ministru vnitra Chovancovi není české území pro teroristy právě zemí zaslíbenou. Jaký reálný význam má vůbec nasazování armády a dalších policistů do ulic a na frekventovaná místa? Dokázali by v případě nutnosti útoku zabránit, anebo je to pouze gesto k uklidnění veřejnosti? Někteří komentátoři tvrdí, že je to k ničemu a nepomůže ani ozbrojování obyvatelstva – zásadní jsou prý úlohy zmíněných tajných služeb a jejich rozšiřování. Prezence bezpečnostních sil a tedy i armády v ulicích symbolizuje odhodlanost bránit se silou a uklidňuje občany. To je velmi důležitý prvek situace. Naopak společnost nedává svou vůli k obraně najevo komentáři o tom, že obrana stejně nikam nevede. Podle mého názoru by bylo třeba reagovat systémově a strategicky. To by znamenalo jednak uvědomit si, co zmůže a co nezmůže armáda a ostatní obranné složky malého státu. Výsledkem těchto úvah by dle mého názoru mělo být přizpůsobení výcviku a výzbroje armády těm rizikům, která jsou nejpravděpodobnější a s možnostmi malého státu také nejpravděpodobněji odrazitelná. Zkratkovitě řečeno by bylo užitečné koncipovat obranu státu spíše podle policejní logiky. Možná se mýlím, ale vnímám v české společnosti rostoucí odhodlanost občanů bránit svůj způsob života. Toho by bylo třeba využít, protože ať bude armáda jakkoliv dobře připravena, nebude na všechny pravděpodobné bezpečnostní výzvy stačit. Státní orgány by proto měly koncepčně rozvinout a energicky rozvíjet tzv. aktivní zálohy. Jak najít kompromis mezi efektivní ochranou bezpečí a přechodem k policejnímu státu? Máme se smířit s tím, že pokud chceme vyloučit hrozbu terorismu, musíme se vzdát soukromí? Politika není nic jiného než projev adaptace společnosti na měnící se okolí. A když se okolí rapidně mění k horšímu, tak se podle toho musíme chovat. Západ si zvykl na to, že se pokrok měří přibývajícími svobodami. Zdá se však, že je na čase pochopit, že průběh dějin nelze popsat jako lineární vývoj k lepšímu světu. Proces rozšiřování svobod tedy může pokračovat pouze tak dlouho a v té míře, dokud uplatňování těchto svobod s sebou neponese jejich zneužívání, které ohrožuje existenci celé společnosti. Jinak řečeno: Demokratické společnosti jsou dnes vystaveny tlaku měnící se situace. V podmínkách, které se minimálně jednu dekádu v bezpečnostně politickém smyslu trvale zhoršují, přežije západní společnost jen tehdy, když se na ně co nejrychleji adaptuje. To se dosud nedělo vůbec anebo jen nedokonale. Společenský vývoj musí respektovat povahu a vlastnosti evolučního procesu a je ve finále podřízen jedinému kritériu. Tím je přežití celého systému. A proto by Západ neměl jenom zdokonalovat rituály loučení s obětmi terorismu, nýbrž zmobilizovat své odhodlání k neúprosnému boji s pachateli těchto zločinů. ZDE najdete twitterový účet Petra Robejška	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	0
3,254	V Moskvě byla zveřejněna zpráva o zaminování Kremlu a šesti dalších objektů Městská policie prověřuje zprávy o hrozbě exploze na několika objektech včetně Kremlu, 3. listopadu o tom informovala agentura městských zpráv Moskva. Zdroj z mimořádných služeb sdělil, že na číslo 02 přišly telefonáty o zaminování Kremlu, americké ambasády, Jaroslavského nádraží, policejní budovy na Leninově třídě a rovněž call-centra v Zelenogradské čtvrti. Ruská média později sdělily s odkazem na analogický zdroj, že ohrožené je také Kurské a Kazaňské nádraží. Na všechny objekty se vydali kynologové, policie podniká opatření pro zjištění osoby, která telefonovala. V červnu 2016 dostala policie zprávu o hrozbě výbuchu na pěti z devíti moskevských nádraží (Kurském, Běloruském, Leningradském, Kazaňském a Jaroslavském). Ze všech železničních uzlů byli evakuováni cestující a personál, celkem asi 1,2 tisíce lidí. Hrozba nebyla v žádném případě potvrzena. Policie dopadla telefonního teroristu, byl to dvakrát trestaný 39letý obyvatel Moskevské oblasti. Muž nedokázal vysvětlit, proč to udělal, protože byl opilý a neuvědomoval si své činy.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
1,187	Stephen Hawking předpověděl, v jakém roce zanikne lidstvo Lidstvo může zaniknout k roku 2600, upozornil proslulý fyzik Stephen Hawking. Podle vědce bude růst obyvatelstvo Země, spotřeba energie narůstat a samotná planeta se změní v „hořící ohnivou kouli“,“ uvádí New York Post. Zachránit se před katastrofou lze podle jeho názoru jen nalezením planety vhodné pro život. Lidstvo se musí statečně vypravit na ta místa, kde před ním nikdo nepobýval, pokud chce prodloužit svou existenci ještě o milion let, oznámil Hawking na summitu Tencent WE v Pekingu. Prostřednictvím videospojení vyzval investory k podpoře jeho projektu Breakthrough Starshot, který předpokládá cestu na Alfa Centauri, tedy na hvězdu nejbližší ke Sluneční soustavě. Vědec předpokládá, že kolem ní se může otáčet planeta vhodná pro život. Létající aparát projektu Breakthrough Starshot může rychlostí světla doletět na hvězdu celkově za dvacet let, zatímco současné vesmírné lodě by potřebovaly přibližně třicet let, oznámil fyzik.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2
7,476	Slavný režisér Stone dostal posměšnou cenu. Za naivní podporu komunismu V roce 1994 byla založena nadace Obětí komunismu. Sídlí v hlavním městě Spojených států a klade si za cíl vysvětlovat zločiny, které byly páchány ve jménu komunistické ideologie. Nadace uděluje také anticenu tvůrcům, kteří naivně propagují komunismus. „Kromě nejslavnějších filmových Oscarů nebo anticeny Zlatá malina hodnotí práci hollywoodských tvůrců i nadace Oběti komunismu. Ta uděluje cenu Waltera Durantyho těm, kteří ve svých filmech nepřesně líčí historická fakta nebo je úmyslně zkreslují. Mezi letošní ‚vítěze‘ patří třeba dokumentarista Michael Moore nebo Oscarem oceněný režisér a scenárista Oliver Stone,“ píše server Echo24.cz. Výkonný ředitel nadace Marion Smith varuje, že v Hollywoodu se bohužel zapomíná, jaké hrůzy se děly ve jménu komunistické ideologie. V Hollywoodu se tvoří podmanivé filmy, které vidí řada lidí, jenže tvůrci těchto filmů si mnohdy příliš nelámou hlavu s fakty. Diváci jim ale věří a to je problém. Touto cestou totiž dochází i ke zkreslování povědomí dění za železnou oponou. „Michael Moore a Oliver Stone nepřestávají produkovat propagandu oslavující komunismus a socialismus,“ uvedli členové poroty v souvislosti se Stoneovým dokumentárním chvalozpěvem o Hugo Chavezovi a Mooreovým mnohonásobným přispěním do žánru od filmů Sick po film O kapitalismu s láskou. Proč antikomunistická cena nese jméno britského novináře Waltera Durantyho? Jde totiž o novináře, který psal do New York Times ve 30. letech 20. století reportáže z Moskvy. Jaksi ale „zapomněl“ zmínit hladomor na Ukrajině nebo hrůzy na Kavkazu. Tím zkreslil vnímání Stalinova zrůdného režimu v SSSR na Západě.	[ "rozhovor", "komentář", "zpravodajství" ]	2

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.